Princezna Fantaghiró 2

Trochu zapracovala nostalgie, ale i dnes tento díl považuji za nejlepší Fantaghiro. Navzdory tříhodinové stopáži v ní není tolik hluchých míst jako v prvním díle, který se místy potácí odnikud nikam. Navzdory tomu, že triky jsou až neuvěřitelně nepřiměřené své době, zlepšila se výprava (české hrady a tak podobně), tradičně na výbornou zafungovala hudba a slušně hrající herci (Karel Roden jako Zlatoočko!). Navíc, navzdory tomu, že od dob, kdy jsem Fantaghiro fandila poprvé, uběhlo snad patnáct let a já naprosto zapomněla, o co tam jde, příběh Romualda a Fantaghiro v dějství druhém mě opět dostal do kolen, navzdory tomu, jak celá pohádka zestárla. (29.10.2010)

I dvojka si udržuje pořád stejné napětí jako jednička, dokonce ztvárnění tajemna a zla je zde mnohem lepší. Brigitte Nielsen je zde snad ve své nejlepší roli, jako dítě jsem z ní měl sakra strach - noční můry mě provázely ještě dlouho. Co jsem zde ale nepochopil, nebo mi moc nepřišlo vhod, byla záměna herců v docela zásadních postavách: a to princezna Kateřina (Ornella Marcucci byla nahrazena Barborou Kodetovou) a bílá čarodějka (Ángela Molina byla zastoupena Katarínou Kolajovou). Zajímavé je také působení Lenky Kubálkové (v prvním dílu vystupuje jako princezna Karolína v dětství, nyní ji můžeme vidět jako Paprsek - pomocnici černé královny). (14.12.2011)

Pokračovanie úspešnej prvej časti, ktoré sa ešte viac hemží českými a slovenskými hercami a lokáciami (mimo iné Oravský hrad). Problémom tejto časti je, že hlavnú negatívnu postavu tvorcovia zverili Brigitte Nielsen, čo je o dosť skúsenejšia herečka než Alessandra Martines a svojím výkonom tak ústrednú Fantaghiro ľahko zatieni. Príliš sa mi nepáčili príliš tmavé a nevýrazné scény v interiéri hradu Čiernej kráľovnej, vidí sa mi, že na rozprávku pre deti je tu dosť erotických náznakov a záver je príliš naťahovaný. Stále si ale Fantaghiro udržala úroveň nastavenú prvým dielom, aj vďaka sympatickým hrdinom a nádhernej Minghiho hudbe. (03.03.2012)

Druhé pokračovanie veľkolepej výpravnej rozprávky z talianskej produkcie o princezne Fantaghiro rozhodne v ničom nezaostáva za predchádzajúcim dielom. Fantaghíro, Rumualdo a Temná čarodejnica to je klasický trojuholník tohto príbehu, ktorý mi napodiv nepripadá ani trochu gíčový. Je to síce romantika, no na iný spôsob aký máme možnosť vidieť dnes. Pôsobí to veľmi prirodzene a na tú dobu to bolo naozaj dobre spracované či už námetovo, hereckým obsadením, výpravne, alebo hudobne. Pekne tri hviezdičky sú pre tento film skôr odmenou ako potupou, pretože dnes sa už nemôžem odosobniť od porovnávania tohto klasického filmu s modernejšími americkými rozprávkovými snímkami, ktoré vo mne napriek všetkému zanechali lepší dojem. (20.01.2012)

Radšej nemal tento film vzniknúť. Nepáčilo sa mi to, nepoučilo sa to z minulosti. Bola to hlúposť a hlavne nudná hlúposť. Poriadne neuchopený film, proste len taká Béčková romantická fantasy hlúposť. No myslím, že najviac to trpí na naivitu, aj keď tie krásne dobré dialógy sú také rozprávkové, ale na rozdiel od prvého dielu to proste nebolo niečo, na čo by som sa tešil aspoň trocha. (05.06.2013)