Reklama

Reklama

V tomto klasickém němém hororu zjistí mladá ctižádostivá operní pěvkyně Christine Daaé, že má tajemného ctitele, který jí chce pomoci stát se přední umělkyní. Tímto tajemným maskovaným mužem je Erik, známý také jako Fantom, ošklivě znetvořený samotář, který žije pod pařížskou operou. Když Fantom Christine zajme a vyžaduje její oddanost a náklonnost, vydává se ji zachránit její nápadník, vikomt Raoul de Chagny. Tento film se nejvíce podobá Lerouxovu románu a většina fanoušků jej považuje za jeho dosud nejlepší filmovou verzi. (Film Europe)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (82)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Psychor je rovnaka aktegoria ako Kadak jak tak pozeram - asponze Kadak sa netvari ako najvacsi hororovy expert na csfd. Vsimol som si u Psychora ze ked on da odpad, tak ide o mimoriadne kvalitny a zaujimavy film. ked on da 4 a 5 hviezd, tak vacsinou zase ide o same otravne, plane, nudne ukecane amaterske sracky. Dobry koment pooskytol MikoNR1909, fakt scena s lustrom vyborna, pivnicne priestory masaker ...... skoda ze ide o nemy, film, rad bych niekedy aj ozvucit to : 76 % ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

Nechci trpět předsudky vůči anglicky mluvící kinematografii, ale moje dosavadní poznatky vyznívají bohužel nekompromisně - s výjimkou D.W. Griffitha (mj. průkopníka zoomu) nenacházím v této oblasti žádný podobně významný zdroj inspirací, narozdíl od technicky a výtvarně interesantních Němců či Francouzů, a i tento film (jeden z nejslavnějších ve své době) je tím případem. Cítil jsem se podobně netknutě jako u raného Hitchcocka, nejčistším příkladem budiž jeden ze symbolů Fantoma opery - pád majestátního lustru - mnou prolétl jako Concorde. Jediné, co si i po dlouhé době od natočení zasluhuje slova chvály, je Lon Chaney a jeho (na poměry němého filmu) civilní herectví, které dodává filmu aspoň tu špetku napětí. Vedle něj odvedli dobrou práci i maskéři, chvíli jsem měl pocit, že se dívám do zrcadla. :-) Necítil jsem se otráven, ale pokud někdy přijde řeč ohledně slavného Lerouxova románu, vzpomenu si vždy na slavné muzikálové podání Andrewa Lloyda Webbera s výbornou Sarah Brightman. 50% ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Fantom opery se snaží kondenzovat šokující hrůzu a rozpadá se mu přitom celek, skýtající v obtížně přístupných zákrutách svého labyrintu mnohé temné otázky, jež by mohly anatomizovat tu kalnou interiérovou, podzemní existenci, která se skví (či spíše ztrácí) v centru jeho (ne)pozornosti, a dosáhnout tak sugesce hrůzy opravdové. Nadto je tento raný pokus ještě vychýlen z vypravěčské osy zacílené k marné pointě, statickými jevištními mezihrami, které by přeci bývaly mohly být dokonalými tapetami smutku osamělého vyděděnce, kolorujícími jeho věčnou nespavost. Ptal jsem se, co je to za život v propasti, jaké jsou city neživené sluncem, ale plynovými lampami, leč dozvěděl jsem se, že pod maskou není víc než přespříliš snadno uvěřitelná legenda. ()

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Lon Chaney! Fantom! Opera! Gaston Leroux! Podzemní kobky! Baletky! Christina Daaé! Strach! Zhrzený milenec! Padající lustr! Znetvoření! Odmaskování! Tajné chodby! Strach! Úchvatná hudba! Erik! Maškarní bál! Maska rudé smrti! Na střeše opery! Romantika! Napětí! Varhany! Lon Chaney! Potápěč! Hrůza! Lítost! Protivní policajti! Teatrální přehrávání! Paříž! LON CHANEY!!! ()

Campbell 

všechny recenze uživatele

Řeknu na rovinu z Universáláckých klasických hororů mám Fantóma Opery neméně rád. Přijde mi děsně pomalej a takovej ne moc podařenej, oproti jiným klasikám jménem Vlkodlak či Dracula, ale abych to nesrovnával jen s těmito klasiky tak mi to přijde slabší i se svýmy "bratříčky" jako třeba Nosferatu či Kabinet Dr. Kaligariho. Ale i tak to nemění nic na tom že jsem se u tohohle zpracování bavil a považuji ho za jeden z nejlepších, lepší než verze z roku 1953(či tak nějak). Lon Chaney je démon, jeho maska byla opravdu děsuplná, hudba klasická na tehndejěí dobu. Film můžu doporučit ale opravdu jen fanouškům těmto dílům. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (21)

  • Pražská slavnostní premiéra se konala 21. října 1925 v Bio Lucerna. Spojené orchestry biografů Louvre, Lucerna a Radio zahrály pochod z opery Faust a Markétka, s duetem Fausta a Mefista pokračoval Emil Pollert a Pavel Jeral, árii Markétky přednesla Jarmila Novotná. (NinadeL)
  • Několik scén ve filmu bylo natočeno v barvě, ale jediná, která se zachovala až do dnešních dnů, je scéna na maškarním bále. (liquido26)
  • 31. 10. 2008 byl film promítán ve Walt Disney Concert Hall s živým hudebním doprovodem zprostředkovaným Filharmonickým orchestrem z Los Angeles. (liquido26)

Reklama

Reklama