Bezstarostná jízda

Tahle jízda rozhodně není pro každého...a je těžký pochopit její smysl stejně tak jako smysl života. Dva motorkáři Peter Fonda a Dennis Hopper se prohánějí americkou přírodou na čoprech a užívají života za pochodu neméně skvělé muzice, které velí téměř slavná skladba od Steppenwolf - Born to be Wild Objeví se zde i mladý Jack Nicholson, ale abych pravdu řekl na první pohled bych si ho opravdu nevšiml...Ve filmu se takřka nic neděje ale příjemně to ubíhá až příjde konec a ten musím uznat mi zarazil úsměv na rtech. (12.09.2006)

Bezstarostná jízda se obvykle považuje za základní stavební kámen žánru road movie a za zahájení trendu 60. let, kdy se Hollywood začal odvracet od produkce určené usedlým měšťákům, které z kinosálů odvedlo pohodlí televizní obrazovky, k mladé generaci, co se na svět kolem sebe dívala jinak a hlavně se jinak chovala. Sex, drogy, dlouhé vlasy a sen o ničím nelimitované svobodě, to jsou typické atributy generace hippies. Pocit nevázanosti Dennis Hopper navozuje dlouhými panoramatickými záběry nekonečného amerického vnitrozemí, které střídá prostřihy na své hrdiny a jejich silné motorky. Je sice znát, že film neměl pevný scénář a Hopper místy zjevně improvizoval, ale díky přítomnosti ústřední herecké trojky se přikláním ke 4. hvězdičce. Nezanedbatelnou roli v mém hodnocení hraje i nekonformnost snímku - já ty jižanské vidláky, militaristické příslušníky domobrany a konzervativní maloměšťáky, které režisér konfrontuje se svými hrdiny, vážně nemusím. Na Bezstarostné jízdě si cením autenticity - film vypovídá o pocitech generace 60. let jako málokterý jiný kousek. Celkový dojem: 75 %. (17.03.2015)

Bezstarostnú jazdu som videl po desiatkach rokov a prakticky som si už na premiérové dojmy nepamätal. Veľmi dlho som premýšľal, či ponechať pôvodné štvorhviezdičkové hodnotenie alebo ho zmeniť v súlade so včerajším zážitkom. Nepopieram, že ide o film v danej dobe prelomový a pre určitú komunitu kultový. Pre mňa je však dôležitejší súčasný dojem z neho. A ten mi vraví, že je to pomerne falošný film, v ktorom dej neplynie spontánne, ale za každou scénou je badateľný zámer tvorcov zapôsobiť na diváka presne definovaným spôsobom, a to nepíšem iba o závere. Na jednej strane sa plytvá časom na nekonečné zábery prírodných scenérií, ako keby išlo o prezentáciu cestovky, a na druhej sa jednotlivé scény nedoťahujú do konca a ostrým strihom sa prechádza do ďalšej epizódy. Prekvapujúce bolo, ako v tej dobe dlhšie vlasy v kombinácii s drahými čoprami poburovali miestnych obyvateľov. Ocenil som aj výborne vykreslenú chaotickosť života hipisáckej komunity, ktorú dvojica navštívila. Napriek tomu zotrvávam na trojkovom hodnotení. (07.03.2015)

V rámci 80 narozenin Jacka Nicholsona byl v rámci celého týdne možnost shlédnout několik Nicholsonových filmů v kině Aero včetně tří v pátek. A Bezstarostná jízda je první na seznamu. Takže takhle. Když se začne s dvěma hlavními hrdiny začíná to slibně. Hrdinové vypadají slibně (jsou to přece jen hippíci) a baví vám s nimi putovat. Po 10 minutách se setkají se stopařem a následně stráví 10-15 minut v oné podivné komunitě lidí. Hopper režíroval a společně s Fondou psali scénář a vzhledem k tomu, že film je starý 48 let skvělé funguje v nostalgickém momentu vzpomínání. Avšak po pár minutách je celá pasáž s hippies komunitou neuvěřitelně natahující a modlíte se aby se šlo dál. V druhé půlce filmu se konečně dočkáme Jacka Nicholsona. A celá jeho pasáž s ním je neuvěřitelně úžasná protože Nicholson je úžasný. Nicholson to ze sebe chrlí od prvního záběru a je neuvěřitelně sympatický a Nicholson tu obdržel i první nominaci na Oscara. Poté co Nicholson ze scény odejde však začíná třetí půlka. Třetí půlka se více blíží k té první a není to dobře. Nicholson smutně odejde zbývají nám jenom dva hlavní hrdinové. Zatím co Billy se prostě chová jako šmejd a využívá pozůstatek peněz od Hansona, Wyatta jeho smrt zamrzela a může se o něm aspoň říct. Následuje scéna v bordelu kde si oba najmou svůj doprovod a začne scéna špatného tripu která je neuvěřitelně zmatená (takhle to asi opravdu mělo být ale........... je to fakt nepříjemně nestíhající více dole v druhém odkazu). Potom se naší hrdinové vrací zpět a následuje konec který je sice neuvěřitelně o tom jaký je život ale......... něco tam prostě chybělo. Shrnuto podtrženo, Bezstarostná jízda není špatný film. Avšak odeberte Jacka Nicholsona, krásné záběry do krajin, krásnou hudbu, sem tam sympatického Petra Fondu a Denise Hoppera a těžko budete hledat víc. (22.04.2017)

BUENA VÍDA! řekli vysmátí Mexičani, když si od nich Hopper s Fondou koupili levně drogy. Pracháči, kterým je následně draze prodali na letišti, neříkali nic. Jen pěkně cálovali. Pak Fonda odhodil hodinky do prachu a už to jelo: I like smoke and lightning / Heavy metal thunder / Racin' with the wind / And the feelin' that I'm under (...) Film, který by se dal rozebírat donekonečna. Vždyť jen o té písničce, ze které cituji, by se dala napsat regulérní kniha. Je až s podivem, že Steppenwolf s tímhle startem neudělali daleko větší díru do světa. Tu motorkářskou hymnu jim už ale stejně nikdo neodpáře. (Kolik asi tak existuje coververzí? Vždyť to předělali skoro všichni, od Slayer až po Kim Wilde.) Ale nejen Born to Be Wild, celý soundtrack je úžasný! Film s ním funguje v dokonalé symbióze. Písničky nejen dokreslují atmosféru, ale mezi řádky přímo vyprávějí nevyřčené. Obrazy americké krajiny po ránu, odpoledne i večer, by se daly rámovat. No a pak je tu ještě Nicholsonův parťák do nepohody - alkáč, co ví svoje. A nikdy nezklame. BUENA VÍDA! Film jehož konec spatříte o půl hodiny dřív než k němu dojde (dávejte pozor v Domě u modrých světel). Film s jediným slabším místem (návštěva v hippie táboře by chtěla prostříhat). Film o tom, že být svobodný a dávat to najevo, se nevyplácí. Ale i tak je dobré si to užít. Poprvé viděno někdy kolem roku 1980 na polské TV. Podruhé v roce 1989 na velkém plátně. Od té doby až dodnes (1.10.2020) ještě minimálně desetkrát v televizi na VHS, DVD a Blu-ray. Film, který nezestárne. (23.12.2007)