Sicario 2: Soldado

Stačí pár vteřin sledovat Sicario, aby bylo jasné, že přešlo od Villeneuvea a Deakinse do rukou zásadně standardnějších filmařů - což ale nemusí být nutně na škodu, ostatně z jedničky jsem nějak zvlášť stržený nebyl a dokonce mám pocit, že dvojka mě i při svojí "nevyjímečnosti" zajímala o trochu víc. O trochu. Sicaio si každopádně našláplo na bourneovskou nekonečnost, kdy může vzniknout libovolné množství dílů, v nichž ty samé postavy budou řešit ty samé křivdy, protože děj vždy skončí tam, kde začal - když si to člověk uvědomí, tak to plahočení Del Tora v posledních scénách má hned trochu meta význam. Jinak film veskrze rutinní a čitelný, na němž se jen krásně odhaluje americká ideologie - jakkoliv už si Američané nedělají iluze o svém systému a dekonstruují a podvracejí ho už i v dílech největšího mainstreamu, právě americký systém produkuje jedince, kteří se vůči němu v jeho rámci vzbouří a tu holčičku zachrání - to je ten rozdíl, který odlišuje mexické kartely, které mladé lidi vraždí, a Američany, z jejichž řad vždy vzejde někdo, kdo je zachrání. V Sicariu už je to svojí přímostí a psychologickou nevěrohodností (uchovávaná vnitřní čistota Brolina a Tora je jenom klišé, o jehož uvěřitelnost se nikdo ani nesnaží, jsou to prostě konstanty), ale tak nevadí... (28.06.2018)

Začátek byl velice slibný. Oko každého rozmlsaného diváka jistě potěší záběry na výbuchy v bezprostřední blízkosti dětí a jiné syrové záběry, které jsou zejména v poslední době vzácnou výjimkou a ojedinělou ozdobou každého filmu. Několik zinscenovaných akcí - to byla krása. Přesně tímto způsobem jsou vedeny války s "terorismem". Bohužel, nedlouho po únosu se ze snímku postupně stávalo těžce předvídatelné a stereotypní neúnosné melancholické otcovské rodinné drama a kvalita i zajímavost postupně padaly níž a níž. Nebýt skvělého Del Tora s Brolinem, tak bych snad i padal únavou. Ve výsledku jsem tedy spokojen pouze lehce nadprůměrně. Z mého odborného pohledu toto pokračování kvalitou dokonce předčilo nic neříkající jedničku, co si tak matně pamatuji. (25.09.2019)

Člověk by se asi neměl divit tomu, že když chybí 2/3 klíčových umělců z prvního dílu, tak to nedopadne úplně nejlépe. Dám šanci čemukoliv, pod čím se podepíše Taylor Sheridan, ale tohle prostě nevyšlo. Místy nudný příběh, který jako by vypadl ze současných amerických zpráv, unylá režie, neinvenční hudba... Těžko budu hledat větší pozitiva. Brolin a Del Toro vynikající jako vždy, ale scénář jim nic moc nového nenabídne. Snad největším překvapením byla Isabela Moner, která si film skoro krade pro sebe. Husí kůži jsem měla jen na konci, kdy začala hrát nezapomenutelná hudba z prvního dílu. Posledních 15 minut bylo hodně fajn, ale film to nezachrání. Holt zředěná verze původního Sicaria, která nemá důvod existovat. (30.06.2018)

I když je na první pohled a snad ještě i po první scéně vše při starém, nedostává se Soldado svému předchůdci na dostřel. Ani nemůže, velká většina klíčových zúčastněných z minula totiž chybí. Villeneuve a jeho dokonale přesvědčivá režie, Joe Walker se strojově přesným střihem, tepající Jóhannssonova hudba a v první řadě vtahující Deakinsova kamera, která tehdy nadprůměrný zážitek pozlatila k nezapomenutelnosti. A ti všichni jsou teď nahrazeni a kromě klíčové herecké dvojice se vrací alespoň Taylor Sheridan. Opět se rozhodl tnout do živého, ale kromě momentu překvapení mu tentokrát chybí i lidštější rozměr, který v prvním dílu diváka díky charakteru Kate tak rozvibroval. Její nástupkyně v podobě neustále vláčené Isabel podobný úkol nemůže zvládnout, protože celou dobu jen slouží zápletce bez toho, že by dostala čistě vlastní scénu na úkor machinací, akce a zatvrzelosti Brolina s Del Torem. Jako samostatná žánrovka samozřejmě Sollimova vize obstojí, na to je charisma obou zmíněných příliš fatální, ale jako pokračování filmu, který před třemi lety zatřásl kinem, je to zatraceně málo. (24.07.2018)

Jednotka bola o niečo lepšia. Tak či tak aj dvojka ma niečo do seba. Predovšetkým Del Toro a Brolin to dobre ťahajú, akcie sú pekne natočene a krvavé, scenár je opäť Sheridenovský drsný tak ako aj hudba a atmosféra. No sem tam to malo výkyvy tempa, niekedy to miestami bolo uťahané, inokedy zas šokujúco pútavé. Prišlo mi to trošku nevyvážene. 75% - 4* (21.06.2019)