(Ne)obyčejný kluk

Srdcervúca dráma to beriem. Hoci na môj vkus to tlačilo na pílu až príliš (čepeľ doslova horela) no svoj účel to splnilo. Zachytilo to celkom obstojne citlivú tému šikany, inakosti u detí a až na ten happyend to bolo uveriteľné. Skoro aj slzička padala. Bolo to síce samoúčelné, čo môže prekážať nejednému divákovi (ako mne) ale bolo to kvalitne nakrútené, to bez debaty, pre inú divácku základňu, než moju ale bolo. (19.11.2018)

Vzaté v širších súvislostiach: naozaj je americký vzdelávací systém taký podradný, keďže blbí Američania nevedia hlavné mesto Stredoafrickej republiky a kde je Slovensko? Namiesto toho sa učia kreativite, tímovej práci, sebaprezentácii a zdravému (?) sebavedomiu. U nás by chalanisko skončil v špeciálnej škole s deťmi z osady a do konca života sa živil doma v izbe lepením sáčkov alebo navliekaním gorálok. K filmu: pátos sa nezaprie a Amíci bez neho už nie sú schopní natočiť žiadny film. Keby to bolo brané len z pohľadu Auggieho, tak by to bol priemer. Fokus na iných členov rodiny a priateľov tomu veľmi pomohol. (02.03.2018)

SPOILERY Chbosky po své debutové nudě už konečně ve svojí druhé nudě začal žít trochu v realitě, ale pořád je jeho film z nějakého fantasy sluníčkového světa, kde sice lidi mezi sebou nějaké problémy mají, ale ve skutečnosti jsou všichni, všichni do jednoho, strašně hodní. Smrdí to už od jeho rodiny, která je tak strašně tolerantní, hodná, dokonalá a bezkonfliktní, jako by vypadla z obrázků Vesmírných lidí nebo Strážné věže. Ve škole nám kluk sice prožije nějakou tu šikanu, ale vždycky si - poměrně rychle - najde nějaké pravé kamarády. Děj je vlastně jenom slepenec klišé ze všemožných rodinných a teen filmů - "outsider" nebo chcete-li jiné dítě (navíc s deformovaným obličejem), teen sestra přišla o nejlepší kámošku, teen ségra se zamiluje (do černocha, abychom byli i správně multikulturní), teen ségra se snaží uspět v dramaťáku, kámoška teen ségry se s ní snaží usmířit, outsider je ve škole šikanovaný, strašně dojemná smrt psa (nebo babičky/dědečka - což je snad to nejotravnější klišé), outsider má velké sny, které se mu prolínají do reality... Jediné, co jsem snad nikde ještě neviděl, byla omluva kamarádovi skrze Minecraft. Každopádně, mě nejde o to, aby to bylo strašně originální, mě jde o to, aby se to pokusilo nějak vyčnívat. A tohle nevyčnívá ničím. I když to na divákovi neustále útočí snad každou scénou (a hodně nenáročné a citlivé duše asi celý film probrečeli, pročtu si pak komentáře), ale útočí tak často, že je to až vlezlé a mě jako diváka to hodně štvalo. Proto ve mě ten film nezanechal - kromě kýče, samozřejmě - naprosto žádné emoce, Auggie mi k srdci nepřirostl a žádná jiná postava taky ne, protože se většina z nich chovala jak z jiné dimenze. Tenhle vlezlý a až přehnaně pozitivní film na mě prostě zapůsobit nedokáže. A kdyby do mě náhodou chtěl někdo, kdo tomu dal vysoké hodnocení, rýt, že jsem hovado bez emocí a citů, tak vám musím sdělit, že i mě dokáží některé film emočně zasáhnout, dojmout a v hodně výjimečných případech i rozbrečet (viz Paříž, Texas). Jenže to musí mít sympatické postavy, zajímavý děj a hlavně, hlavně jim nesmí chybět realističnost. Ta ale (Ne)obyčejnému klukovi hodně chybí a tak z ní zůstává jen kýč pro hodně nenáročné citlivky. Musím ale Chboského za něco pochválit, na rozdíl od jeho debutu to nebyla taková útrpná nuda a bylo to i lépe natočené, jenže tady bohužel všechna chvála ode mě končí. A já našel dalšího režiséra, který mi přijde strašně přeceňovaný. Ale dojmout diváka kýčem je přece tak lehké a laciné, že? Btw, ten konec je úplně stejný, jako ten v The Aŕt of Getting By, akorát tam měl nějakou sílu, tady je z něj jen kýč. Vlastně to slovo celý film vystihuje nejvíc - kýč. 2* (19.05.2020)

Tri hviezdičky sú málo a u štyroch váham. Obyčajná tvár je filmom, o ktorom si spravíte predstavu predtým, než ho dopozeráte. Pretože problémom nie je čo?, ale ako? Ako sa celý tvorivý kolektív vysporiada s úzkou hranicou medzi umením a gýčom, medzi senzitívnosťou a slzopudnosťou, medzi vierohodným a falošným stvárnením. Oceňujem, že v tomto filme uvedené hranice boli prekročené iba sporadicky. Uvedomujem si, aké ťažké je zobraziť všetko, s čím sa odlišný jedinec v živote stretáva a neskĺznuť do šablóny a popisnosti. Z niekoľkých komentárov, ktoré som si prečítal ma oslovil názor, že by sa tento film hodil do škôl, pretože považujem za vhodné, aby ho školáci videli. (21.10.2018)

Američané se naučili produkovat velké množství béčkových a céčkových filmů, které jsou všechny točené podle stejného principu. Vyberu si téma, obsadím to známými herci, odvyprávím příběh ... a divák má pocit, že už to někdy viděl!! Hlavně, aby u toho tekly slzy, protože američané se rádi dojímají! Nevím, na kolik evropských diváků to funguje stejně, na mě moc ne, mě to prvoplánovité dojímání spíše otravuje. Tady bylo všechno krásně upravené, nalíčené, modelové situace, všechno s dobrým koncem. Prostě tak, jak to v životě nikdy není. Film k žehlení nebo třídění a zašívání ponožek. Jednou bohatě stačí. (19.12.2018)