Viva Zapata!

Americký životopisný film o mexickém lidovém revolucionáři Emilianu Zapatovi (1879-1919), jenž zformoval ozbrojenou skupinu, nazývanou Osvobozenecká armáda jihu a s níž bojoval proti tehdejšímu diktátoru Porfiriu Diazovi a nespravedlivě rozděleným pozemkům. V hlavní roli mexického národního hrdiny se představil více než přesvědčivý M. Brando, jehož charisma v tomto dramatu dosahovalo nebeských výšin a vůbec mě nepřekvapuje, že patřil k největším hollywoodským svůdníkům. Snímek nabízí ke zhlédnutí počátky zapatistického hnutí v jeho domovské chudé provincii Morelos (asi 200 km jižně od hlavního města) kolem roku 1910, úspěchy organizace a svržení tyrana, po němž nastoupil Francisco Madero. Nový prezident se pokusil provést pozemkovou reformu, avšak byl odstraněn ambiciózním vojenským velitelem Huertou. Na odpor proti novému prezidentovi, jenž měl podporu USA, se zvedla velká protihuertovská opozice, v níž spolupracovaly odbojové skupiny po celém Mexiku (E. Zapata, Pancho Villa, Á. Obregón či V. Carranza). Po Huertově pádu se na krátkou dobu stal prezidentem i Zapata, avšak když zjistil, že je jeho chování k chudým zemědělcům stejně odtažité jako u jeho předchůdců, vrátil se zpět do Morelos. Po nějaké době byl shledán nepohodlným, byl vlákán do léčky a usmrcen. V roli jeho ženy, marně ho před pastí varující, se představila J. Petersová a jeho bratra Eufemia Zapatu hrál mexický rodák A. Quinn. Dílo slavného režiséra tureckého původu E. Kazana popisuje poměrně věrně události mexické revoluce, do nichž se zapojil charismatický vůdce E. Zapata, po němž jsou dodnes pojmenovány města a obce po celém Mexiku. (06.07.2017)

Jednak perfektní, bezchybná, názorná učebnice mexického dějepisu, v níž se jména jako Diaz, Madero, Huerta, Pancho Villa a další objevují takřka v nezkreslené podobě. A pak, ó, to blaho! Přesně takhle bych si býval představoval mladého Vito Corleona, kdyby ho nebyl býval dostal Niro. Tento mladý, roztěkaný, uhuhlaný, rozpolcený a odpovědností unavený Brando je jeden z nejsilnějších, které jsem měl kdy štěstí zhlédnout. Donutil mě, snad poprvé v životě, abych z celého srdce fandil tomuto lidovému revolucionáři, jehož Marlon vystihl tak, že se musel stát modlou všech těch nejen yucatánských indiánů, kteří pod jeho vedením a posléze pouze pod slávou jeho jména vedli více než stoletý boj proti všem a každému. (17.05.2005)

Reziser Elia Kazan /Streetcar named Desire, Velka Reka, East from Eden/ natocil sympaticky film o Emilianovi Zapatovi, ktoreho sa bravurne zhostil Marlon Brando /The Men, StreetCar named Desire, neskor aj Kmotr/. Zapato bojuje proti skorumpovanej vlade Porfiria Diaza /bol prezidentom Mexika v case december 1884 - maj 1911/. Brando bol megatalent a jeho herecky rozsah bol vskutku obdivuhodny, co tuna aj dokazal. Film ma dobre tempo, a hoci nuda dostala isty priestor, film sa po dlhsej nudnej casti opat rozbehne. Okrem samotneho Marlona Brando tu hral aj Anthony Quinn /Felliniho La Strada/ a Joseph Wiseman /zaporak v bondovke Dr. No/. Takymito filmami mal pan Brando genialne vykrocene stat sa skutocnou legendou svetovej kinematografie, co aj realne dokazal : 89 % (15.08.2015)

Viva Zapata je zajímavý pohled na mexickou revoluční historii, která vypadá skoro jako česká politická scéna. Také tady přichází stále noví a noví vůdci, ale pro obyčejný lid se nic nemění. A tak právo drobných rolníků, vykořisťovaných bohatými velkostatkáři vyráží znovu a znovu bránit pologramotný rolnický vůdce Zapata, který je trnem v oku všem vládcům - ať už diktátora Diaze, naivního a neschopného idealisty Madery či revolučního generála Huerty. Jako učebnice historie zajímavé, neměl jsem problém Brandovi věřit mexického revolucionáře. Ale bohužel jinak docela nudné, zkratkovité a plné teatrálního přehrávání. Navíc Kazan nezvládá bitevní scény, které jsou natáčeny tak nějak mimoděk a chaoticky. Takže za 3*. (27.05.2018)

Veľmi silný revolučný film, veľmi silno sociálny, veľmi ľudový a možno aj idealizovaný, no dobre sa naň pozeralo, nenudil, ozaj ako film o legende. Herecky je to silno uveriteľné, niektoré scény napríklad s fotením, či s poznačovaním si mien alebo konečná zrada, pasť a zabitie, či reči, ktoré mi pripomínali tie Che Guevarove, že zabiješ len človeka, tak bolo skvelo vymyslené alebo zrealizované, neviem, aká bola skutočnosť. Iste dalo by sa namietať čo to revolucionárom, ktorí bojovali so zbraňou, nerešpektovali zdieračské nariadenia a vykorisťovanie, či že tu nie sú nejaké filozofické zamyslenia, no na druhú stranu to je podľa mňa reálnejšie. (11.04.2014)