Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rozmlouvá s Bohem, ale řídí se vlastní intuicí. Fernandel jako farář bojující proti rudému zlu, které zaplavuje Itálii.  Don Camillo je farářem v italském městečku, jež se snaží ovládnout komunisté, kterým zejména vadí, jakou moc stále ještě mají farářova slova. Vůdcem komunistů je zdejší starosta a automechanik Peppone, který vládne v Lidovém domě se svými souputníky. Největší starost jim nedělá opozice, ale místní farář Camillo. Přece jen na náboženství chodili i ti, co nyní obrátili kabát, a občas mají ve svém srdci pochybnosti i s rudým praporem nad hlavou. Don Camillo ale neposlouchá jen Boha, ale především své svědomí a svůj rozum. V případě konfliktu se nebojí použít pěsti. Takového sobodomyslného člověka nemohou komunisté ve vesnici potřebovat. Jejich záškodnické akce však don Camillo dokáže zvládnout, ale jeho nezávislost se nelíbí ani jeho nadřízeným. Podle obsahu je zřejmé, že tato vynikající komedie se slavným francouzským komikem Fernandelem byla bývalým režimem "opomenuta". Konečně se dočkala své premiéry, navíc s jedinečným českým dabingem. (Česká televize)

(více)

Recenze (26)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Nejsem Meursault, a na Fernandela se dívám velice zřídka. (Nicméně vztah mezi nimi existuje, byť by to byl jen ten, že oba nemají křestní jméno. Na Fernandela se navíc nesmí chodit v den pohřbu nejbližších příbuzných; ale na ten film chtěla jít Marie). Na jaký Fernandelův film šel tehdy Meursault s Marií se asi nedozvíme, Albert Camus zemřel začátkem roku 1960, takže to mohl být i tento. Časově mohl, ale tématicky zřejmě nebyl. Nebyl až tak "groteskní", ale měl šmrnc, švih, šarm, ale i vážnou dobovou zápletku, která byla aktuální v celé poválečné Evropě. Pozn.: U režiséra filmu Juliena Duviviera se učil a zřejmě lecčemu naučil i mladý Otakar Vávra - a nejenom ve vztahu k filmu jako takovému, ale i vážnosti režisérské práce. Viz z jeho knihy Moje filmové století: "... a pan Havel se mohl pochlubit přátelům, že u něho pracuje světový režisér a slavní herci. Ale za chvíli mu to nedalo, vzal si Duviviera trochu stranou a zašeptal mu, jestli by něco nemohl uděla jinak. Duvivier se na něho podíval, vzal ho za klopu saka , vyvedl do z ateliéru a zabouchl za ním železné dveře." ()

MrPierc 

všechny recenze uživatele

Dva nesmiřitelní v malé italské vesničce. Komunistický starosta a místní farář. Ti dva se nenávidí a stále si dělají naschvály. Jsou na nože, ale nedokáží být bez druhého. Jsou jako Tom a Jerry. Farář (Fernandel ) ale není žádný třasořitka, kvůli Ježíši přepere i patnáct chlapů, nebere si servítky v jazyce ani v kostele. Selská komedie v poválečné Itálii, Fernandel uculující se na celý svět. Český dabing s Preissem, Heřmánkem a Donutilem se obdivuhodně povedl. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv většina z nás asi bude znát spíš remake s Terencem Hillem, farář v malém italském městě bojoval proti komunistům a rozmlouval v Bohem nejprve jako Fernandel. Výborný dabing pánů Heřmánka, Donutila a Preisse posouvá film ke komedii, protože témata politických půtek, třídní nenávisti a masových nepokojů samo o sobě příliš radostná nejsou. Camillo a Peppone si dělají naschvály jak na běžícím páse. Známá je především fotbalová řež, vtipné je zvonění do starostova projevu. Další díly se bohužel českého dabingu nedočkaly, vyšly ale kolem roku 2010 na Slovensku. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

V malé vesnici v Pádské nížině žijí dva muži v trvalém nesváru: velebnost Don Camillo (Fernandel), temperamentní kněz se schopnými pěstmi, a jeho úhlavní "nepřítel" Peppone (Gino Cervi) starosta a vůdce Rudých. Oba sledují stejný cíl - blaho své vesnice. Pouze jejich představy o naplnění tohoto cíle jsou naprosto rozdílné... Úvod k jedné z nejúspěšnějších filmových sérií padesátých let. ()

DJ Obelix 

všechny recenze uživatele

Jako malý jsem si moc oblíbil předělávku tohoto prvního dílu s Donem Camillem v podání Terence Hilla. K této původní verzi jsem se dostal až ve svých 23 letech a musím říct, že se můj srdeční "dětský film" může jít zahrabat. Na Dona Camilla v podání Fernandela nikdy Terence mít nebude a i ten Peppone je zde lepší. Krásný film. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (3)

  • Ve francouzských a italských kinech vidělo film shodně třináct miliónů diváků, v obou zemích tedy celkem 26 miliónů diváků, což byl i na svou dobu mimořádný komerční úspěch. (argenson)
  • Natáčelo se mimo jiné v římských studiích společnosti Cinecittà, především ale v exteriérech v malém městečku Brescello v severní Itálii. Brescello dodnes těží z popularity, kterou mu natáčení filmů o Donu Camillovi získalo. Před kostelem je Fernandelova socha v kostýmu Dona Camilla, naopak před radnicí stojí socha Gina Cerviho v podobě starosty Peppone. Od roku 1989 je v městečku i Muzeum Peppona a Dona Camilla. (argenson)

Reklama

Reklama