Rammstein: Paris

"Mit dir bin ich auch allein, Ohne dich!" Počtvrté, ale stále bych psal to samé. Znovu bych se jen opakoval. Nicméně nyní, milé děti, dávejte dobrý pozor... Dokonalý koncert, jedinečná show, geniální střih a nádherná hudba. Bylo dvanáctého listopadu roku 2011 a já se tísnil před O2 arénou. Trvalo dlouho, než to vypuklo a až to vypuklo, tak slova byly málo. Jsem vděčný, že jsem mohl tento orgasmický zážitek prožít znovu. Brutální nástup na scénu a Rammstein to od první sekundy rozjíždí na plné bubny a během celé show neztrácí šťávu. Té má ostatně na rozdávání. Nechybí jedno ugrilování, jiskřící luk, ústní pochodně, zatloukání hřebíků, minutová ejakulace, dvoumetrová křídla a samozřejmě ani Tillův metrový penis. Kdo tohle nemá rád, ať na nový Rammstein ani nekouká. Stále to bude to stejné a stále to bude odkaz fanouškům. Made in Germany tour je koncertní opus a všechno je již vyšperkované k dokonalosti. Nezbývá než vstát a tleskat těmhle dědkům z NDR. Přestože jim je přes padesát, tak stejně na jevišti blbnou jako v roce 1999. Já si toho cením. Srdce fanouška plesá, a to i když to viděl naživo. A to, i když viděl jejich koncertní záznamy mnohokrát. Protože R+ je moje dlouholetá milenka. Byla tu se mnou, je tu se mnou a vím, že tu se mnou vždy bude. Prostě láska, která nerezaví. Paris je ultimátní ukázka z jejich repertoáru. Je teplá po plamenech a voní po benzínu. [Dolby Atmos][Kino] (100 %) (23.03.2017)

Projekce v Olomouckém cinestaru - jedním slovem děs. Zvukař by zasloužil zavřít na pár minut to malé temné místnosti s Tillem. Samotný koncert měl v první polovině dost chaotický střih. Až po přesunu na pódium upřostřed se na to dalo koukat. Ale shoe to byla parádní a už se těším na květen 2017 kdy přijedou do Prahy. (26.03.2017)

Stejně jako před časem v případě DVD In Amerika i aktuální záznam Paris předznamenal návrat Rammstein na pódia – pět let starý koncert, který skupina prezentuje, pochází z éry turné k desce Liebe Is Für Alle Da. Benzínem načichlá show, jejíž zdokumentování si vzal na starost režisér Jonas Åkerlund, patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co kdy německá banda v halách předvedla. S efekty nabitou podívanou zavítala tehdy i do Prahy. Åkerlund však obrazovému záznamu vtiskl svůj typický rukopis, který rozhodně nemusí sedět každému. Vzal osvědčený koncept z videa Ich Tu Dir Weh, které pro Rammstein točil, a aplikoval jej na dvouhodinovou stopáž. Rychlé, ale opravdu rychlé klipové střihy přitom začnou být po pár minutách otravné, není prakticky možné si vychutnat delší pohledy na scénu ani detailnější záběry muzikantů. Z několika nájezdů kamery, které jako by z oka vypadly zmíněnému singlu, je patrné, že některé záběry byly předtočené. Postprodukce se na výsledku také podepsala, obraz je chvílemi zbytečně kontrastní a párkrát dojde i na nepochopitelné černobílé záběry, které nemají jakékoliv opodstatnění, stejně jako několik doklíčovaných efektů. (08.06.2017)

Rozporuplné dílo jedné z nejkontroverznějších kapel současnosti. Přehnaná angažovanost Jonase Åkerlunda zabila příležitost pro bezkonkurenčně nejlepší živák v historii kapely. Přestylizovaný vizuál a extrémně rychlá a chaotická střihová skladba spolu s nepochopitelně použitými digitálními efekty (hadí jazyk zpěváka .. wtf?) způsobují, že tento počin je takřka nemožný shlédnout v kuse a plně jej docenit a užít si. Åkerlundův styl se náramně hodí do klipů, což již dříve předvedl u Ich Tu Dir Weh, avšak 2 hodiny v kuse opravdu ne. Prostřihy a změť výjevů začnou být již u druhého songu rušivé a otravné a pouze kazí zážitek. Ruce střihače jsou opravdu nemilosrdné, a tak se na vás v určitých pasážích během chviličky valí nespočet různých záběrů, které jsou samy o sobě neskutečně dobře nasnímané, jenže co na plat, když je pomalu ani nezaregistrujete. Naprostá škoda tak zabitého potenciálu. P.S.: Kdo by chtěl okusit, má možnost zde P.S.2: Chce-li někdo okusit atmosféru a krásu živých vystoupení Rammstein, nechť raději sáhne po Live aus Berlin, Völkerball či In Amerika, toto radši ne. (23.03.2017)

Pro fanoušky této nejpopulárnější a asi i nejlepší německé a i německy zpívající kapely asi povinnost. Proto se nevyhnula ani mně. Ať už po hudební stránce kapely, po show stránce kapely a nebo i práce na záznamu jako takovém se jedná zřejmě o zhola bezchybnou práci. Asi bych nedoporučoval sledovat lidé s problémy s epilepsií, jelikož střih je rychlý a svižný jako Vin Diesel v jakémkoliv filmu. Stříhat tento film musel být zážitek na celý život. A taky neuvěřitelná práce, který by se měla bezmezně ocenit. Skvěle zabrané, skvěle zpracováno. Hodnotit show samotné kapely by bylo zbytečné. Ta je totiž dokonalá vždycky. Ten žár jsem cítil z Paříže až sem. (28.05.2017)