Reklama

Reklama

Playtime

Trailer 2

Obsahy(1)

Pan Hulot se ocitne v modernistické části velkoměsta, uprostřed chladné architektury ze skla a chromované oceli. Ztratí se v labyrintu neosobních úřadů sídlících v těchto palácích a poté je stržen invazí amerických turistek, hekticky objíždějících evropské metropole. Film natáčený v kulisách nákladně vybudovaného městečka "Tativille" u Paříže (modely 1 : 5) předznamenal pozdější architektonický experiment - pařížskou čtvrť La Défense. Každý záběr je výsledkem dokonalé choreografie pohybů, gest a manýr, zachycuje i drobné reakce postav v odlidštěném prostředí mrakodrapů. Obrazy jsou doprovázeny kakofonií zvuků a jen zlomky dialogů. Tatiho tabló obsahuje nepřeberné množství komických detailů, které při jednom zhlédnutí nelze všechny postihnout. Ve své době nedoceněné arcidílo - komediální vize na pomezí halucinace a abstrakce - je dnes považováno za nejvýznamnější vizuální inovaci ve filmu 60. let. Film původně natočený na 70 mm byl později rekonstruován a převeden na 35 mm. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (124)

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejodvážnějších filmů poválečného období. Odvážnost rovná se přirozeně propad u diváků a distributorů, nakonec Tatimu a jeho kariéře zlomil film vaz. Playtime na sebe vzal podobu industriálního makrokosmu, díla funkcionalistického spíš než hypnotického, unifikovaného mraveniště s vytěsněnou individualitou, v němž se hudba diegetická jeví jako nediegetická, klamající smysly, a v němž ústředí body scény nahradily významy poházené všude možně, v rozích a napříč v hloubce – protože Playtime je niterné pohroužení na bázi organické hmoty, převalující se pomalým tempem z jednoho okraje záběru na druhý. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Spíš je to experiment, než že by se to vešlo do škatulek jako komedie či drama (to druhé mi přijde u filmu bez postav, zápletky a děje vůbec dost mimo). Ze začátku je film pomalý a zdlouhavý, ale časem se rozjede do docela slušných obrátek. I Tati je více za kamerou, než jako pan Hulot před ní, a jednotlivé scény spolu souvisejí ještě volněji, než je u Tatiho běžně zvykem. Dialogy jsou jen dalším zvukem a vidět film bez titulků by téměř nevadilo. Je to v každém případě zajímavý film, ale nijak zvlášť mě neuchvátil. ()

Reklama

Xeelee 

všechny recenze uživatele

Je to tu anglicky. Push. Nikdo sice anglicky neumí, ale hlavně že to je moderní. Naprosto jsem nechápal genialitu Jacquese Tatiho. Věděl jsem v čem spočívá, ale nějak jsem ji nedokázal ocenit. Vše, co jsem od něj zatím viděl, mě víceméně nudilo, ale atmosféra odcizeného supermoderního města v Playtime mě naprosto pohltila a hltal jsem každé dokonale promyšlené políčko filmu. Během tohoto snímku bych vám i odpřísáhnul, že se budoucnost neodehrála už kdysi dávno a že scénář k ní nenapsal Ed Wood Jr. Konečně jsem uzřel tu Tatiho ryzí genialitu v plné kráse. Tenhle snímek má opravdu něco do sebe a komická postavička pana Hulota do příběhu pasuje naprosto dokonale jako scházející dílek puzzle. Playtime ale hlavně není postaven převážně na Tatiho výkonech, jak bývá u jeho filmů zvykem. Navíc je celková atmosféra snímku umocněna opravdu vynikající hudbou. Ve filmu se prakticky nemluví, a když už se tak děje, tak se tu naprosto chaoticky střídá francouzština, angličtina a němčina. To ale vůbec nevadí a spíš to podtrhuje atmosféru snímku a osamocenost lidí v rušném velkoměstě. A co ta Praha? – Let byl zrušen. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Vítejte v Tativille... 8-] . . . Těžko zařadit tenhle >velkofilm< do nějaké škatulky či kategorie. Nejspíše by se d.m.s.n. snad dalo mluvit o jakési postmoderně patafyzické alegorii se satirickým nadhledem... :-) No, ještě, že igi B. není nějaký inťák, že... ;-) . . . Takže lze jen konstatovat: těžko srovnatelná, leč úchvatná a neobvyklá podívaná, plná bizarního šarmu a neutuchající fantazie, doslova >GAGSTERKA< (;-) pro fajnšmekry a pokročilé, náročné milovníky netradičních filmů... - - - P.S. Nikdy jsem nebyl nějakým velkým fanouškem J. Tatiho, ale přesto jeho filmy svým způsobem miluju a uznávám. Jde totiž každopádně o vynikající a nadčasové dílo! Nakonec, možná i díky Tatimu a jemu podobným není dnes svět naštěstí zcela jen takový, jak jej on sám se sarkasmem a nadsázkou sobě vlastní líčil... ;-) - - - P.S. Nu a ještě nakonec - jakže se to řekne francouzsky "Drugstore"? No přece DRUGSTORE... ;o))) . . . Fin. ()

Snorlax odpad!

všechny recenze uživatele

Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná… A kdyby to náhodou někdo nepochopil, tak nám to pro jistotu Tati v roli kolovrátku s krátkými kalhotami zopakuje. Pokud to nebude stačit, zopakuje to i tisíckrát. Pro zvýšení efektu špulí do kamery svoji nehezkou zadnici. A my si milé děti kvůli těm naprosto nejzaostalejším pro jistotu zopakujeme, že moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Tati vzkazuje, moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná… ()

Galerie (47)

Zajímavosti (19)

  • Natáčení sekvence v restauraci (která svou 45minutovou délkou tvoří značnou část filmu) zabralo sedm týdnů, protože režisér Jacques Tati musel nejprve zinscenovat jednotlivé scény. Ze všeho nejdříve zkoordinoval pohyby herců na pozadí a následně dohlížel na plynulost scének odehrávajících se přímo před kamerou. (HellFire)
  • S výjimkou květinového stánku před budovou nejsou na place žádné živé rostliny nebo stromy. Když tedy Barbara (Barbara Dennek) vstoupí do restaurace Royal Garden ve smaragdově zelených šatech, na které zbytek ženského osazenstva oděného v šatech tmavých odstínů poukáže jako na zastaralé, představuje vizuální kontrast nejen v porovnání s ostatními hosty, ale rovněž s ohledem na fyzické prostředí filmu. (HellFire)
  • Na dvou budovách městečka Tativille a bezpočtu dalších maličkostí pracovalo sto dělníků. K jeho postavení se spotřebovalo přes 148 000 m³ betonu, 11 800 m³ plastu, 9 600 m³ dřeva a 3 500 m³ skla. (Baxt)

Reklama

Reklama