Texaský masakr motorovou pilou 2

Jak navázat na nepřekonatelný kult? Prostě jít zcela jinou cestou. Navzdory umanutým fandům (a údajně i stejně nechápavému producentovi Menahemu Golanovi) Tobe Hooper přistoupil k výzvě udělat druhý "Texaský masakr" tak, že se na svůj průlomový film sice napojil dějově, ale stylově se vůči němu důsledně vymezil. Namísto drásavě sugestivního hororu s jasně polarizovanými stranami obětí a monster přišel se splat-stickovou hysterickou satirou 80. let, dobového konzumerismu i kanibalizujícího kapitalismu a také amerických ctností v čele s rodinou, coby základem státu, malými podnikateli, kteří pilně dřou na svém, poctivou prací, jež přináší ovoce, a dokonce i westernovými šerify zosobňujícími vše správné. Již úvodní sekvence naznačuje jednak posun stylu, ale především také doby, kterou právě Hooper zachycuje a glosuje. Namísto idealistických hippies zde máme frackovité osmdesátkové křupany, kteří svým chováním mají blíže přízemně bestiálním monstrům z prvního filmu. v souladu s tím, pak také Leatherface a jeho rodinka musejí náležitě přitlačit na pilu, a to nejen doslovně. Ústředním motivem filmu je šílenství, které nepředstavuje propad do hlubin oproti rozumu a soudnosti reality, ale naopak zastřešující princip osmdesátkové americké společnosti. Jedinou alespoň zdánlivě příčetnou postavou - uprostřed jalových maloměstských buranů, afektovaných teenagerů, obsesivních strážců zákona dychtících po pomstě i kanibalských degenerátů - je hlavní hrdinka, která ale právě postupem času sama, tváří v tvář (a to i doslova v geniální scéně ze spižírny) prožitým hrůzám, směřuje do náručí blaženého šílenství zdejších tančících dervišů s motorovými pilami. Hooper opět bravurně inscenuje kakofonii hysterie, utrpení, děsu a zvrácených požitků, byť tentokrát jinými prostředky. Zatímco v jedničce se obešel s uzavřeným malým prostorem, vychýlenými úhly kamery, impresivní montáží a až industriální zvukovou stopou, tentokrát vytváří nejen co do prostoru děje, ale i dramaturgického konceptu pompézní pouťový dům hrůzy rozprostřený do obřího labyrintu plného morbidně vyšinutých panoptikálních výjevů, kde se lidské ostatky mění na veteš a jehož stěnami rezonuje hrdelní řev zvrácenosti a děsu, jenž vystřídal hardrock dunící v první půlce filmu z rádia. (21.12.2014)

Sice nechápu, co Hoopera vedlo k tomu, že dvojka vypadá jak nějaký libovolný film od Tromy, ale musím uznat, že špatné to není. Úvod teda trvá moc dlouho a v závěru se zase neustále jenom řve, až je to už jenom otravné, ale na nějaké vtipné, šílené momenty zde dojde, občas se objeví i atmosféra, čtveřice magorů má opět krásnou výzdobu (ale ta lampa mi bude chybět...), ale dá se to. Žádný zázrak nebo něco, co bych chtěl vidět znova, ale na jedno zhlédnutí to jde a fakt to připomene Tromu. Kdo zná, chápe. Slabé 3* (30.06.2020)

S úplným zděšením jsem zjistil, že jsem dosud neviděl dvojku trojku a jelikož se za měsíc chystám na Texas, kdy jindy to dohnat než teď hned... TCM2 má jednoznačně smůlu, jak kultovně dobrý špinavý psycho je jeho předchůdce. A přišlo mi to samozřejmě jako totál p*čovina, ale taky skvělá buranská komedie a sranda od začátku do konce, taková groteskní 80's modifikace originálu s prvky TWO THOUSAND MANIACS a třeba TOBACCO ROAD. Slušně podhodnocený. Líbila se mi skvěle přehraná trojice záporáků (hahah ten Moseley!) potažmo děda, Dennis f*cking Hopper i ta výtečná lokace jak z pouťovýho hororu - lidská jatka v kombinaci s kýčovitou battle land atrakcí. Takže kdokoli do toho půjdete, zkuste se odvázat, odprostit a naladit na parádní halloweenskou párty ujetost. Vzít tohle jakkoli vážně se těžce nevyplatí. Jinak, ten vliv na Zombieho HOUSE OF 1000 CORPSES je přímo m-e-g-a. "Lick my plate you dumb dick!" (01.09.2017)

Caroline Williams je skvělá a film dokáže táhnout. Bohužel film nemá takovou atmosféru jako snímek první. Hooper se vydal jinou cestou, vydal se cestou ujetosti a šílenství, které z postav rodiny Sawyerovy čiší v každou chvíli, co jsou na plátně. Jsou šílení a díky tomu jsou děsivý. Hororovost je pak dotvořena skvělými efekty, na které se prostě dobře kouká. Jinak ale může říct, že tohle není něco, co by bylo vhodným nástupcem prvního filmu. Je to jiné, má to svoje pozitiva, ale nedostane se to tak hluboko pod kůži. (23.10.2014)

Pokračování kultovního horroru Texas ChainSaw Massacre je...no řekněme, že si tak trochu pohrává s parodickými prvky což je víceméně dobře, protože kdyby se to snad autoři rozhodli brát zcela vážně, dopadlo by to hodně špatně. Takhle se ale jedná o solidní zábavu, kde je dobře namixováno napětí a humor, takže výsledný efekt - film je dost natáhlý, ale místy se člověk slušne pobaví, pár dobrých hlášek (Cook pod stolem rlz :) pár nečekáných lekaček a finální souboj motorových pil ve stylu souboje světelných mečů ála Luke Skywalker x Darth Vader. Dennis Hopper potvrdil, že role psychpatů mu jdou dobře a pro jistotu si jich ještě v budoucnu pár střihne. Nemůžu říct, že bych se z filmu posadil na prdel, ale pro fanoušky (!Pouze pro fanoušky se sakra velkým nadhledem!) série uvařil Hooper domácí gulášek, kam sice naházel vše co dům dal, ale světe div se, spapat se to dá. (22.01.2008)