Princezna Fantaghiró 3

Spomienka a hudba z detských čas ma zvábili späť a cez skúškové som si to opäť po rokoch pozrela. Samozrejme, že kedysi som zbožnovala Fantaghiro a Romualda a nejaký Tarabas kazil ich idylku. Teraz som však rada za jeho neopätovanú lásku. Aby nebolo všetko také ideálne. Oceňujem, že Fantaghiro dáva svoje mnohé vlastnosti za príklad. A ako učila Smeraldu, že ubližovať zvieratám nie je správne. Trošku nie som stotožnená s oblečením čarodejníc. Také výstrihy a strihy šiat do rozprávok?? Hm.. Rozmýšľam tiež, či aj táto rozprávka neovplyvnila môj vkus v neskorších rokoch. Romualdo mi príde dosť sladký ale dlhšie vlasy majú stále pre mňa niečo do seba..:) Juuj a nemohla si ich Fantaghiro nechať narásť dlhšie, nech nemá stále taký hríbik?:)___ Nesmiem zabudnúť na hudbu. Božská. A jej prechody do dramatickej roviny.. Po rokoch mi fantazijné stvorenia prídu trošku moc. Ale možno také boli vtedajšie pomery. A rozhodne sympatické sú známe české lokácie. Anyway... príjemné. Ale to asi všetko, čo súvisí s idealizovanými časmi dávnymi... (02.01.2013)

Viděla jsem Fantaghiro nedávno a připadala mi to jako hloupý kýč plný pitvořících se postaviček. Ale to nic nezmění na tom, že v dětství to pro mne byla jedna z nejoblíbenějších pohádek, vždy napínavá, milá a plná dobrodružství. Ale prvním dílům jakoby chyběl hlavní hrdina. Ono věčně někde uvězněný, nebo spící Romualdo, začal po deseti minutách štvát i mé sedmileté já. S třetím dílem přišel zlý černokněžník Tarabas, a tím hlavním hrdinou se stal a stal se vlastně i moji (skoro) první láskou. Tarabas tak nějak dodal celé téhle maškarádě dramatickou hloubku. Dodnes obdivuji, jak ze začátku, když je Nicholas Rogers (tedy Tarabas) zlý skoro nepoužívá mimické svaly, kdežto potom z každého pohledu cítíte jeho emoce. Dokonce si pamatuji, že jsme jednou s kamarádkami na koleji uspořádaly večer pohádek, který skončil tím, že jsme si pouštěly scény našeho milovnaného Tarabase. Tak si říkám, jestli tahle postava vůbec patří do pohádky, nehodila by se spíš do romantického seriálu, nebo shakespearovské tragédie? (22.12.2012)

Tarabas, Xellexie a Černá čarodějka, z níž se stala nejvtipnější postava (Brigitte nikdy nebyla oscarová herečka, ale bavit umí). Romualdo začíná být nepodstatný, dostává minimum prostoru a je takový náchylnější na kletby, proto má Fantaghiro plné ruce práce se záchrannou misí. 3. dvoudíl se mi stále líbí, ačkoli začíná přibývat dětí a infantility (série má opačnou tendenci jako Harry Potter), navíc je místy docela násilně natahovaná stopáž plná vyplňovací vaty. (19.04.2006)

Nostalgia prebila na plnej čiare akýkoľvek objektívny pohľad na ďalšie putovanie slepo zamilovanej na páža ostrihanej Fantaghiro. Tarabas, hovoriace huby a stále famózna Brigitte. Plný žalúdok zemiakového šalátu kus zmierni objektívne hodnotenie. Nečudo, že rozprávky sú najsledovanejšie počas sviatkov. (04.01.2012)

Úprimne vám poviem, že tento diel sa mi zdal na úrovni prvého, čiže lepší než ten druhý, ale stále to považujem za katastrofu. Je to dosť gýčová rozprávka, plná kecov akože, ja bojujem za lásku, ale nenávidím ťa a podobne. Z tejto rozprávky som mal v detstve rozpaky, lebo tam zabíjali ľudí, otcov a dcéry, rozdeľovali milované rodiny a na mňa pôsobila smutne. Je to teda skôr pre staršie deti, ale keďže je to rozprávka s dobrým posolstvom, aj keď to sa tu občas zadrhávalo, tak viem sa na to pozrieť aj inak a úplne to neodsúdiť, niečo sa tam občas dalo. (06.06.2013)