Shadow of a Doubt
Ani tieň podozrenia
Shadow of a Doubt
Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Joseph A. ValentineHrají:
Teresa Wright, Joseph Cotten, Macdonald Carey, Henry Travers, Patricia Collinge, Hume Cronyn, Wallace Ford, Edna May Wonacott, Charles Bates, Clarence Muse (více)Obsahy(2)
Když přijede strýček Charlie na jednu ze svých obvyklých návštěv příbuzných do ospalého městečka Santa Rosa, začne jeho obyvatelům jedno z nejnapínavějších dobrodružství. Šarmantního strýčka Charlieho, nebezpečného zabijáka, který cestuje z Philadelphie do Californie a v patách má zákon, ztvárnil Joseph Cotten. Brzy ale jeho dříve nic netušící neteř a jmenovkyně Malá Charlie (Teresa Wright) pojme podezření, že její strýček je vrahem vdov, a smrtelná hra na kočku a na myš začíná. Jak se v průběhu tohoto skvělého psychologického thrilleru neteř postupně dobírá pravdy, nezbývá psychopatickému zabijákovi nic jiného, než svou nejmilejší příbuznou zavraždit. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (181)
I po letech nadstardandtní thriller s výborně idylicky vymalovaným americkým městečkem čtyřicátých let dvacátého století a jednou běžnou rodinou této doby. Kvalitní herecké výkony, překvapivě nejen v hlavních rolích. 70%. ()
Dlouhý prolog ocení především diváci nečtoucí synopse před vlastním zhlédnutím filmu, ostatním bude možná připadat zbytečně protahovaný, ale je opodstatněnou a nejlepší částí filmu. Od nalezení novinového článku odchází prvek překvapení, příběhu chybí napětí a snižuje se na pouhé vyprávění o dívce nešťastně zamilované do vraha a svého strýce v jedné osobě (alespoň zpočátku, motivace Charlie jsou však mnohem komplexnější a právě psychologická rovina je v druhé části filmu naprosto zásadní). ()
A opět zklamání. Tohle už je v celku smutné. Hitchcock nás opět chce ohromit svými příběhy o vraždách, ale ono to moc nevychází. Spíš mi to přijde jako jedna a ta samá báseň dokola jenom obalená v jiném kabátě. A to je v celku smutné. Nejenom, že mne jedno a to samé dokola omývané už nebaví, ale spíš ještě nasírá, což je ještě mnohem horší. Čeká mne ještě dalších pár filmů od tohoto pána. Já jen doufám, že se na to bude dát normálně koukat. ()
Vyzerá to na prvý pohľad strašne jednoducho, ak režisér vie ako na to. Film má skvelú atmosféru, postupne vystavané napätie a podmanivé herecké výkony. 80% SkyShowtime ()
Byl to krásný výlet do dějin kinematografie s mistrem režie.Vše hladké, jednoduché, dobře střižené, obleky počínaje, filmem konče.A krásně nevtíravě obecné dialogy a situace se postupně proměňují v drsné drama postupně s vyplouvajícími charakteristikami milého strýčka. Ten svou neteř vyléčí z růžového snu mládí až k...no řekněme k životu, nicméně se ji pokusí odstranit, když hrozí vyzrazení.Její matka tomu místy také naivně sekunduje.No a debaty tatínka s kolegou z banky na téma jak nejlépe zabít působí bizarně, nicméně v kontextu filmu ne nepřípadně.No a milenecké vstupy detektiva jsou úsměvné a tolerovatelné.Ale policejní omyl působí, že vrah veselých vdov si může oddechnout, nicméně raději mizí......Tedy snaží se o to, ale vyšší moc, zde ve formě lokomotivy učiní spravedlnosti zadost.....Krásný film..Hodnotím velmi slušně. ()
Expozice přibližuje životy členů „průměrné americké rodiny“ v malém městě – každý z členů je něčím specifický, svým způsobem výstřední, někteří se pohybují dokonce na hraně karikatury – přechytralá mladší dcera; otec, který rád se svým přítelem rozebírá různé způsoby vražd na základě literatury, kterou čtou; matka coby typická věčně usměvavá hospodyňka; starší dcera, která propadá depresím kvůli všednosti svého života, netrpělivě vyhlíží příjezd strýčka, v němž nalézá naději na rozboření každodenních stereotypů. --- Mezi starší dcerou a strýčkem brzy vzniká silné pouto. Strýc je pro ni představitelem nezávislosti a svobodné nespoutanosti. Ovšem společně s odhalením jeho zločinné minulosti přichází také o naivitu pubertální dívky. V symbolické rovině toto hrůzné zjištění a poznání pravdy urychlí její vývoj z dítěte v dospělou ženu - najednou se chová rozumně, činí uvážená rozhodnutí (nikomu například pravdu o strýčkovi neprozradí) a také zažívá první romanci s mužem. --- Hitchcock tradičně nechává diváka "vědět" více než postavy. V první polovině (až do odhalení děsivého tajemství Malou Charlie) tak může soustředit hlavní pozornost na pozvolné přibližování nevyhnutelného dramatického konfliktu mezi strýčkem a jeho neteří, zatímco v druhé polovině (od odhalení) už primárně na budování napětí, jež vyústí ve fyzický střet a boj o život. ()
Bezchybne natoceny napinavy film s oscarovou krasavici Teresou Wright. Na takhle dobre udelane filmy je opravdu radost se koukat, to je marny... :-) ()
Tak tohle je zatím to nejslabší, co jsem od Hitchcocka měl možnost vidět. V Ptácích i Psychu člověk najde opravdu silné momenty, navíc oba filmy mají naprosto originální námět. Zde je silný moment všehovšudy jeden (Charlie s prstýnkem v knihovně), zbytek je předvídatelná fraška s celkem slušnou rodinnou omáčkou okolo. Naivita hlavní hrdinky mi přišla hodně přehnaná a ke konci už jsem si říkal ať už tu krávu konečně zabije, strýček je takový antivzor nenápadného padoucha (vskutku skvělý nápad uřezat kus schodu) a hodně mi vadilo to, co tu naopak vyzdvihuje Matty. Totiž že je od začátku jasné, jak se věci mají a na to opravdu přistoupit nemohu a nechci. ()
08. 12. 2010 (341.); Alfred je Alfred, jinak bych to nesledoval ()
Alfrede Alfrede, zase si mě dostal. A tentokrát tou nejprovařenější šablonou - rodinnou idylku v malém městečku naruší nově příchozí, který se jeví jako ideální člen rodiny, muž a člověk, ale ve skutečnosti je to nebezpečný psychopat. A pravdu zjišťuje je hlavní hrdinka, která s ní ale nemůže ven. Kolikrát jsem to tohle viděl a ve většině případů to byla totální blbost. Hitchcock to ale vymyslel jako první a hlavně to uměl prodat. Geniálně buduje napětí od rodinné pohody okořeněné vtipnými vedlejšími postavičkami až po strhující finále. Joseph Cotten je skvělý v obou rolích co hraje, Teresa Wright je křehká hrdinka co získává sílu a ve vedlejší roličce potěší Hume Cronyn, kterého si pamatuju z pár důchodcovských rolí v 80. letech (např. Zámotek). Krimi/thriler roku 1943. ()
Doplňování filmového vzdělání v rámci filmů od Alfreda Hitchcocka pokračuje a došlo na film Ani stín podezření. Nejvíce mě překvapila na Hitchcocka nebývale jednoduchá zápletka a jasně dané role a postavy téměř od začátku. Děj je nepřekvapivý, pro většinu asi předvídatelný a Hitchcock se ani o překvapení nesnaží. Místo toho se zaměřuje na pomalé budování atmosféry, což se mu daří opět mistrovsky. Používá k tomu své osvědčené metody, nahnutou kameru, hru se stíny apod. Po vlažném začátku se napětí stupňuje a ke konci by se dalo krájet. Když vás jednoduchý děj a pomalý rozjezd neodradí, můžete si užít lehce netradičního Hitchcocka. ()
Ďaľší z Hitchových lepších kúskov. Thriller s niektorými komediálnymi prvkami, ktorý má hustú atmosféru točiacu sa okolo dobrého strýčka Charlieho ako vraha osamelých vdov a jeho menovkyne, ktorá to zistí. Ako sa to celé skončí ? Nepoviem. ()
Dneska už trochu naivně působící film, což ale neznamená, že se jedná o špatnej film. Hitchcockova zručnost je na filmu znát, i když není tak dominantní jako v následujících letech. Na svou dobu je to film víc než dobrej. ()
Teresa Wright v interview v roce 1959 prohlásila, že právě tento film je její nejoblíbenější. ***Jméno waltzu, který se ve filmu objevuje, je The Merry Widow Waltz.***Alfred Hitchcock si ve filmu zahrál muže, který ve vlaku hraje karty s doktorem.***Alfred Hitchock o tomto filmu často prohlašoval, že je jeho nejoblíbenější.***Jméno Charlie je ve filmu vysloveno zhruba 170krát. ()
Uááá tak tohle řadím k top Hitchcockovím kouskům.Od první minuty je děj sice trošku čitelný ale nedokázal sem se od něj naprosto vůbec odtrhnout.Supr je výborný výběr postav a děje.Celá rodinka i se strýčkem a otcovým kamaradem sou moc sympatičtí:-))))Napětí se ůžasně stupnuje.Bravo mistře!!! ()
Cameo - ve vlaku do Santa Rosy má mistr v karetní hře ''Full House''. (17. minuta) ()
Mnou očekávaný mrazivý thriller jsem dostal až v druhé půli (hlavně zásluhou parádního Cottena), do té doby to bylo jen takové neškodné oťukávání (místy celkem nudné). Nic proti Hitchovi (nápad byl hodně fain), ale opravdu nejde opomenout to nelogické chování postav (hlavně u mladičké Charlie), které dojem z filmu hodně kazí. 6/10 ()
Uz chapem preco podla slov Hitchcocka bol toto jeho najoblubenejsi film. Ma presne to co mal Hitc rad, pokojne mestecko (ktore si zije svojim stereotypom) kam zavita zlo. Prekvapujuco v tomto filme mi nevadil pomaly rozbeh. Uvodna scena (ako mala Charlie lezi na posteli) dokonale zobrazuje idylku maleho, ospaleho mesta. Velmi silne 4 *. 8/10 ()
The whole world's a joke to me. Charlotte 'Charlie' Newton netrpělivě vyhlíží příjezd světáckého strýce. Z rodinné návštěvy návštěvy v typické předměstské domácnosti, která jakoby jen čeká na zazvonění zpracovatelů Kinseyho zprávy, se dle očekávání vyklube slušné psycho. Ústřední postava charismatického strýce, skvěle ztvárněná Josephem Cottenem, sdílí mnohé s Alfredem Hitchcockem - na svět nehledí přes růžové brýle, má výhrady k bankovní praxi, vysmívá se maloměstskému provozu a do poklidného amerického světa přináší noční můry - v tomto případě ozvuky hrůzných zločinů na 'veselých' ženách a omamnou atmosféru vyhlídky na incest: Because we're not just an uncle and a niece. It's something else. ... Don't touch me, Uncle Charlie. ()
To že Hitchcock umí bravůrně komponovat filmy už všichni víme. Bohužel střední část filmu se mi zdála ulondaná, ale závěr filmu bravůrně zpracován. Krásná kompozice dramatické hudby s dramatickou scénou. A třešnička na dortu je herecká dvojice Teresa Wright a Joseph Cotten. ()