The Neighbor

Mám rád filmy opěvující jižanskou pohostinnost, ty krky nejdříve rudé od slunce a potom od krve, odpovědný postoj k druhému dodatku ústavy a úmysly, co jsou spolu s trestními rejstříky svou čistotou podobné liliím, jenže tohle bylo od Dunstana slabé jak Jasánkovy plíce. Půl stopáže zabere expozice, při níž je vrcholem vzrušení vylívání piva do dřezu a zjištění, kam míří sousedův dalekohled. Když se začne šmejdit útrobami domu, napětí nepatrně vzroste, ale ručičky na hodinách spíše zpomalují. Vyvrcholení pak musí logicky patřit násilí, kterému vedle ukvapenosti vládne akční manželka odpalující lidské homeruny stativem od kamery. Výsledný dojem z tohoto sousedského sporu je ztráta Dunstanovy autorské tváře a já si začínám myslet, že Collector byl od něj jen jakýsi lucky punch.. (14.10.2016)

Na to, že sa tu stretlo kreatívne trio Dunstan, Melton a Stewart; zodpovedné za perfektného "The Collector" a menej perfektnú, no stále slušnú "The Collection", som až zaskočený, ako ma to nebavilo. Možno je to tým, že sa zo značnej časti zase hrabali v rovnakej téme - len z inej strany a možno je to tým, ako si film naivne myslel, že by snáď diváka mohol niečím zmiasť či zaskočiť. Bohužiaľ. Karty mi v tomto prípade prišli jasné ešte predtým, než sa úplne rozdali a tá OPOZERANOSŤ bola miestami až uspávajúca. K tomu necharizmatickí záporáci, chaotická akcia, o ničom tempo a zúfalo snaživá....trápnosť. (05.09.2016)

Po čase jsem zase viděl nějaký slušný thriller, bez zbytečné vaty a omáčky, skvělá práce. Tři hlavní ženské role dostaly tři fakt pěkné kočky, jedna pořádná svině, druhá křehká krasotinka, no a ta třetí se umí parádně řezat se stativem od kamery. Ale ještě víc se mi líbil můj oblíbenec Josh Stewart, kvůli kterému jsem se taky na film nejvíc těšil. Nezklamal, myslím že jeho starší (vlastně už o hodně starší) brácha Sean Penn by to před pár lety nezahrál líp. Příběh záživný, přímočarý, bez všelijakých scénáristických serepetiček, jen se nemůžu zbavit pocitu, že se z něj mělo vytáhnout ještě trochu víc krve i napětí, to by mu určitě neuškodilo. Třeba mě mrzelo, že nebylo vůbec vidět, jak vypadají ciferníky rozšmelcované tím velkým stativem. Taky se sousedem si mohl Josh trochu víc pohrát. Prostě na režiséra několika dílů ultrabrutální série SAW je tohle celkem limonáda. No a zamrzelo mě i jedno trapné a provařené superklišé v závěru - tak tedy vážení, můžu vás ujistit, že benzín od hořícího vajgla chytá jen v amerických filmech, v práci jsem to už x-krát zkoušel. I když ho hodíte třeba přímo do benzínu, udělá to jen "psss" a je po ptákách, tedy po ohni. A proto taky spousta drsňáků, kteří zároveň nejsou socky, do něj radši hodí rovnou celýho zippáka, to funguje spolehlivě. (22.09.2016)

Marcus Dunstan se po SAW a The Collector rozhodl vydat trošku jiným směrem a tak nám místo brutální řezničiny plné gore a smrtících pastí nabídl krimi thriller lehounce říznutý hororem. Pro ten tu však příliš místa nezbylo, což bude zřejmě pro většinu diváků stejným zděšením, jako když našemu milému páru odhalí jejich soused svou pravou tvář a způsob živobytí. Pokud však přistoupíte na zdejší pravidla a nejste moc nároční, snad si užijete i tento Dunstanův filmeček. Šmírování sousedů se ukázalo býti velkým problémem už ve spoustě filmů a ani tady tomu nebude jinak. První polovina filmu však měla na můj vkus až příliš málo šťávy a spíše se tu kecalo, než aby se dělo něco pořádného. Kdo si však počká, ten se dočká…Po zmizení Rosie se totiž pustil režisér do budování té správné atmosféry, která nás přivede až do sklepení sousedova domu. Na rozdíl od Sběratele a jeho sbírky se tu však na pořádné gore ani nedostalo. Což mi sice trošku vadilo, ale zase nám to bylo vynahrazeno akčnějšími pasážemi, dvojicí sousedových synů, bitkou v jámě plné mrtvých zajíců, či umlácením stativem. The Neighbour tak sice v konfrontaci s ostatními režisérovými filmy působí na první dojem jako jejich chudý příbuzný (alespoň co se brutality týče), ale i tak se z toho nakonec vyklubal vcelku koukatelný kousek. 50% (24.02.2020)

Dunstana mám rád, opět nám totiž naservíroval film, kde hrdinové nejsou vyloženě kladní a člověk, tak neví komu fandit. Sice to neni tak intenzivní, jako Sběratel a ani né tak krvavý, ale furt je slušně napínavý thriller. První polovina se sice trošku vleče, ale jakmile si hlavní protagonista dá dvě a dvě dohromady, tak se slušně rozjede. Co se týče násilí, tak až na dvě (dejme tomu) úmrtí, je to všechno mimo kameru, ale to druhé je láhůdkové, to zase jo. Navíc ke konci to začne být docela, drsné, i když je mimo kameru, aneb čeho všeho sou lidi schopni aby přežili. Hudba ve stresových situacích, dobře brnká a jenom přidává na nervozitě, když se začne něco dít, tak se zase vypne. Což je super, v mnoha filmech, se to dá na plný koule a zážitek je pak nulový, to se tam pak perou a do toho všeho řve hudba. Tady to však neni, tak palec na horu Logicky má film i nějaké to překvapení a konec si řiká o přídavek, tak snad. Tak a tímhle ukončuji svůj čtrnáctidenní hororový marathon, co stojí za to a co ne, najdete v komentářích. Však za mně vede Unfriend a pak Hush. (07.11.2016)