Lasombra

"Lidstvo je největším predátorem, které samo o sobě nemá žádného většího predátora. A kromě inteligence potřebuje hlavně moudrost". Pana Sira Davida Attenborougha si velice vážím a sleduji jeho dokumenty téměř od mala. Pro mě je tedy tento dokumentární snímek především krásným ucelením jeho názoru na svět, jeho křehkost a cykličnost v kombinaci se zásahem lidstva po dobu téměř 100 let. Sbírka jeho vzpomínek, srovnávání s divokým životem na zemi v roce 1950 a s tím, jak to vypadá dnes je alarmující. O kolik se zvedla lidská populace je až šokující. Spoustu ekologickým dokumentů mám již za sebou, ale přece jen, tento byl tak nějak víc uvěřitelný, lidštější a opravdu dojemný. Jak křehká a malá je naše planete Země, náš jediný domov z vesmíru. Kdy se lidstvo konečně stane pokornějším a méně destruktivním vůči sobě ale i svému prostředí?

Co k tomu říci? Snažila jsem se všechny tyhle Nolanovské Batmany zkouknout bez srovnávačky s těmi starými. Herci fantastičtí, hudba Hanse Zimmera perfektní, příběh super. Ale celkově to nějak nehraje a nedrží mě to v pozoru a nevím čím to je. Možná chybí trocha humoru, atmosféry, oddechu, fakt netuším. Ale mrzí mě to, určitě je to kvalitní film.

Tedy, většinou tyto české naturalistické filmové výjev vynechávám, ale tento mě vtáhl do děje po prvních minutách a vzala jsem to jedním dechem. Moc povedené. Film si nehraje na nějaké americké happyendy, prostě jen ukazuje realitu toho, co se může stát každému z nás, když se přestaneme ovládat a sjedeme z cesty. A pokud budeme mít velké štěstí, podporu okolí a hlavně sílu a vůli jít zase tím správným směrem, dostaneme se z jakékoliv závislosti. Nejspíš to tím chtěli tvůrci říci. Ale naštěstí hodnotím jen objektivně. Musí to být těžký boj a tímto démonem ALKOHOLEM.