Voor een verloren soldaat

Nádherné, smutné, dojemné. Působivý příběh o neobvyklé a zcela výjimečné lásce. Krásná podmanivá hudba doprovází celý film. Neuškodila by mu trochu delší stopáž, mohl by zde tak být vztah Jeroena a Walta ještě více rozvinut. Zasloužili by si více společných chvil. Jenže ty bohužel dost často nejsou pro lásku vyměřeny. A zvláště pro tu, která je zcela nepřípustná. Děj uplynul příliš rychle a já měla pocit, že jsem je vlastně ani nestačila poznat. Příběh o tom, že i mladinký chlapec, ještě dítě, dokáže milovat a uvědomovat si, co to znamená. Bez jakéhokoliv strachu, výčitek či otázek, jestli to, co dělá, je správné. Vztah mezi vojákem a Jeroenem je vylíčen zvláště z chlapcova pohledu. Během filmu, i po něm, jsem přemítala nad tím, co a jestli vůbec, znamenal Jeroen pro Walta... Tu největší lásku, kterou jste v životě poznali, někdy opustíte, aniž byste stihli nebo měli odvahu říct, co pro Vás znamenal. Člověk, který pro Vás znamená nejvíc v životě, ale nemůžete s ním být. Takové chvíle v nás zůstanou celý život, a nikdy na ně nezapomeneme. Na tu dobu, zážitky, pocity, které jsme cítili a především na toho člověka. Na toho jediného. Protože víte, že žádný takový už nebude. Byl a navždy bude jen On... Film citlivě a opravdově ukazuje význam toho, co Láska znamená. Velmi silný a nezapomenutelný prožitek. (19.07.2009)

Tady jde úplně o něco jiného a ti kazatelé, kteří se tu ohánějí pedofilií a vehementně dávají "odpad", nemají o celé věci ani šajnu a papouškují jen to, co někde slyšeli nebo četli od jiných hlupáků a netolerantních zakomplexovaných zrůdiček, před kterými je často třeba se mít opravdu na pozoru, protože ve své zabedněnosti jsou sto ublížit komukoli a zničit kohokoli. Pedofil je ten, kdo děti miluje a nikdy by jim neublížil. Ti, kdo jsou schopni/dokonce musejí děti nebo dospělé (= podle působení/orientace choroby) týrat, zneužívat, vraždit se nazývají aktivně agresivní psychopati nebo schizofrenici, jsou to těžce psychicky postižení jedinci, kteří nemají "páky" na to, aby svoje krajně nebezpečné/zrůdné chování ovládli. Nutkání nebo vnitřní "hlasy", volající např. po vraždě, jsou tak silné a žádné "páky" jim "nestojí v cestě", že jedinec musí vraždu vykonat, protože jinak by zešílel, udusil se apod. Takoví lidé jsou nevyléčitelně nemocní, ne vlastní vinou extrémně nebezpeční, a mají proto právo na výběr mezi usmrcením nebo doživotní internací. Dnes se ale takoví jedinci po pár měsících/letech v ústavu prohlásí za zdravé, propustí se na svobodu (hlavně z finančních a falešných etických důvodů) a na další vážný problém je tak zaděláno...Stejně jako se špatně používá slovo "pedofil/pedofilie", tak se (tady ale záměrně z politických důvodů) úplně deformovalo slovo "demokracie" - původně "vláda lidu", dnes zástěrka pro bezuzdný konzum neboli fašizmus jako normalitu... V tomhle filmu nejde vůbec o pedofilii, ani v tom původním smyslu slova.Jde o lásku, cit a potřebu jeden druhého jako takovou v čase války, kdy se emoce a touha po bezpečí ještě několikanásobně zvyšují...V adoptivní rodině bylo chlapci sice dobře, ale nevytvořili se tam hlubší citové vazby, milující matka/otec byli daleko, ale zato se objevil někdo, k němuž chlapec získal přirozeně a bez nátlaku hlubší citové pouto. Voják-osvoboditel pak náhle zmizí bez rozloučení a měl k tomu určitě své důvody, at´ už jakékoli...Režisér pravděpodobně věděl, že už samotný námět bude pro veřejnost (hlavně tu tupou) skandální, a proto držel všechno a všechny pěkně na uzdě = krásný příběh tak vyšuměl jaksi do ztracena. Škoda! (28.06.2020)

Nádherný film plný citu, který vypráví autobiografický příběh z dětství nyní slavného baletního choreografa Rudi van Dantziga. Mladý Dantzig (ve filmu pojmenovaný Jeroen) byl během druhé světové války poslán na venkov, kde bylo více jídla a bezpečí než v okupovaném Amsterodamu. Když mu bylo dvanáct, došlo k osvobození a Rudi/Jeroen se zamiloval do jednoho z kanadských vojáků. Mezi mužem a chlapcem vznikl milostný poměr, který náhle skončil v okamžiku, kdy se spojenecká vojska vydala dále směrem na východ. Na těch několik dní ale Rudi/Jeroen nikdy nezapomněl a nutno dodat, že na ně vzpomíná v dobrém. Milostný poměr s dospělým mužem jej nijak negativně nepoznamenal, vlastně jediné, co po letech svému prvnímu milenci zazlívá je způsob, jakým ho bez rozloučení opustil. (22.10.2009)

tak silný film (81% niečo predsa len naznačuje) a iba 5 komentárov ? Prečo asi ? Kvôli zmiešaným pocitom ? Kvôli deju ? Téme ? Bolo by to inak keby chlapcovi nebolo 12 rokov ale dvadsať ? Keď idú "vojaci osloboditelia" mestami dedinami a dievčence sa im vrhajú do náručia a vojaci ich oblápajú po večeroch prespia, nad tým sa nikto nepozataví !!! Maximálne takým babám niekde vo francúzsku ostrihajú hlavu. Ale keď je to malý chlapec, a vojak ? To je "už iné kafe" ? Aj keď v tomto prípade to bolo predsa len silnejšie citovo podfarbené. Rozhodne oceňujem režisérovu odvahu ten film natočiť. Osobne mu to aj tak trochu vyčítam už len kvôli mladému hercovi, ktorý sa divákovi odvďačí pekným hereckým výkonom. Knižné podanie príbehu (vraj autobiogarického) by rozhodne dalo viac, a vyvolalo menej rozpoluplných dojmov hlavne u homofóbnej časti divákov. (28.02.2016)

+2* tento film bych jednoduše popsal, že je to hezky natočená nuda, aneb drama bez dramatu. Vzpomínky na dětství a první lásku kluka k osvoboditelovi je téma zajímavé, ale tak nezajímavě a hlavně nekomfliktně pojaté, že nevidím důvod ho doporučit, či znovu vidět. Přesto musí být pro ostatní zajímavé, když tu má docela vysoké hodnocení - zkuste posoudit sami jakýma očima ho uvidíte Vy. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (12.11.2016)