The Florida Project

Několik dní po projekci a pořád na ten film musím myslet. Je to neuvěřitelně „barevný“ film, nejenom díky kameře, která s chutí snímá křiklavě zabarvenou architekturu na periferii Floridy, ale i co se týče pocitů. Pocitová jízda na horské dráze, která má až nakažlivý energický drajv a kde se mísí nekonečný smutek se štěstím a naivitou malých dětí a jejich rodičů z okraje společnosti, kteří – i když jejich život je totálně v troskách – se dokáží radovat i z maličkostí. Na jedné straně je to dost deprimující zážitek (nechtěli byste být v kůži té mámy - smažky), ale vždycky to vyrovná bezelstný dětský pohled na svět, který nic neřeší a raduje se z toho mála, co život přináší. Ten film na vás nepřenese depresi zpackaného života, naopak vás pohladí, i díky postavě Willema Dafoe, který je sice tvrdý manažer hotelu, ale férový, rovný chlap s ochranitelskými instinkty (geniální scéna s pedofilem!), kterému byste s klidným srdcem svěřili své děti, nebo s ním s chutí zašli na pivko. Je tak brilantně zahraný, že se jeho postava ve své dobrotivosti nezvrhne do karikatury, ale skutečně věříte, že takoví lidé mezi námi žijí. Americké indie filmy se často zaklínají pocitem autenticity, ale vždycky tak nějak vidíte, že si na to jenom hrají. Tenhle film ne, to je autenticita až na dřeň. Tohle je ten pravý portrét lidí na periferii americké společnosti, kterým se přezdívá „white trash“, tohle je ta „pravá Amerika“, kde se s opulentností sobě vlastní předvádí Disneyland, aby jen o dvě ulice dál živořily v pronajatém laciném hotýlku lůzři, kteří ale na svůj osud nežehrají a nestěžují si. Postava feťácké mámy Halley, v pozoruhodné kreaci neherečky Bria Vinaite (režisér jí našel na facebooku), je tak nad věcí a vlastně tak v pohodě, že to je až nakažlivé. A její dcerka, v podání Brooklynn Prince? Mám za sebou všechny filmy Tomáše Holého, Haley Joel Osmenta a jiných skvělých dětských herců, ale Brooklynn si je svým geniálně bezprostředním hereckým výkonem maže na chleba! Prostě….mě se po tom filmu tak stýskalo, že jsem si ho po dvou týdnech musel pustit znovu. Všech 165 (!!) festivalových nominací na ocenění, posbíraných z celého světa, je naprosto zasloužených. (26.03.2018)

Taká tá sociálna dráma, ktorá núti k zamysleniu alebo pri ktorej budete aspoň krútiť hlavou nad rozhodnutiami niektorých dospelých. Veľmi prapodivný svet medziľudských vzťahov, ktorý vyťahuje z ľudí len to najhoršie, ale tým, že celý tento svet vnímajú hravé deti je celá realita zľahčená ich pohľadom. Tým pádom film emocionálne nevydiera. Ukazuje veľmi realisticky charakterové vady, ale aj chvíle akejsi nehy, ktorá je determinantom celého príbehu. Dafoe vo veľmi sympatickej úlohe. Hoci je len akousi kulisou je zároveň akýmsi hodnotovým a morálnym pilierom ku ktorému sa postavy utiekajú. Tým, že sa jedná o tému sociálnej drámy, ktorú až tak nemusím, nedávam plný počet. Inak je to veľmi slušne spravený film, ktorý má aj napriek negativite v sebe záblesky niečoho pozitívneho. (05.04.2018)

Pozitívne pastelové farby pulzujúce celým filmom v dokonalej harmónii s bezstarostným životom detí vyrastajúcich vo farebných moteloch. Na druhej strane veľký kontrast s každodennými drsnými životnými podmienkami ich rodičov. Detská milá naivita verzus “dospelácka” nevôľa skutočne dospieť a stať sa zodpovedným. A rozprávkový Dineyland iba na krok z malej plesnivej izby motela. (29.10.2018)

Sú super bohatí ľudia, a taktiež sú super chudobní ľudia, a medzi týmito dvomi skupinami je extrémne priepastný rozdiel, a vtedy sa už udomácnil dávno zaužívaný pojem : „Sýty hladnému neverí” . A kde je vlastne stredná trieda, akosi sa začína vytrácať ? ! . Renomovaný expert na danú problematiku, nakrútil pozoruhodný a veľmi strhujúci snímok s mimoriadne pôsobivými OBRAZMI ( zábermi ), ktoré sa dotyčnému divákovi totálne zadrú pod kožu, a to mi verte, že je to tak, ako hovorím, totiž neudeľujem hodnotenia, pre nič, za nič. / Režisér, scenárista, producent a strihač v jednej osobe, čiže reč je o Seanovi Bakerovi, ktorý až by som povedal, dokumentárnym štýlom nasnímal jeden z floridských motelov, v ktorom žijú rôzni ľudia, ktorí si teda nemôžu dovoliť tvrdiť, že sa majú, ako prasce v žite ! Akurát sú letné prázdniny, a tak bezprízorné decká vymýšľajú, čo zase vyvedú, koho opäť naserú, alebo aj tak nie je nič na robote, tak poďme opľuť dole zaparkované autíčko. A takto spoznávam malú, unikátnu a svojskú Moonee, ktorá je šéfkou „detského gangu” . Jej mladučká mama Halley nemá stabilnú prácu, a tak máva pomerne častý problém zaplatiť nájom starostlivému manažérovi Bobbymu, ktorý je zároveň i takým údržbárom starajúcim sa o bezproblémový CHOD druhoradého motela, či napríklad dáva bacha na všelijakých okoloidúcich maniakov. Deň za dňom sa vytráca do prázdna, pretože pre týchto ľudí je najdôležitejšie doslova prežiť, je pravdepodobné, že žijú z výplaty do výplaty, a ak má takýto jedinec stálu prácu, tak môže pomýšľať ďalej do budúcna. Ashley, ktorá býva rovno pod Halley, dobre vie, čo mám na mysli. Človek bez príjmu musí urobiť “čokoľvek” , aby prežil... Áno, bol som toho určitým svedkom. Absolútne vierohodne zachytená existencia nižšie jestvujúcich občanov, ktorých je po celej ZEMEGULI veľká časť. O tejto väčšine v takej INDII, nakrútil, mimochodom uznávaný anglický režisér Danny Boyle ukážkový film Milionár z Chatrče, pričom to nespomínam nadarmo, lebo obidva snímky majú fascinujúcu KAMERU, ktorá sprostredkováva optikou obyčajného decka, aké je to byť v takejto koži. Apropo, to dieťa si to ešte až tak úplne neuvedomuje... Aspoň zatiaľ, radšej má v hlavičke-makovičke, ako vymýšľať huncútstva... Perfektný herecký trojlístok, začnem od najmladšej Brooklynn Prince, cez Briu Vinaite, až po najstaršieho Willema Dafoea, ktorý je až prehnane rezervovaný, skrátka ide o všestranne nadaného herca. (09.03.2018)

Film založený na rozporu mezi dětskou a dospělou perspektivou, mezi dvojicí paralelně existujících, ale zcela odlišných světů. Baker tohoto rozporu využil jako řídícího prvku vyprávění. Průniky „dospělých“ problémů do bezelstné dětské reality vytvářejí dramatické napětí, posunují děj a rytmizují vyprávění. Mikropříběhy dospělých se po většinu času nacházejí na okraji zájmu, což odpovídá dominujícímu dětskému hledisku. S problémy dospělých jsme ovšem obeznámeni dost, abychom chápali motivace postav i dějové zvraty. ___ Dětskému hledisku odpovídá také stylizace snímku. Realistické scény, ve kterých se nízko držená, dětské vidění světa napodobující kamera snaží udržet tempo s mladými herci, jsou prokládány pečlivě komponovanými statickými záběry, připomínajícími svými barvami pop-art. Výrazné barvy, nápisy jako „Magic Castle“, „Futureland“ nebo „Seven Dwarfs Ln.“ a výstřední lokace proměňují zpustošené okolí zábavního parku v jednu velkou hrací plochu, jak jej vnímají a využívají také děti. Vytvořily si svůj vlastní magický svět, který ale není dlouhodobě udržitelný a trhliny, které se v něm objevují, jsou tím větší, čím méně jsou dospělí schopni udržet potomky v iluzi, že všechno bude v pořádku. ___ Energický styl filmu kontrastuje s bezvýchodností situace, ve které je mladá hlavní hrdinka se svou matkou uvězněna. Zásluhou vpádů sociálního dramatu do kouzelného dětského dobrodružství se však film dokáže vyvarovat sentimentality, falše i jakéhokoliv opájení se mizérií postav. Ta pro Bakera ostatně není ústředním tématem filmu. Zajímá ho zejména schopnost adaptovat se na určité prostředí a s ní související sebezáchovné budování vlastního kouzelného království. ___ Baker namísto vytváření umělých dramat nechává události zdánlivě volně plynout. Drobná nedorozumění na sebe ovšem nabalují další příhody, samostatné epizody se skládají do vrstevnatého tvaru a příběh, držící se přes zdání dramaturgické rozvolněnosti tradiční tříaktové struktury, stále větší rychlostí směřuje ke katarznímu finále. Velké závěrečné drama pak vyplývá z řady drobnějších konfliktů, o které vyprávění dříve alespoň zavadilo. ___ Na problémy, které je potřeba řešit, dokáže The Florida Project poukázat, aniž by je zveličoval nebo jimi překrýval drobné radosti života a zneužíval jich k citovému vydírání. Jde o přístup příjemně věcný, soucitný a upřímný, podmanivě magický i realistický, který vedle smutku nabízí i radost a probouzí chuť začít něco dělat. 90% Zajímavé komentáře: novoten, Tft (28.03.2018)