Polina

Zdařile podaný příběh rusko-gruzínské tanečnice, která musí od malička překonávat všelijaké překážky při své cestě za naplněním svých tužeb. Film ukazuje nejen náročnost taneční profese, ale dává dobře nahlédnout i do jejího zákulisí a rovněž ukazuje, že i tanečníci jsou jen lidé se svými osobními starostmi, těžkostmi, ale i radostmi. Snímek působí poměrně civilně a přitom nenudí, udržuje divákovu pozornost od začátku až do konce. Ovšem jen do konce filmu, ne do konce příběhu - ten pokračuje dál a určitá naděje do budoucna pro Polinu a jejího nejnovějšího partnera je spíš jen naznačena. Film byl mnohem zajímavější, než jsem kvůli tématu očekával, přestože se v něm nic příliš přehnaně dramatického neodehrává. Respektive zlomových bodů obsahuje dost, ale nejsou podávány vyhroceně dramaticky, neútočí agresívně na divákovy city. Pouze hlavní představitelka mi nebyla úplně sympatická, její výraz mi připadal většinou poněkud "tupý". Uměl bych si v této roli představit oduševnělejší tanečnici vzbuzující víc emocionálního spoluprožívání. (27.09.2020)

Polina je taneční (až polodokumentární formou dělaný) film. Nejprve je téměř výhradně o klasickém, později pak pouze o moderním výrazovém tanci. Z rodinného života a osobních vztahů se moc nedozvíme, jsou zde jen načrtnuté. Vzhledem k tomu, že děj a příběh zde není stěžejní, osobně bych film neřadila do dramatického žánru. Pokud se o balet či výraz.tanec hlouběji nezajímáte, je dost možné, že kolem Vás ladné pohyby proplují bez emočního doteku. Nebo se s moderním tancem naopak rádi seznámíte? Film nese poselství, že dril se vyplácí a každá osoba, ať umělec nebo obyčejný člověk, si musí najít vlastní cestu, chodit po světě s otevřenýma očima k inspirujícím vjemům a využít příležitostí, které se jeho naturelu nabízí. (16.06.2017)

Film pro milovníky klasického i modernějšího pojetí baletu. Je pravda, že hlavní představitelka i děj nejsou nijak moc originální a natočeno je to spíše jako hraný dokument. Osud Poliny se podobá mnoha mladým lidem utíkajícím z Východu za svým tvůrčím snem. Ovšem i ve vysněném prostředí může být vše jinak. Hvězdu navíc jsem dala za taneční scény, zajímavou dynamickou hudbu a pěkné ztvárnění hledání sama sebe a svého talentu. Některé scény mi připomněly vynikající dokumenty Tanečník a Pina. (08.08.2017)

Cesta klasické baletky k modernímu tanci je sice velkolepě rozložena do třech evropských zemí, ale přesto je příběh její nejslabší částí. Anastasija Ševcova je jistě výborná baletka, ale jinak filmem prochází takřka bez jakéhokoliv výrazu. Proto film vždycky ožije při tanečních scénách, které konečně nesou nějaké emoce. Režisérské duo celkovému tónu filmu dost pomáhá i střihovou skladbou, ale skutečné drama si stejně musí divák domyslet (70%). (27.09.2020)

Sice nejsem zrovna Vlasta Harapes,protančil jsem se až do samotného konce.Možná by se dalo přesněji nazvat,docupital.Na drama je to sakra slabý.Příběh jako takový by nebyl určitě špatný,protože z baletních kreacích v Moskvě to má určitý potenciál a hlavní herečce pomalu není co vytknout,ale jakmile příběh začne trhat papír,tak se rozloží do poloh,který nemají potenciál na dokonalý film.Je sice pěkné,že holka hledá sebe samu,ale co je to platný,když jednou je ve Francii a pak z čista jasna v Belgii.Už člověk nepochopí co tam vůbec dělá Juliette Binoche v tomhle filmu.Jasně víme,je tam jen na okrasu.Zamilovaná story je hrůza,kerá má jen potenciál hlavní představitelku táhnout z místa na místa.O jejich rodičích víte slušný prdlajs,jenom to,že táta je asi pěknej gauner a pro svojí dcerušku chce jen to nejlepší.Je to vcelku kýčovitý jak hnědýma spodkama vepředu,ale budiž.Opět příběh,který od půlky byl jasně limitován,že nějak skončí.Malinká naděje byly scény z baru,kdy trochu dostalo ego mantinel,aby se vzápětí roztrhal v poslední scéně.Film vyšuměl parádně a přitom měl nakročeno na pořádnou story. (04.03.2018)