Princezna Fantaghiró 4

Tak tenhle díl už mě opravdu nebavil. Je na něm strašně moc vidět, jak se chtělo ušetřit. Je zde minimum postav, minimum zajímavých lokací a pro jistotu se některé postavy ani nevrátí, i když jsou pro příběh důležité. Potěší návrat některých známějších jmen, ale k čemu to je, když u ten příběh je skutečně tragický? (30.10.2015)

Krásná a statečná princezna Fantaghirò vypadá ve čtvrtém pokračování pohádkové televizní ságy jak oškubaná slepice. Efekty a masky jsou sice v normě a pro děti dostačující, je však cítit, že tvůrci už nevěděli, co dál. Dokonce mi to stylizací připomínalo Xi you ji, hlavně některé momenty. Vytratila se pohádková romantika dob princezen, hradů a draků a nahradila ji fantasknost předhánějící se skoro v bizardnosti, protagonisté zaujali postoje postav jaksi trochu přihlouplých. Nějak to zkrátka není ono a i když pro děti stále poměrně nezávadné, kouzla prvních filmů nemá tohle pokračování šanci dosáhnout. Obstojná práce, ale pouze nastavovaná kaše z předchozí vydatné pochoutky. (14.12.2013)

Fantaghiró zkrátka není rodinný typ, nemluvě o tom, že je vyloženě pechfógl. Sotva vytáhne paty z baráku, už jí zaklínají nebo rovnou berou manžela, sestry, barák jako takový a z rodného středověkého hradu pak zbudou sotva antické rozvaliny. Jejího přítele Tarabase málem k bráně smrti přivede čínská princezna s krásným, typicky čínským, jménem Angelica (nad jménem jejího bratra, kterého pojmenovali Rufus se už člověk pak ani nezarazí). Mezi tím Černá čarodějka, která pozbyla svých kouzelných schopností, vzkřísí Bond girl a učí se létat na koštěti. Udělala jsem zajímavý objev, Černá čarodějka má černé plomby, asi jí život s Kalidorem v dobách, kdy ještě byla spíš červená než černá, nedělal dobře. Fantaghiró chodí po světě a pak i po čarodějném podsvětí a kudy chodí, tudy rozsévá lásku, třeba lásku ke květinám s šutrem v ruce, protože jak jinak. Závěrečný zápas je strhující podívaná, nebo přinejmenším působí, že si oba jeho protagonisté strhli záda, zejména Darken vypadá, jako by chtěl volat: "Sundejte mě rychle z toho meče." Poselstvím dobrodružství princezny Fantaghiró má být, že láska je trvalý cit, který obstojí v každé zkoušce, tvůrci sami to zabíjejí rozmělňováním v hláškách - nauč mě být šťastný a já se tě naučím milovat - nebo, ještě hůř, když se Fantaghiró v závěru, aby ukázala hloubku svých citů, honem pádí převléct. Ano, archivní záběry a nutnost nějak to tam naroubovat, ale vyznívá to úplně jinak, než by mělo, nemluvě o tom Romualdově bezobsažném monologu. (14.09.2014)

Jak ohodnotit 5 filmů, které mi absolutně splývají dohromady? Podle toho co tu čtu to byla neskutečná kravina... Nicméně je to jedna z nejoblíbenějších pohádek mého dětství. Moje hodnocení prosím berte s rezervou, hodnotím na základě nostalgie, emocí a stále přetrvávajících dojmů. Samozřejmě nesmím zapomenout na Alessandru Martines, nejhezčí princeznu všech dob :) (12.02.2009)

Kim Rossi Stuart jim v tom po třetím díle už nechtěl hrát, tak Romualda scénáristé proměnili v ošklivého pišišvora a na konci použili líbací scénu z jedničky...né že bych Romualda tak milovala, ale tohle bylo i na mě moc. Ty dvě * jsou vlastně jen za stále příjmnou Alessandru Martines, charismatického Tarabase a výbornou hudbu (i když se od jedničky nezměnila...:-)) (02.08.2009)