Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nový čas, nová odysea, a nová šance rozluštit záhadu mise Jupitera z roku 2001. Členové posádky na palubě Leonova jsou na cestě za setkáním se stále vesmírem plující lodí Discovery. Posádka zatím netuší, že se brzy ocitne tváří v tvář osudu samotného lidstva. Ten bude spočívat na křemíkových bedrech znovu probuzeného počítače HAL-9000. Tímto filmem natočeným podle pokračování slavného románu Arthura C. Clarka "2001: Vesmírná odysea", dokázal režisér Peter Hyams (Kozoroh jedna, Outland) natočit pohlcující sci-fi film navazující na svého předchůdce, avšak se svým rukopisem. Píše se rok 2010. Čas zjistit, že nejsme sami. (Magic Box)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (258)

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Zbožňuju sci-fi a 2001 : Vesmírná odysea je pro mne nepřekonatelný mezník. 2010 : Druhá vesmírná odysea měla řekněmě těžkou pozici. Nulové šance na překonání prvního dílu a zdaleka ne tak zručného režiséra (Peter Hyams je dnes znám jako těžký průserář). Přesto nemohu výsledek ohodnotit jinak než 5ti hvězdami. Mrazení po celém těle při zjevení Davida Bowmana v televizi - to jeněco nepopsatelného. Celková atmosféra, napínavost.. Ze záběrů na volný prostor pod nohama astronautů se skoro zvedá žaludek. Herci jsou fajn (Tříska moc nepředved), scénář brilantní, víceméně neustále sune děj, a i když na chviličku zvolní, stále působí přirozeně, neotravuje, nenudí.. Triky famózní... Tento film se řadí do mé osobní TOP. Už aby Aronofsky, Cuarón, nebo někdo jim podobnej natočil 2061 a 3001 - Třetí a Poslední vesmírnou odyseu. ()

Niktorius 

všechny recenze uživatele

Tohle NENÍ pokračování Kubrickovy filozoficko-alegorické 2001: Vesmírné odyssey. Tohle je filmové zpracování druhého dílu Clarkovy knižní série, která se mu zrodila v hlavě právě při realizaci filmové 2001čky. Tím pádem je 2010 nikoliv jinou ligou, ale především jiným sportem než 2001. Je to klasické, clarkovsky intelektuální a přímočaré sci-fi. A je vlastně velmi dobře zvládnuté, i když se v mnohém (zejména v designu) přiživuje na Kubrickovi. ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Překvapivě se mi to líbilo o něco víc, než 2001. Ono ne že by bylo 2001 špatné, to ne, jenom mi připadalo strašně (a zbytečně) utahané, zatímco 2010 mě nenudilo ani na minutu. Fungovalo to perfektně už od první minuty, bavilo mě to celou dobu, má to hned několik zajímavých scén, filmařsky je to dobré, trikově je to dobré, děj není blbý, má to atmosféru, napětí, zajímavý závěr... Prostě to má přesně to, co to mít mělo a taky to má. I HAL tu byl. 2001 je sice podané umělecky, ale je nudné, zatímco 2010 si na žádné umění hrát nechce a přesto funguje perfektně. I když, nedalo by se uměním označit už jenom to, že někdo natočil fakt dobrý film který funguje po všech stránkách? Každopádně, líbilo se mi to a nemůžu jinak, než dát 5* ()

L_O_U_S 

všechny recenze uživatele

Kubrickova 2001 by s Hyamsovou 2010 údajně vůbec neměla být srovnávána. Ale proč ne? Natočí-li někdo film, který rozvíjí příběh předchozího snímku, je srovnávání vždy na místě. Peter Hyams měl od začátku projektu těžkou pozici. Buď se vydá ve šlépějích geniálního vizionáře Kubricka a zachová pro pokračování jeho vypravěčský styl s minimem dialogů, přičemž jej kritika semele za to, že nevnesl do Clarkova vesmíru nic nového, nebo se na 2001 nebude ohlížet a natočí pokračování po svém, za což ho kritika opět pořádně vyplísní. Buďto se na pomyslné křižovatce vydá cestou do již částečně prozkoumané země zázraků, a nebo se nechá vést cestou druhou, u níž není jisté, kam jej dovede, ale může to být i pustá poušť. Hyams, který má mimochodem na seznamu úspěšných projektů zajímavé sci-fi KOZOROH 1, zvolil cestou druhou a dorazil, kam dorazil. Kde byl Kubrick zasněný, mysteriózní a kde nechal divákův mozek, ať si ony vizuální orgie sám přebere, tam je Hyams klišovitý a doslovný, takže prostoru pro divákovu představivost a intelekt je pomálu. Zatímco Kubrick si liboval ve vybělených interiérech, kde se promenádují elegantně oděné stevardky, Hyams klesl do atmosférického balastu osmdesátých let, kdy se každý vesmírný koráb vyznačoval potemnělými interiéry a posádkou oděnou do šedých košil. 2010 se snaží být zbytečně akční a to na úkor estetického zážitku; a Hyams si ani neodpustil šíření zvuku ve vakuu, za což mu měl Clarke od plic pořádně vynadat. V jiných filmech bych to zkousl, ale v něčem, co obsahuje podtitul "vesmírná odysea", v žádném případě. No a zakončení s novou formou života a monolitem? Dejte mi do ruky kameru a vyprodukuju něco lepšího. Jen si představte Zarathuštru, znějícího při pohledu na konjunkci měsíců u Lucifera a následný přesun na Europu, kde se za východu nového slunce scházejí u tajemného monolitu záhadné bytosti, naplněné zvědavostí a touhou překonat možnosti vlastní rasy... Suma sumárum, Hyams natočil naprosto rutinní sci-fi, kde se počet zajímavých momentů dá spočítat na prstech jedné ruky. Pokud by nešlo o pokračování Kubrickova veledíla (které mimochodem považuju za nejlepší film všech dob), tři hvězdičky by byly asi zasloužené. Ale takhle opravdu ne. (502.) ()

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

Proti Kubrickově 2001 podstatně konvenčnější, avšak brilantně zvládnutá sci-fi a jedno z nejlepších pokračování, co znám. Psychologie postav sice mohla být propracovanější a film není zrovna tak pohlcující, jako legendy žánru, ALE - miluju sci-fi, miluju mysteriózní filmy, miluju vesmír a od Druhé odysey jsem dostal zákusek, obsahující všechny zmíněné příchutě v bohatém množství. Scénář je jeden z nejsilnějších prvků - prakticky znemožňuje nudu a skvěle graduje v druhé polovině. Pochvala patří taktéž trikům a několika sugestivním scénám, především přechodu kosmonautů mezi Leonovem a Discovery. Kapitolou sama pro sebe je famózní závěr, který je u mě v žebříčku sci-fi scén a panorámat zatraceně vysoko. Nádhera. Kdyby se takových filmů točilo víc, má sci-fi duše by hned usínala šťastněji. 9/10. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (17)

  • Autor předlohy Arthur C. Clarke se ve filmu objevil dvakrát - jednou sedí na lavičce před Bílým domem a krmí holuby, podruhé znázorňuje amerického prezidenta na obálce časopisu Time. V sovětském vůdci můžeme bez problému poznat Stanleyho Kubricka. (Javert)
  • Snímek vyhrál cenu Hugo 1984 v kategorii nejlepší dramatická prezentace. (Terva)

Související novinky

8th KRRR! – 70MM Film Fest Krno

8th KRRR! – 70MM Film Fest Krno

05.04.2013

Jedinečnou možnost vidět na velkém plátně tituly jako Hello, Dolly!, Star Wars: Epizoda VI – Návrat Jediů, 2010: Druhá vesmírná odysea, Mistr, Střihoruký Edward, Smrtonosná past a další budou mít… (více)

Reklama

Reklama