Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Rudolf Hrušínský, Veronika Jeníková, Libuše Švormová, Blažena Holišová, Ľudovít Greššo, Josef Somr, Bořivoj Navrátil, Jiřina Jelenská, Miroslav Moravec (více)Obsahy(1)
Příběh samorostlého muže, který má prožít zbytek života v nemocniční izolaci. Děj se odehrává v roce 1960 na infekčním oddělení jedné nemocnice, kde je jako bacilonosič izolován starý Prepsl, světoběžník a tulák bez rodiny, člověk s osobitým pojetím svobody. Zpočátku odmítá přizpůsobit se tvrdým podmínkám izolace a několikrát se pokusí o útěk, ale časem naváže přátelství s dezinfektorem Kafkou, uklízečkou Katkou, mladičkou pacientkou Mankou a se svým spolubydlícím, stejně postiženým dědou Bartůňkem. Vztah k těmto lidem způsobí jeho proměnu. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (203)
Film, který stojí a padá s hereckým výkonem pana Hrušínského, jemuž ostatní jen přicmrndují (ok, Jeníková ještě ukáže kozy a bobra). Jako sonda nejen do života svérázného muže, který je shodou náhod bacilonosičem, ale i životů lidí na klinice, je to však pojato velmi solidně, nebál bych se říct lidsky, s jemně rozehranou psychologií i náznaky sociální kritiky, včetně myšlenek o touze po svobodě. ()
Příslovečný herecký koncert Rudolfa Hrušínského, jehož postava se silně pábitelskými rozměry je středobodem dalšího vynikajícího filmu Karla Kachyni. Začátkem 80. let už mu zase režim dovolil, stejně jako Rudolfu Hrušínskému, točit i výrazně hlubší věci, vznikla tak řada výborných filmů postavených právě na této osvědčené umělecké spolupráci velkého režiséra a velkého herce. Postava starého Prepsla, symbolizujícího v sobě vnitřní i vnější lidskou svobodu, konfrontovaného s faktem jejího omezení a posléze i její úplné ztráty, je kompilátem životní moudrosti, vitality i vůle po životě a k němu neoddiskutovatelně přináležející svobodě, což se dá díky době natočení filmu interpretovat i víceméně symbolicky. Prepsl se jí nevzdá, i když mu je výměnou za nejistotu a materiální nedostatek nabídnuta, byť represívně, soustavná péče a zázemí, pěkná metafora k ,,materiálně laskavé" době normalizace. Pozor, vizita! coby komorní drama obstálo ve zkoušce časem a i dnes jeho sledování přináší zjevné obohacení, minimálně umně navozenou atmosférou doby počínajících 60. let, kdy bylo ještě normálním územ v nemocnicích kouřit...vůně tabáku tak zvěrohodňuje onen civilizační skok, jaký naše společnost od té doby urazila... ()
Velmi lidský příběh pana Prepsla (R. Hrušínský), který chce navždy zůstat svobodný. Je spokojený s tím, co má, i když vlastně nemá vůbec nic. Jeho neutuchající vůle po svobodném životě je v dané situaci obdivuhodná. To ovšem nemůže tvrdit jeho kolega pacient, kterého postupně (je stále má zbytek úspor) opouští všech jeho pět dětí. Kachyňa otevřel velmi dobře známé, a navíc nestárnoucí téma s genialitou sobě vlastní. ()
Dnes vymírající druh filmu, bohužel . Tenhle další Skvělý počin Karla Kachyňi si pro sebe herecky "ukradl" Rudolf Hrušínský. Usmíval jsem se a to i přesto v jakém prostředí se film odehrává. Nakonec ,to není ani humor, ani slzičky co by měli vítězit jako pocit z tohoto filmu,ale naděje, že existuje obyčejný člověk . ()
Filmařina určitě dobrá, o tom není pochyb... Výkon R. Hrušínského špičkový... A přece nejsem nadšená, proč? Snad proto, že takových primitivních individualistů se svérázným pojetím svobody, kteří ctí a uznávají jen a jen sebe, vidím v poslední době kolem sebe až příliš mnoho! Hlavní hrdina je politováníhodný i se svou tolik proklamovanou svobodou! Když se ohlédne za svým životem, nemá za sebou nic, vůbec nic! Rodinu, děti, trvalé vztahy, výsledky své práce - prostě zhola nic! A pak ještě další drobné vady na kráse: Např. ta striptýzová scéna tehdy teprve sedmnáctileté Veroniky Jeníkové (sic!) mne vůbec neuvádí v nadšení, spíš naopak! ()
Galerie (42)
Zajímavosti (24)
- Prepsl (Rudolf Hrušínský) a Bartúňek (Ludovít Greššo) hrajú krátenú hru z názvom Bulka. Pri Bulke sa používajú mariášové karty. Bulku môžu hrať dvaja až traja hráči. V prípade, že hrajú 3 hráči, jeden vždy pauzuje. Jedna hra sa teoreticky môže hrať aj pol dňa. Táto hra sa v 18. storočí dostala do Čiech z Talianska, kde ju poznajú pod názvom Trappola. (Raccoon.city)
- Ľudovít Grešša, který ztvárnil dědka Bartůňka, neovládal češtinu, proto jej při postsynchronech nadaboval Ota Sklenčka. (funhouse)
- Všechny scény z nemocnice se natáčely v areálu Bohnické psychiatrické léčebny. (Gastovski)
Reklama