Dej mi své jméno

Zcela nekorektně - mě taky nikdo nešetří - kdybych nebyla znechucena už předem v ustavičném očekávání událostí, kvůli kterým došlo k natočení snímku hlavně a především, mohla jsem si po některých stránkách a klidně i bez pointy docela filmově užívat, nu, nebylo mi dopřáno... Pouze další gay agitka v řadě, která díky vyčerpaným invencím v žánru musí krom pohledných klíčových hráčů (dle vytříbenosti diváka, že ano, u mě mladý vyhryz ani neforemný kolohnát nezabodovali, ale budiž) nabídnout lákavé exteriéry, bohémskou atmosféru a prozářenost vehementně protlačovanou aureolou tzv. "užívání si"... Pro silné žaludky pokrokového "queer" diváka jsou však již přichystány nadstandardní bonusy nechutných podrobností v prodlužovaných scénách bez zatmívaček, o kterých si příznivci náklonnosti k opačnému pohlaví mohou nechat tak akorát zdát... Ovšem přispěvatelům zde se v rámci tolerance nic neekluje, nikdo nepodotkne, že za nástup demoralizace nesou po společnosti odpovědnost rodiče, ti dva úpadkoví, kouřící sádroví ježci, kteří mimo jiné i přijímáním zvrácených individuí pod svou střechu zaseli do podvědomí syna myšlenky, jimž příhodné podmínky daly (ne)přirozeně vzklíčit... Místo podivu nad současným stavem věcí se dočítám o tělesných a duševních krásách, osvobozených od předsudků a hledání identity... inu, každému co jeho jest, ale já se možná nechci dožít recenzí rozplývajících se nad pedofilním vztahem, nazvaným úžasnou romancí... Nemyslitelné? Asi jako dnešní příběh v době, ve které se měl odehrávat. Dejme tomu jen trochu času a masáže a coming out bude! Což mi ještě připomnělo nebohé zprzněné ovoce, které si odbylo premiéru nové úchylky, protože zvrácenostem se přece meze nekladou. Přesto, nebo právě proto, že se jedná o zástupce rostlinné říše, postrádám protestní reakce Zelených, Greenpeace nebo aspoň Broskve v tísni! (09.01.2018)

Nejkrásnější (gay) romance od The Way He Looks s neskutečným emotivním dopadem. Úžasný, přirozený herecký výkony, neskutečně nádherná atmosféra a prostředí, skvěle vykreslené postavy a tři úžasné indie zářezy od Sufjana Stevense. A ten závěr... ( "Oliver... I remember everything." ) ... říznul tak hluboko. Pocitově asi nejsetrvačnější film od Logana. (11.03.2018)

Kámo, a to ti nestačí, že si Žid, musíš byť ešte aj teplý? Sympatická gay romanca, ktorá väčšinu času akoby kĺzala po povrchu, ale napokon sa zaborí poriadne hlboko. Ehm. Nad priemer ju dvíhajú presvedčivé herecké výkony (hlavne Timothée, ale aj Armie Hammer si konečne našiel polohu, ktorá mu sedí) a záverečný rozhovor s otcom. (12.02.2018)

Mám tak trochu pocit, že "Call Me By Your Name" nebol úplne filmom pre mňa. Nie kvôli téme, ani kvôli tomu, čo sa bude diať. Najmä ale kvôli spracovaniu. Rozumiem, čo sa snaží režisér dosiahnuť a myslím si, že v mnohom to zvláda aj veľmi úspešne, no na druhú stranu je treba povedať, že miestami ma niektoré scénky dosť nudili a čakal som, kedy sa konečne dostaneme k pointe a uvidíme to, čo je filmovou ústrednou témou. Lebo počas prvej hodiny okolo toho viac menej len kráčame a nikam sa moc neposúvame. Atmosféra Talianska je vynikajúca a celý čas nás dokáže držať. Plus je treba povedať, že dialógy v tomto filme sú veľmi dobre napísané a osobne tento film pre mňa vytiahlo vyššie asi posledná polhodina, kde mám pocit, že sa veci konečne niekam posunuli a scénka medzi otcom a synom je tak silná, že som len počúval so zatajeným dychom a nebol schopný zo seba vydať hlásku. Takže v týchto častiach musím film skutočne oceniť, lebo mám pocit, že mi skutočne ukázal niečo nové, zaujímavé a veľmi kvalitne spracované. A hoci som to nechcel, tak sa nevyhnem ale s trošku porovnaním s filmom "Moonlight". Osobne môžem povedať, že ten film ma držal viac a mal som pocit, že mi podal príbeh, kde som nemal pocit, že niektoré scénky nemajú konca a trvajú veľmi dlho a začal som sa nudiť. Tu som miestami ten pocit mal. A dosť som si hovoril, že asi to nakoniec skončí v priemere. Ale, keď sa konečne dostaneme do tých častí, ktoré sú ústrednou témou filmu, zrazu si človek hovorí, že to okamžite ide hore. A rovnako nemôžem opomenúť herecké výkony oboch hlavných hrdinov, ktoré sú vynikajúce. A záverečná scénka hľadenia do ohňa je podľa mňa dokonalá. Človek to odsedí až do úplného konca. Takže aj keď nemám pocit, že by som sa k filmu vrátil, a že bol úplne pre mňa, oceňujem všetky jeho kvality a som rád, že som ho videl aspoň raz. Hodnotenie: B (27.01.2018)

(1001) Ten poslední záběr je velmi devastující. Love sucks. Ale krucinál, čím víc nad tím filmem přemýšlím a čím víc se ho snažím sama pro sebe analyzovat, tím špatnější a amatérštější se mi zdá. Timothée je vážně skvělý, živý, skutečný a zajímavý a toho Oscara bych mu přála z celého srdce. Nicméně (bohužel) září mnohem jasněji než kterákoliv jiná složka filmu. Armie dělá, co může, a má i momenty, kdy je celkem okouzlující, ale spíš se mi potvrzuje moje domněnka, že je krásný a nikoliv dobrý herec, a většinu času (i díky tomu, že už ho dávno šmíruju na instagramu a tak ho mám zapsaného jako hotového dospělého chlapa s podnikavou manželkou a dvěma malými dětmi) ve své roli není přesvědčivý a občas dokonce jako by se do ní ale vůbec nehodil. Události plynou trochu strojeně a mechanicky a Guadagnino jako by se potřeboval ještě hodně vyrežírovat, aby zvládl odvyprávět takhle subtilní a nepříběhový příběh. Ačkoliv se mi celkem líbí, jakým směrem má nakročeno, tak to ale určitě není hotový filmař, a tak mi přijde zvláštní, když v některých kritikách čtu ódy na to, že je třetí hlavní postavou filmu. Doprovodná hudba mi spíš podporovala ten neobratný pocit z filmu, než že by ho povznášela ještě někam jinam. Nejspíš jsem si měla zapamatovat jenom ten původní prchavý pocit a nepitvat do hloubky jednoduchý film o první lásce. - Po čtyřech měsících, během kterých jsem si určitě minimálně stokrát pustila "Visions Of Gideon" a dojímala se nad krásou a schopnostmi umění, si musím ještě dupnout: Kruci, kéž by byl ten film před "tím" aspoň o trochu lepší, protože ten konec je tak strašně skvělý! (18.01.2018)