S Madonnou v posteli

Tak předně - tohle vůbec není dokument. Někdejší královna popmusic si postavila vlastní pomník a zahrála si v něm Johanku z Arku. Obdivuhodnou osobnost, kterou kdekdo vzývá a hledí na ni do výšin jako věrný mopslík, ale ona stále zůstává tou obyčejnou, pokornou a zbožnou ženou. Okázale se modlí se svými bližními a když jí zlá showbussinesová inkvizice diktuje, kolikrát si během výstupu smí sáhnout mezi nohy, zůstane silná a... a přece se točí, chtělo by se říct. Takovou porci samožerství a bezostyšné manipulace s realitou najdete už jen v projevech George Bushe a ve slovenské reality show Mojsejovci. 20 % (04.07.2005)

Kdo vymýšlel choreografii k písni "Like a Virgin?" Warren Beatty. A bylo to.___Nemyslím, že by to bylo porno. Coby dokumentu tomu chybí objektivita a nestrannost, jako hraný film je to příliš žánrově rozkouskované. Vlastně je to dost nuda, jak už tu někdo napsal. Madonna ukáže prsa na kameru, zazpívá pár písniček, a hlavně neustále něco žvaní. Scény z jejích vystoupení jsou na filmu asi nejlepší, hudebně a hlavně zpěvně bezkonkurenční. No a samozřejmě Warren Beatty, její někdejší partner, v kulatých malých černých brejličkách. (28.08.2009)

Madonna, je dneska takový brand vlastně a zde je typická ukazka její dokonalé marketingové strategie, nic více nic méně. Černobíle záběry ze zákulisí koncertní šňury se střídaji z barevnými záběry na samotný koncert a mezi tím vším Madonna mluví o rodině, homosexulaitě, o sexu a dalších tématech,dokonale promyšlené, aby se mluvilo následně o Madanně a tomto díle . Toto dílo jsem zhlédnul v posteli, ale bez Madonny . Nepopírám, že pro fanouška Madonny toto reklamní dílo může být zajímavé, ale pro mě je daleko zajímavjší s kým jsem v posteli . (09.11.2006)

První dokument ze života Madonny v zákulisí koncertu i volných chvílích tzv. Madonna "bez obalu". Velký obdiv, že dokázala ukázat i nevlídnout tvář před kamerou v zákulisí, například když měla žaludeční nerózu a stres, jestli vše klapne, tak jak má. Jde vidět, jaký má přístup ke svým tanečníkům, jako ke své rodině a jak dokáže rozhicovat davy svých fanoušků. Má v sobě energii na rozdávání i přes vyčerpávající Tour "Blond ambition" které nás provází celým dokumentem. Je provokativní, vtipná, přitažlivá, perfekcionistka a především umělkyně, která si jde za svým. (18.11.2010)

Být slavný, být bohatý, hrát ve filmu – nejspíš některé ze splněných snů Madonny Louise Veronicy Ciccone. Hra na pravdu názorně ukazuje, co to s vámi udělá, když za podobnými sny půjdete téměř přes mrtvoly. Způsob, jakým se zde Madonna snaží protlačit do popředí zájmu médií vzbuzuje velké ovace u jejich fanoušků a velké pochyby o jejím psychickém zdraví u těch ostatních. Nejsem a nikdy jsem nebyl jejím obdivovatelem, při sledování jejích koncertů si maximálně řeknu „ta baba ale umí udělat show“, proč kolem toho však vystavět dvouhodinový dokument? Kromě samotných záběrů z koncertů skutečně není o co stát, zábava, kterou Madge zabíjí volný čas se dá sotva označit za duchaplnou. Ještě méně zajímavé jsou pak problémy jejích převážně homosexuálních přátel. Zda-li byl černobílý formát snahou o přiblížení se legendárnímu Don’t look back s Bobem Dylanem, tedy dílu, jež stálo na počátku všech podobně pojatých pohledů do zákulisí, nevím. Vím však, že co je v tomto filmu černobílé stojí leda tak za starého Belu (snad z výjimkou dvou svižných střihových pasáží podbarvených „královninou“ hudbou) a co černobílé není, nemá s dokumentem pranic společného. U myšlenkově i formálně mnohem vyspělejší Bilance s tajemstvím jsem neměl každých deset minut nutkání podívat se na hodinky a pokud si dobře vzpomínám, Madonna tam již nežvýkala během pronášení svých všeobjímajících modliteb před koncerty žvýkačku, což mě iritovalo ne nejvíce, nicméně dost. 50% Zajímavé komentáře: Oskar, Visáč, Docentus (27.04.2007)