Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rok 1948. Drsná a syrová šumavská příroda je kulisou napínavého příběhu o lidech, kteří se po druhé světové válce stali nekorunovanými králi části našeho pohraničí. Jednotka pohraničníků vedená fanatickým poručíkem Kotem se spolu s novým členem strážmistrem Zemanem snaží zlikvidovat převaděče, kteří výborně znají svůj kraj a převádějí lidi na obě strany hranice... (Filmexport)

(více)

Recenze (309)

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Víš co udělám? Všem vám dám dovolenou a agentům na čáře postavím velkou bránu s nápisem račte vstoupit! Kouzelně paranoidní komančská agitka krásně vystihující až panickou hrůzu ze všeho na západ od našich hranic naočkovanou soudruhy ze Sovětského svazu, ale zase na druhou stranu ruku v ruce s tím jde brilantní technické zpracování, tempo které nenudí a strhující děj o který není nouze. Takže ponechme jako obvykle ideologii stranou i když u žádnýho jinýho filmu z té doby to není tak markantní jako u tohoto. Čistokrevné budovatelské agitky nepočítám, protože ty jsou primárně točené za tímto jediným účelem, zatím co tady člověk sleduje dobrodružný film i kvůli akčním scénám a dalším věcem, takže dalo se to pojmout nestraněji, ale k čertu s tím. Lukavský tu má neskutečný charizma a toho tvrdýho šéfa pohraniční stráže hraje opravdu uvěřitelně. Pozadu nezůstává ani zbytek ansáblu. Navíc film si od začátku až do konce drží nepříjemně realistickou ponurou atmosféru ke které přispívá i vynikající hudba. Takže obsahově problematické, filmařsky vynikající.65% ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Je to zvláštní a ty co mne znají to jistě udiví, ale Krále Šumavy jsem dnes viděl poprvé. A to si libuji ve filmech z padesátých let. Je to asi podobné jako kdyby milovník komedií viděl až nyní Marečku podejte mi pero. No, je to tak. Čekal jsem všelicos a dostalo se mi více než koukatelného filmu. Samozřejmě může za to Kachyňa i děsuplné ztvárnění Šumavy. Ta opravdu umí být taková, s hustými mlhami, rašeliništi, polorozpadlými hřbitovy i opuštěnými hamry. Sám ji dobře takovou znám. A co teprve tenkrát! Po divokých odsunech Němců, kdy zahrady zarůstaly, domy a samoty pustly a vše si brala příroda zpět. Do toho všeho vsadil režim příběh o agentech a převaděčích, bývalých pašerácích. A o naší chrabré pohraniční stráži bránící republiku lidu, který si v roce 1948 jako jedinou vůdčí stranu zvolil KSČ. Skutečnost byla samozřejmě jiná. Samosebou divoké hvozdy Šumavy byly jedním z posledních míst, kudy se dala rudým morem naplno zasažená republika opustit. Nejden z našich letců, duchovních či naše inteligence tudy prchala do spásné náruče svobodného světa. To se soudruhům nelíbilo a tak museli zdůraznit jak to s přecházejícími je a západní agent, to je na lid dobrý strašák! Jednu falešnou hranici dokonce postavili sami! Prchající tak tu skutečnou ani nepřeběhli. Mne však udivuje, že tato dosti tendeční zápletka byla točena až tak pozdě. Rok 1959 je totiž už daleko za dobou budovatelských filmů plných rozjařeného nadšení, pětiletek a honu na všelikajé zakuklené tovární a západní agenty. Udělat z agentů ,,jen'' pašeráky, oprostit jej od ideologie, mohl to být hodně dobrý film. Já chápu, že zadání bylo jasné a tak Kachyňa dělal co uměl a udělal to slušně. A koneckonců kdo o tom nic neví, té propagandy si tam možná ani nevšimne... Herci hráli výborně, hlavně Lukavský, Vala a po hříchu i soudružka Švorcová. Dávám za tři šlépěje v rašeliništi! * * * ()

Reklama

Thomassi 

všechny recenze uživatele

Český film Karla Kachyni popisující dění na Šumavě v roce 1948. Komunisté se ujali moci a za každou cenu chtěli zabránit přechodu na stranu Západu. Je to příběh točený na Kvildě, kde působili pohraničníci, kteří stáli proti převaděčům přes Šumavu do amerického sektoru. Na dobu, ve které film vznikl, jsem byl hodně překvapen, že ideologie typu "Jedině Sovětský svaz" tady není vůbec cítit. Samozřejmě, že převaděči jsou zde vylíčeni jako nepřátelé a proto se střílelo i na české občany, kteří chtěli opustit nenáviděný režim. Ale taková byla doba, pohraničníci plnili jen rozkazy, protože jinak by byli právě oni odsouzeni. Pan Kachyňa se s tím ale vypořádal bravurně i bez zbytečné a slizké komunistické propagandy. Herci jsou výborní, hlavně Radovan Lukavský, nebo třeba i mladý Vadimír Menšík. A ta atmosféra, mlha, močály. Rozhodně stojí za vidění. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Další ideologická dokonalost. Zblízka a na tělo popsané osudy lidí, žijících v pohraničí 50. let. Bažiny, ilegální převaděči, zločinní emigranti, kterým se stýská, podivní muzikanti, podivný hřbitov. Naproti tomu neohrožení muži v uniformách, krásná žena na rozcestí, zakázaná láska, to vše podkreslené drsnou přírodou a zablácenými cestami. Nakonec všechno dobře dopadne, ale ne zase tak dobře, aby nezůstala slza v oku. Když si všechen ten balast odmyslíte, stále zbývají skutečné osudy lidí, jejich životní podmínky i spousta otázek, které si kladli a nikdy nedostali odpověď. Proto téměř plné hodnocení. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Obdobný případ jako 30 případů Majora Zemana, řemeslně skvěle natočený, herecky hvězdně obsazený, scénaristicky výborně napsaný, napínavý, se skvělou atmosferou, ovšem z ,,hlediska vyššího principu mravního" rudý komunistický svinstvo, ideologický škvár... Jasně, Kachyňa byl (a musel být) poplatný době, ovšem oslavovat vrahy, kteří na hranicích popravovali slušné lidi, je hnus... ()

Galerie (10)

Zajímavosti (28)

  • Při scéně, kdy se filmová postava prodavačka Marie Rysová v podání herečky Jiřiny Švorcové topí v močálu, měla Jiřina Švorcová kolem sebe obmotaný provaz, za který jí filmaři stáhli, jak sama uvedla tak trochu proti její vůli, pod vodu. Jak sama tato herečka později řekla, byla to pro ní nejhorší natáčecí scéna z celého filmu, jelikož musela překonat velký odpor z potopení se pod hladinu. Vve skutečnosti se scéna nenatáčela v exteriérech, nýbrž ve filmovém ateliéru, kde byl v bazénu vytvořen umělý močál. (Lynette)
  • Na podzim roku 1948 působil na hranicích s Německem Sbor národní bezpečnosti 9600 (podle některých údajů šlo o počet členů, jiné zase uvádějí, že šlo o krycí číslo tajného útvaru) a 2. pohraniční četa SNB. Problém nebyl jen v nevyhovující výstroji, ale také v neodpovídajícím výcviku – členové SNB byli více zaměření na řešení konfliktů ve vnitrozemí. Až v dubnu 1949 dorazili první mladší strážmistři po intenzivním půlročním výcviku, které pak v březnu 1950 doplnili poprvé vojáci základní služby (tzv. červení vojáci). [Zdroj: časopis Pohraničník] (Robbi)
  • Při některých promítáních filmu v tehdejších kinech se při scénách zastřelení krále Šumavy ozývaly výkřiky: „Hasila nechytili!“ (raininface)

Reklama

Reklama