Krym

Kde bolo tam bolo, bol raz jeden Ivan a jedna Nasťa, ktorí sa veľmi ľúbili. Problém bol v tom, že kým ona je banderistka, on je naopak separatista. Základný kameň úrazu sa paradoxne stáva hnacím motorom neustálych politických debát medzi oboma hlavnými hrdinami o príčinách vojny. Film má samozrejme dve stránky - ideologickú a umeleckú. K tej ideologickej sa radšej vyjadrovať nebudem, keďže vojna stále prebieha a už samotný fakt, že som si tento film pozrel znamená, že som dezolát, ktorý sleduje ruskú propagandu. Nikto "slušný" by sa predsa týmito ruskými klamstvami nezaoberal. K tej umeleckej stránke môžem povedať len toľko, že rozhodne nepatrím k expertom na herectvo, ale po zhliadnutí tohto filmu som sa stal expertom na neherectvo, lebo tak príšerne ako tu hrajú obidvaja hlavný hrdinovia, to som ešte nikde nevidel. (24.12.2023)

Já myslel, že propagandistický filmy se točí jen v Severní Korei, ale tento ruský romantický akční film odehrávající se na pozadí události anexe Krymu, který idealizuje ruský pohled na tuhle událost. dokazuje, že se točí i jinde. Po čistě filmové stránce je tento film beztak absolutně nezáživný na jednu hvězdu, ale jako propaganda je to sračka. (15.07.2019)

Já z toho ještě nemůžu vzpamatovat. Co je kolem toho filmu zajímavý, že v Rusku je hodnocen 3/10* a na IMDB 7/10. Čekal bych to spíše opačně, protože tohle je zcela nefalšovaně ruský pohled na události kolem Krymu. Ono je to vlastně zajímavý i tady. Na rozdíl od kolegy trasprd s ruskou okupací Krymu nesouhlasím, ale s jeho hodnocením a názorem na tento film ano. Dost pohřbili oba hlavní představitelé, protože to jsou herci asi jako já včelař. Nicméně tohle je téma, který doslova volá po filmech, bohužel asi není možný ho udělat neutrálně tedy čistě filmově. Nejvíc mě zajímal okamžik vstupu ruských - neoznačených vojáků na Krym a následná dialogová konfrontace s ukrajinskými důstojníky, tady se do toho vmísil takovej dějovej nesmysl, kvůli vývoji vztahu dvou hlavních hrdinů a to nejzajíměvejší vlastně pohřbil i když nejzajímavější, platilo to ruský ministerstvo, tak jak by asi dopadlo v duchu jedné věty "Jedni přijeli zabíjet, druzí bránit" . Čekal jsem, že dám odpad, ale díval na jsem se na to s větším zaujetím než na mnoho jiných filmů, asi kvůli tématu a zpracování vývoje událostí ty tři dám i když v realu za vojenský vpád do cizí země dávám rusákům odpad. (15.02.2019)

Cesta do hlubin rusákovi duše, aneb láska mezi tanky a vrtulníky. Skutečně unitkátní příležitost podívat se na ruský světonázor a na ruské vnímání událostí, které jsme všichni v nedávné době viděli. Nejedná s o žádný televizní film, ale počin s velkou výpravou a rozpočtem, který měl jistě bodovat v kinosálech. Hlavní hrdina Sáňa, latentní bisexuál od námořnictva, žive v Sevastopolu a má fakt super tělo, ale jinak je to tělocvikář a tomu odpovídá i jeho kognitivní schopnosti. Jako bonus pochází z důstojnicé rodiny, a tak jezdí nejlepším vozem, který byl vyroben v SSSR, tak jako on, i když oboje působí o dost mladším a značně westernalizovaným dojmem. Jednoho vlahého letního dne potká krásnou dívku Aljonu z Kyjeva, je trochu vzdorovačná a brání se mu, což mu imponuje a tak vytrvá dokud mu dívka nepodlehne. Zažijí spolu to nejhezčí léto, plné JING a JANG výměny energií. Dívka se vrací do Kyjeva, kde zrovna probíhá kontrarevoluce řízená bankovní kabalou, EU-nacisty a kolektivním západem. Aljona jako dívka je naivní a tak tu bratrovražednou záležitost prožívá jako boj za svobodu. Sáňa za ní přijede a je znechucen násilím, které páchají demonstranti proti nebohým pořádkovým silám. Celé mu to přijde naprosto zbytečné. Své přítelkyni zničí molotovovy koktejly a neváhá nasadit vlastní život při záchraně jednono z hořících policistů. Tak se seznámí s Péťou, krajanem z Krymu. Sáňa poprvé pocítí zvláštní pocit... niterné vzplanutí citů ke stejnému pohlaví. Naštěstí nemá moc času nad tím přemítat, protože je přímím účastníkem korsuňského pogromu. Tam mu naplno dojde co se chystají Ukrajinci provést s jeho rodným Krymem. Vnitřně drásán pocity k Aljoně a Péťovi, se raději vrhna na vlastní vyšetřování žido-zednářské stopy v Sevastopolu. Bohužel Péťa při tom přijde o život. Sáňa tak zjistí, že Ukrajinci chtějí vyprovokovat válku. Naštěstí to celé sleduje ruská černomořská flotila z křižníku Moskva a už má vlastní plán. Krym preventivně obsadí. Při pohledu na ruské samolety a jednotky je Sáňa dojat až k slzám. Pro Aljonu, je to ale nepředstavitelná zrada a tak se opije a brečí. Opilou a bezbranou jí Sáňa pěkně vošuká... anebo to je vzpomínka na léto?... kdo ví. Představuje Sáňa archetyp ruskýho mužika? Je Aljona naivní a bezbraná Ukrajina? A kdo byl vlastně Péťa? Otázky, samé otázky... (24.09.2022)

Film má velmi slabý a nepravděpodobný scénář, herecké výkony jsou podprůměrné a poněkud křečovité. Ačkoliv s anexí Krymu souhlasím, tento film si podle mě nezasloužil ani desetinu pozornosti a prostředků na něj vynaložených, neboť je to s odpuštěním nesourodá slátanina uměle vyhrocených historických událostí a stupidního milostného příběhu. Jediná místa, která stojí za to, jsou záběry vojenské techniky a krásné krymské přírody - vlastně se tedy stačí podívat na trailer a nemá cenu ztrácet čas samotným filmem. (05.10.2017)