Režie:
Armando IannucciKamera:
Zac NicholsonHudba:
Christopher WillisHrají:
Steve Buscemi, Jeffrey Tambor, Simon Russell Beale, Jason Isaacs, Andrea Riseborough, Michael Palin, Olga Kurylenko, Rupert Friend, Paddy Considine (více)Obsahy(1)
5. března 1953 umírá muž. Tím mužem je Josef Stalin. Po jeho skonu vypuká v řadách jeho nejbližších naprostý zmatek a panika. Na to, co nastane po skonu velkého vůdce, se dosud báli jen pomyslet. Vždyť Lenin byl, je a bude vždy živý. Proč by nemohl i Stalin? Během jeho života se soustředili především na to, jak jej přežít. A teď se začnou naplno projevovat absurdní a pokřivené charaktery všech těchto Stalinových pohrobků. Začíná boj o veškerou moc nad komunistickou říší, která do této chvíle patřila jen a pouze brutálnímu diktátorovi. O nejvyšší post nebo aspoň o bezpečné místečko pod ním se perou ti, kteří se za dobu Stalinovy krutovlády dokázali zbavit jakéhokoli vlastního názoru. Stále se ujišťují, co by tomu nebo tamtomu řekl Stalin, a co by se jim za to asi tak mohlo stát. Povýšení? Gulag? Provaz? Koho se mají bát teď? Jedni kují pikle proti druhým a do toho společně organizují okázalý diktátorův pohřeb. (CinemArt)
(více)Videa (5)
Recenze (437)
Krutě přímočaré, chladné a bizarně děsivé. Až má jeden v kině chuť moralizovat publikum za šokovaný smích - jen kdyby se nesmál spolu s ostatními. Rušilo mě, že je snímek v angličtině a v obsazení jsou dobře známí - byť excelentní - herci. A zajímalo by mě, pod jakou záminkou mohly být některé lokace natáčeny v Moskvě. ()
Stalin zemřel a je potřeba ho nahradit. Ambiciózních adeptů na jeho místo je vcelku dost, a tak začíná boj o koryto. Vítěz bere vše, poraženého čeká kulka do hlavy. A bude to jízda. Ztratili jsme Stalina je chytrá komedie, která spíš než na klasický humor sází na fakt, že se v ní odehrávají situace, které jsou stejně absurdní, jako děsivé. A taky na skvělé herecké obsazení. Jako cíleně lehce přehnaná upomínka na to, co se dělo ještě před pár dekádami, funguje film výtečně. A jako chytrá komedie taky. ()
Ideální film na "oslavu" výročí Vítězného února. Je to velmi vtipné, černočerné, ale zároveň i mrazivé, když si člověk uvědomí, že zachycené události nejsou realitě totalitních režimů zas až tolik vzdálené. Tak jen doufejme, že si kvůli postupné debilizaci, espédizaci a anonizaci tohodle národa nebudeme muset znovu projít něčím podobným i my. Jinak v porovnání s tímto filmem vychází dost smutně nedávná česká satira Prezident Blaník. Úplně jiná liga. ()
Komedie o hrůzovládě, to je tanec na opravdu tenkém ledě, obzvlášť pokud vychází ze skutečných událostí. Armando Iannucci to až na pár míst, kde to přece jen trochu skřípe, vybalancoval velmi dobře. Film se většinou rozumně drží slovního a situačního humoru a odehrává se v interiérech. Ono venku je totiž hodně vidět, že nejsme v Moskvě roku 1953, natož v Moskvě na začátku března. Ale přesto tahle soudružská akce vyznívá natolik přesvědčivě, že se vůbec nedivím, že ji v Rusku zakázali. ()
Toto je ten typ filmu, pri ktorom sa treba len smiať na skvelom čiernom humore a absurdných situáciách zahraných vhodne zvolenými hercami. Netreba príliš rozmýšľať nad tým, že tá absurdita má vlastne veľa spoločného s realitou a že šašovia v politike boli, sú a budú (a momentálne vedú tí naši na SR). Film ale obsahuje niekoľko vydarených scénok (zopakovanie úvodného koncertu, hlasovanie za návrhy, samotný pohreb...), o ktoré by bola škoda sa pripraviť. ()
Galerie (47)
Zajímavosti (20)
- Natáčelo se od 20. června do 6. srpna 2016 ve Velké Británii a na Krymu. (Varan)
- Celosvětová premiéra proběhla 8. září 2017 na Torontském IFF. (Varan)
- Okrem Ruska bol film zakázaný aj v Kirgizsku, Azerbajdžane a Kazachstane. (Real Tom Hardy)
Reklama