Najal jsem si vraha

-3* Filmy tohoto režiséra můžu a jeho styl mi sedí - absurdní situace, nadhled, minimalismus. I tento obsahuje stejné ingredience a přitom mi přišel jiný, takový neslaný nemastný. Možná z těch evropských herců nevyzařovala stejná energie, na kterou jsem zvyklý od chladných seveřanů. Nebo to bylo na můj vkus přehnaně minimalistické, naivní a předvídatelné? Nevím, ale i to má stačilo, aby to bylo na tři hvězdy :-) [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (11.09.2016)

Prekonané, ale aj takmer po štvrť storočí nefalšovane rázovité. Úsporný režim objasňovania pretrváva, singulárny rukopis zostavovania záberov taktiež a recesistický tón je vyladený do čiernejšieho-náramne ladne trúchliveho znenia, v ktorom prevažuje unavenosť z pátrania po bytostných východiskách zunovaného úradníka na podklade netypizovaného vtipkárčenia. Odťažitá asimilácia filmu-noir, detektívky i sociálnej drámy, vlastne také previazanie neďaleko od seba vzdialených žánrov, ktoré sú tu uhľadene predvádzané ako "corpus delicti" ich harmonickosti. (24.10.2010)

Aki Kaurismäki, tenhle svébytný originál evropského nezávislého filmu, natočil řadu vynikajících filmů a vyprofiloval se ve tvůrce s osobitým a nezaměnitelným rukopisem, který se dá lehce detekovat i v Smlouvě s vrahem. Finský bard i zde šetří dialogy, slovo je spíše nicotná ozdoba, vše se podřizuje obrazu a chladně bezvýchodné atmosféře (je tu všude velmi cítit, že takhle točí filmaři ze severu), pomalé tempo a minimalisticky pojatá forma, typické nájezdy kamery směrem k hrdinovi, dlouhé střihy a převládající chladné barvy a tma. Zajímavá je i směsice žánrů, kterou Kaurismäki mixuje coby originální koktail - zpočátku trpké sociální drama pozvolna přerůstá do sociální satiry a posléze do detektivky s jasně zasazenými ozvuky filmu noir, který je zde ale spíše parafrázován, než přímo adorován (snad všechny postavy stylově kouří, ke slovu se dostává femme fatale, úžasná je scéna v Honolulu baru...), mezi tím se ještě navíc objeví prvky absurdního humoru a jakési gangsterské romantiky, celý snímek režisér pojímá spíše jako absurdní frašku, kterou doprovází několik významových předělů. Nelze opominout ani originální hudební stránku (hudby je ve filmu skoro více než mluveného slova) a zdůraznit jakýsi klip uvnitř filmu s frontmanem The Clash Joe Strummerem v nezvyklé roli barového hráče (ten se mimochodem narodil v Ankaře v Turecku a jedna z postav, člověk vyhazovaný ze zaměstnání hned po hlavním hrdinovi, má taktéž turecké jméno, tipl bych si, že to není náhoda...). Film lze chápat pouze s předem akceptovanou mírou nadsázky, jelikož humor ve filmu (a obecně v Kaurismäkiho filmech) je hodně svojský a v relaci s běžně prezentovanou formou západního filmu jde o věci takřka nehumorné, jejich meritem je jakási paralela mezi běžným a absurdním, posouvání kontextů, hraní si s absurdními nápady...v tomto směru vyšlapal Aki Kaurismäki svým následovníkům hodně širokou stezku... (11.05.2010)

Vystrihnuté jak z Bukowského románu . Ja nemôžem dať menej ako päť hviezdičiek , pretože Kaurismäkiho filmy , a špeciálne jeho hrdinovia , mi dodávajú morálnu a duševnú silu . Kedˇ som videl, ako ten chlapík žil , v akom podnájme , no to ja som king oproti nemu ! Alebo jak si rýchlo nabalil ženskú , len taký fukot ! Hnedˇ mám elán do života ! (18.08.2010)

36. LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 2010 - INVENTURA - Filmová čítanka - film noir (I Hired a Contract Killer / I HIRED A CONTRACT KILLER / Najal jsem si vraha) - Takto vypadájí mé srdcovky, tak vypadají filmy s velkým F... - 26. 7. 2010 - kino Slovácké divadlo - Uherské Hradiště - 4. místo - 90% (03.08.2010)