Katka

Jeden z prvních slovenských filmů, jakožto samostatného poválečného fenoménu. Katka je příběh Copatého kapitána, této obyčejné vesnické dívky, která se netěší na život na vsi a na veselku, ale raději upne všechnu svou energii na práci v textilní továrně. Svým svojským vystupováním zaujme hned dva kádry, moderního a vtipného Dibarboru a stoického pařeza Pántika. K tomu má dostatek fištrónu na zlepšovák a spolu s děvčaty na slobodárni soutěží o lepší výkony. A samozřejmě, ve volném čase se kochá krásou slovenských hor. Takto to sice zní dost hrozně a vykonstruovaně, nehledě na to, že se na výsledném scénáři podílela celá parta nejméně sedmi lidí, ale výsledkem je divácky příjemný film pro poučeného diváka. Není to totiž žádná hysterčící katastrofa ve stylu Vzbouření na vsi. (18.12.2020)

Snažil jsem se tenhle film sledovat jako první režijní práci pozdějšího oscarového režiséra, z tohoto pohledu ovšem velká slabota. Jasně, daní době je všudypřítomné nadšení, agitace a překračování plánů. Jenže to měla být i komedie, ovšem směšné mi přišlo spíš to, co se tvářilo vážně. Navíc chápu, že v té době se nenosily herecké hvězdy, nicméně veškerá snaha učinit jí Boženu Obrovou (za zmínku stojí, jak byla vždy o několik tříd lépe oděná než ostatní rozjuchaná děvčata) se nezdařila a všechny slovenské údernice, zvláště ve flanelových pyžamech, působily maximálně asexuálně. A nakonec, buď jsem sledoval málo pozorně nebo jsem vážně antitalent, ale ten zlepšovací návrh se žárovkou jsem nepochopil... (22.08.2009)

Agitační komedie Katka, jejíž titulní hrdinku sice lapila za pačesy až nemilosrdná mašina, zatímco její zapíranou duši si již dlouho předtím přisvojila – podobně jako v obludných cukrovarnických prózách Matěje Anastázie Šimáčka – sama fabrika, mě ani tak neoslovila jako spíše pobavila - tím, jak se v ní život a svět s nevídanou nežitou plynulostí rozpadají a skládají (jako by vše náleželo k nějakému stroji), aniž by tomu kdokoliv z pracujících věnoval pozornost. Jedna nekonečná halucinace socialistického štěstí (v níž chybí jen, aby tovární rozhlas vysílal živý přenos soudního přelíčení s Miladou Horákovou, k čemuž zřejmě došlo o rok později, kdy již asi Kadár chystal Únos...). (24.04.2014)

Veselohra Katka je dnes zábavná tým, aká je to kravina. Svojim spôsobom je to však aj fajn romantická komédia, len je trochu škoda, že tej romantiky tam nebolo viac a na jej úkor sledujeme niečo ako zápletku, týkajúcu sa nejakého technického zlepšováku, alebo niečo podobne nepodstatné. Najzaujímavejším dejovým zvratom tu pre mňa bola zmena vizáže hlavnej predstaviteľky. Tá sa chová v novom prostredí ako slon v porceláne, ja by som z nej chytal záchvaty, ale je pekná a tak sa muži o ňu zaujímajú. Po romantickej scéne v horách som čakal, že v tej nasledujúcej si bude párik bližší, no a oni si stále vykali! Ako hovorím, dnes je Katka zábavná z iných príčin, ako v 50. rokoch. (20.11.2014)

Poté, co jsem loni absolvoval na fakultě předmět o rodových studiích, začíná se mi u budovatelských agitek odkrývat jeden pozoruhodný aspekt navíc. A sice to, jak skoro pokaždé vykřeslují hlavní postavu mladé ženy jako (na těsně poválečnou dobu hodně nezvykle) emancipovanou až revoluční bytost symbolizující nové společenské ideály. Zdejší Katka si jde pevně za svým cílem i přes spoustu překážek (otec neuznávající žádný pokrok, přísný vrátný u fabriky, samá smůla během prvních kroků v práci). Není to samozřejmě nikdo jiný, než právě soutěživá a sebevědomá Katka, odhodlaná splnit zavedený plán klidně i na 120%, která přichází ve společnosti poněkud pasivních mužských autorit na zlepšovací návrh a sama se pouští za každou cenu do jeho zrealizování. Co se týče Katky jako filmu, dnes už tahle mírně vyčpělá komedie moc nenadchne (maximálně pamětníky a feministky :)), ale pokud jí bereme jako dokument o své době, díky svému nadhledu narozdíl od jiných agitek snad ani nikoho neurazí. Dá se zde prominout i to, že funkční humor po letech doplňují situace vtipné spíše nechtěně, ovšem stejně jako troufalce, i mne se neskorší tvorba Jána Kadára líbí mnohem víc. 55% (26.04.2020)