Anne s E na konci

První díl ještě ušel. Docela zajímavá nepovrchní poetická Anna s bujnou fantazií, tak trochu malá podivínka, s bohatým vnitřním světem a vděčná za každý projev něčeho milého, vděčná za rozkvetlou alej, nadšená ze stříbrného rybníku, ohromená krásou koní a letem ptáků, za krásu okolního světa... Tyto prosté dary si nechce nechat nikým a ničím vzít, raduje se ze všeho milého a mimoděk ukazuje na drobné životní radosti, které přenáší na ostatní... Je srdečná, recituje ohromeně, okouzleně pasáže z knih, je bystrá, bezejmenným zvířatům a místům dává přiléhavá jména .... Navíc se upřímně snaží zavděčit novým pěstounům, kteří váhají zda se jí ujmout, neboť chtěli dostat místo dívky ze sirotčince chlapce, který by dvěma postarším sourozencům pomáhal s hospodářstvím, na které už vlastní silou kvůli věku sourozenci nestačí. Anna si prožila toho tolik zlého, v jiných rodinách byla neplacenou služkou až otrokem, s níž bylo surově a nespravedlivě zacházeno. V prvním díle jsem s ní musela sympatizovat a líbila se mi její upřímnost a byla jsem si jistá, že jí ta vděčnost a pozitivismus zůstane. - Bohužel od druhého dílu se z ní náhle stává svéhlavej, nevděčnej spratek, který tak snadno něco neodpouští, druzí se o její přízeň musí doprošovat, patrně kvůli přílišnému důrazu na její "hrdost", ztrácí svojí dětskou "diplomacii" a pokoru za to, že nalezla domov... Nevím jestli hned naleznu ty nesprávnější slova. Anna se vzteká, mračí, poroučí, je mnohdy nedůtklivá, nevlídná například k chlapci-konkurentovi, který byl za plat najat na práci, jíž měla původně vykonávat ona, nechá si několikrát dokazovat lásku od svých pečovatelů a dlouho jí to nestačí. Ne že bych byla zastáncem dětské práce, ale když Anna při vstupu do domu, jež je nejhezčím stavením v jakém kdy bydlela, urputně slibuje, že zastane veškeré domácí práce a dokonce i práci na farmě a pak jí vidím převážně, jak se tato původně bezprizorní dívka jen znuděně poflakuje kolem, například s bohatou kamarádkou a nahlas fantazíruje a vymýšlí si prapodivné historky, mám dojem, že se dívám na zcela jinou postavu. Navíc se chová zbrkle a náhle mění temperament a chování, že by se těžko své kamarádce-slečince z lepší rodiny svými zkraty zalíbila. Také chápu, že může být znejistělá svojí pozicí z kraje seriálu, která opravdu nevypadá růžově, ale ta nedůvěra a ujišťování se v něčí lásce je protivně, necitlivě natočeno. Ten přerod (nejenom v této záležitosti u této konkrétní postavy) je tak unáhlený, že mi do příběhu nesedí. Právě kvůli tomuto přerodu ztrácí mé sympatie nejenom " pozměněná" hrdinka Anna, ale vlastně i celý seriál. (12.08.2017)

Protivná malá holčička bez empatie, která se stále zabývá jen sebou, je časným prototypem dnes preferovaného a opečovávaného typu povahy. A neb se v ní mnoho dospívajících (a bohužel i dospělých) žen najde, což se jim stane další záminkou k patologické sebelásce i sebelítosti, musela se nutně stát hrdinkou. Bohužel je tak dobře zahraná, že je skutečně živelně protivná. Musela jsem proto vypnout, i když mám jinak příběhy ze starého anglického venkova ráda. Tohle bychom za vzor dětem opravdu dávat neměli… (14.08.2022)

Pro mě velké překvapení. Nenapadlo mě že budu ve svém cynickém postoji skoro ke všemu sledovat seriál jako je tento. A že se u toho velmi bavím. Skvělý je knižní přednes hlavní hrdinky, herecké výkony jsou přesné a to včetně castingu, dialogy jsou kapitola sama o sobě, hudba je skvělá a kamera by si zasloužila oskara. Je to jako nudný historický román podáván ústy střeštěné protagonistky. 80% Zatím před koncem první série. A tak mám za sebou i sérii druhou a jsem docela hodně překvapen jak málo mě vadí jakékoliv tyhle LBGT a SJW věci. Hlavním důvodem je vše okolo. Hudba, herci, kamera scénář, atmosféra vše. Je vidět jak moc se tvůrci snažili a jak dobří jsou v tom co dělají. Před začátkem třetí řady mě už teď mrzí, že to tou třetí skončí. 80% Také jsem si přečetl knižní předlohu, která rozhodně stojí za to. (01.06.2020)

Kníh, ktoré formovali moju detskú predstavivosť nie je až tak veľa. Okolo dvadsiatky. Pamätám si, ako som milovala cez prázdniny posadiť sa na deku na lúke u babičky a čítala som, že o mne celé dni nevedeli. Krásne sa tam snívalo. „Anna zo Zeleného domu“ je jedným z kľúčových románov, ktoré najmä nám, dievčatám, pomáhali v období dospievania. Predstavovala v období socializmu jednu z foriem „hodnotovej orientácie“, učila o kráse vzťahov na úrovni prežívania mladej slečny. Veľkým plusom tohto seriálu je obsadenie postáv – presne takto som si predstavovala Annu, Marillu, Matthewa či Miss. Stacy. Čo ma však rozčúlilo, (hlavne v druhej sérii) boli nepresnosti voči pôvodnému obsahu, navyše som nadobudla pocit, že zámerné. (22.07.2022)

Nová Anna je krásne natočená, má výborné obsadenie a herecké výkony. Najväčší rozdiel oproti pôvodnej verzii z 80. rokov je zvýšená drsnosť a dramatickosť a mierne pozmenený dej. Vo výsledku je to potom v niečom fajn a v inom nie až tak fajn. Zlé je to pri niektorých zmenách, ktoré úplne menia tón celého seriálu (zlodeji vo finále), nepríjemné to môže byť pri naturalistických scénach šikany a depresie. Naopak však môže zvýšená dramatickosť pomôcť divákovi vytvoriť si k Anne silnejšie puto a výsledkom je kopec výborných dojímavých momentov. (22.07.2017)