Viva Zapata!

Viva Zapata je zajímavý pohled na mexickou revoluční historii, která vypadá skoro jako česká politická scéna. Také tady přichází stále noví a noví vůdci, ale pro obyčejný lid se nic nemění. A tak právo drobných rolníků, vykořisťovaných bohatými velkostatkáři vyráží znovu a znovu bránit pologramotný rolnický vůdce Zapata, který je trnem v oku všem vládcům - ať už diktátora Diaze, naivního a neschopného idealisty Madery či revolučního generála Huerty. Jako učebnice historie zajímavé, neměl jsem problém Brandovi věřit mexického revolucionáře. Ale bohužel jinak docela nudné, zkratkovité a plné teatrálního přehrávání. Navíc Kazan nezvládá bitevní scény, které jsou natáčeny tak nějak mimoděk a chaoticky. Takže za 3*. (27.05.2018)

Výborný film, vše podstatné už přede mnou vlastně napsal Pohrobek. Jako Zapatův (teď mám na mysli toho skutečného) obdivovatel si dovolím jenom malé historické upřesnění, protože film se tím , pokud mne paměť neklame, nezabývá. Zapatovy oddíly po celou dobu občanské války operovaly převážně na území státu Morelos, nedaleko jehož hlavního města Cuernavaky (dnes od Mexiko City vzdáleného necelé 2h jízdy autobusem) se Zapata narodil. Celý tento stát i jeho hlavní město v současnosti také zdobí celá řada pomníků slavného revolucionáře, jejichž koncentrace je zde ještě výraznější, než jinde v Mexiku. (16.07.2007)

Ať je to jako celek příliš romantizované nebo ne, Brando jako herec je odzbrojující, ať hraje mafiána, násilníka, dělníka nebo jako tady mexického lidového revolucionáře. Kdybych měl vyzdvihnout nejzajímavější momenty, byly by to dva. Za prvé zavraždění Zapaty a zejména to, co mu předcházelo, krátké prostřihy s mexickými ženami a muži působí naprosto funkčně ve smyslu stupňování napětí a závěrečná diskuze mezi vesničany, vytvářející legendu o Emilianově nesmrtelnosti. Co dodat, snad jen Viva, Zapata! (17.02.2012)

Reziser Elia Kazan /Streetcar named Desire, Velka Reka, East from Eden/ natocil sympaticky film o Emilianovi Zapatovi, ktoreho sa bravurne zhostil Marlon Brando /The Men, StreetCar named Desire, neskor aj Kmotr/. Zapato bojuje proti skorumpovanej vlade Porfiria Diaza /bol prezidentom Mexika v case december 1884 - maj 1911/. Brando bol megatalent a jeho herecky rozsah bol vskutku obdivuhodny, co tuna aj dokazal. Film ma dobre tempo, a hoci nuda dostala isty priestor, film sa po dlhsej nudnej casti opat rozbehne. Okrem samotneho Marlona Brando tu hral aj Anthony Quinn /Felliniho La Strada/ a Joseph Wiseman /zaporak v bondovke Dr. No/. Takymito filmami mal pan Brando genialne vykrocene stat sa skutocnou legendou svetovej kinematografie, co aj realne dokazal : 89 % (15.08.2015)

Jednak perfektní, bezchybná, názorná učebnice mexického dějepisu, v níž se jména jako Diaz, Madero, Huerta, Pancho Villa a další objevují takřka v nezkreslené podobě. A pak, ó, to blaho! Přesně takhle bych si býval představoval mladého Vito Corleona, kdyby ho nebyl býval dostal Niro. Tento mladý, roztěkaný, uhuhlaný, rozpolcený a odpovědností unavený Brando je jeden z nejsilnějších, které jsem měl kdy štěstí zhlédnout. Donutil mě, snad poprvé v životě, abych z celého srdce fandil tomuto lidovému revolucionáři, jehož Marlon vystihl tak, že se musel stát modlou všech těch nejen yucatánských indiánů, kteří pod jeho vedením a posléze pouze pod slávou jeho jména vedli více než stoletý boj proti všem a každému. (17.05.2005)