Noc na Zemi

"Začal jsem být citový, zbožný muž. Tomu už nestačí zelenina, chce k lásce něco živého." Nerozumím nejednomu výtvoru obdivovaného Jima Jarmusche, ale tentokrát se nezávislý umělec vychytrale pokusil vytvořit povídkový film, který by neurazil jeho oddané fanoušky a zároveň by nadchl nějaké to nekulturní hovado, za něž se hrdě považuji. Proto poměrně často trávím příjemné dvě hodiny s drsnou budoucí automechaničkou Corky, ztracencem v Brooklandu Helmutem, s černochem modrým jako mrkev, s tykvovým zasouvačem Ginem či alkoholem obklopeným Mikou. Čas sdílený s těmito (ne)obyčejnými taxikáři považuji za skvěle využitý. (12.02.2012)

Iba na druhom príbehu som sa výborne zasmial - Helmut, taxikár, čo nevie šoférovať, a Yo-yo, zákazník, čo si to odšoféruje radšej sám. A Helmut bol vraj Čechoslovák z Prahy, asi zrejme nejaký rezident ešte od Heydricha. Ale jeden super príbeh z piatich je málo, ostatné mi prišli nudné, hoci postavy vybrali zaujímavé - kňaz, slepá atď. (30.06.2022)

Díky Noci na Zemi se Jarmusch stal uznávanou ikonou americké nezávislé scény a dostal se do povědomí filmových fanoušků na celém světě. Každá z pěti filmových povídek přináší zajímavý humorný příběh, kde sice nejde o velká dramata, ale o drobné střípky ze života obyvatel velkoměst vzdálených tisíce kilometrů. Nejvděčnější divácký potenciál má povídka z Říma, kde Roberto Benigni obzvlášť zavrženíhodným způsobem zlikviduje nebohého kněze, ale mým favoritem je francouzský příběh, kde si černošský taxikář neví rady se svéráznou slepou dívkou. A nejsympatičtější postavu ze všech stvárnil asi Armin Mueller-Stahl, který si zahrál čerstvého imigranta v New Yorku, který se pokouší přes pramalou znalost jazyka a řízení uživit jako taxikář. Celkový dojem: 90 %. (30.04.2009)

Osobně mi bohužel námět tohoto filmu přijde zajímavější než jeho samotné zrealizování. Použitý humor mě moc nebavil, někteří herci mi strašně vadili (och, existuje něco ohavnějšího než Béatrice Dalle?), nesedl mi ani hudební doprovod Toma Waitse, jehož muzika mě nikdy nebrala, a z některých povídek na mě šla spíš nepříjemná tíseň nebo pro změnu trapnost, což na výsledném dojmu taky dvakrát nepřidá. Nemluvě o tom, že povídkové filmy vlastně nemám rád (stejně jako nemám rád žánr povídky ani v literatuře), a je mi to prostě cizí. Tohle není můj cup of tea, bohužel. Objektivně 4 hvězdy, subjektivně o jednu míň. P. S. Nejvíc se mi na tomto filmu líbila Winona Ryder, která je zde vrcholně roztomilá - bože, její postavu nenápadné holky ve vytahané košili s věčně hořícím cigárem v puse si v jejím provedení nešlo nezamilovat! (16.11.2012)

Další Jarmusch a další jeho film, který mě příliš nebavil (kromě Mrtvého muže mě ostatně neoslovil žádný z nich - třeba musím pro pochopení absolvovat pár cest taxíkem...). Nejvíc se mi líbila druhá povídka - a pak také pasáž z Říma, ve které nesnesitelný Benigni žvaní a žvaní a žvaní a v momentě, kdy mluví o svých sexuálních zkušenostech a kněz protáčí panenky, ten moment byl opravdu kouzelný. Jinak - nezájem. (29.08.2009)