Gogol: Začátek

Hmm, v poslední době se mi nějak často stává, že mě ruští filmaři překvapí něčím, co bych od nich nečekal. Pravda, film mi stylem i atmosférou silně připomněl Sleepy Hollow, takže se nebojím tvrdit, že právě odsud Rusové čerpali inspiraci, ale to nic nemění na faktu, že natočili vydařenou mysteriózní záležitost s hororovými prvky. Nuda mi v žádném případě nehrozila, bavil jsem se výborně, jen to v jednu chvíli vypadalo, že ruská plastická chirurgie v časech Gogolových a Puškinových dosahovala vskutku překvapivých výsledků. Ale co už, nebudu bazírovat na detailech a radši se zmíním o skvělém Olegu Meňšikovovi. Ten předvedl opravdu výborný výkon, ale možná ho jen nekriticky obdivuji, protože patří k hercům, na které se vždycky těším. (22.01.2022)

Obšlehnutý Sleepy Hollow, to každopádně. Ale obšlehnutý ve velkém a hlavně ruském stylu. Takže víc syrovosti, víc krve, víc chlastu, víc fantasmagorie, víc brutality, víc nahatých ženských. A taky členitější děj... No, možná chvílemi i trochu zamotaný děj. Zatím dávám provizorně čtyři (hlavně za tu nechutnou uřvanou tlustou ženštinu v závěru) a vrhám se zvědavě na další dva díly! (23.01.2022)

Všechny tři díly jsou velkolepě natočenou, přímočarou, temnou a zábavnou fantasy, jakou by jeden od Sojuzmultfilmu rozhodně nečekal, zvláště, když na vlastní oči viděl, jak děsivě Štěpčenko v roce 2014 zprasil Vije. Zároveň jde o více než důstojné moderní kompoziční zpracování bubavé povídkové tvorby (Večery na samotě u Dikaňky + Vij) asi nejlepšího autora klasického ruského romantismu. Satanžel to Nikolaj Vasiljevič tenkrát nevydal jako homix ani se toho nechytil povrchní mrvelovský lobotomizér, tudíž dnešní dyslektičtí pubertální kokoti považují jméno velkého spisovatele a jednoho z pilířů světové literatury i dramatu jen za špatně napsaný název šmírackého webového prohlížeče. Rozhodně nesmírně oblažující vidět po všech těch Dyznyho přitroublých furtdokolových svištících bukanýrech až edukativně, dost brutálně, téměř hororově a výpravně zpracovanou mykologii Kyjevské Rusi s pořádným literárním základem a bez podprahového kokotporátního mentorování náctiletých potratů dělnické třídy ke stádovému konzumerizmu a pošlapávání kulturní svébytnosti. Jediné, co tomu můžu vytknout je urputná snaha vykreslit Gogola jako astrálního podivína, která nechtěně vedla k tomu, že z něj udělali tak trochu iritujícího slizáka. (05.10.2021)

Výborný ruský horor v duchu současných filmů, jako je třeba Vij. Hollywoodský vizuál čerpající z Van Helsinga, Ospalé díry či série Underworld přesně tak, jak tomu je u již zmiňovaného snímku podle Gogola. A já mám tenhle temný, namodralý surrealistický svět rád. Dojde i na příjemné gore korunované prostřelenou hlavou. Ostatně hned úvod v lese je výživný. Černý jezdec připomíná Nazgula, chová se jako Mozkomor a projíždí černým lesem, kde kořeny ožívají. Dojde i na sex a nahotu. Hlavně je ale pátrání po vrahovi napínavé, i když světoznámý spisovatel občas leze na nervy. Čarodějnictví, pitvy, oživlí mrtví. Potěší i klasické hororové kulisy - větrný mlýn, rozlehlý dům na samotě, strašidelný les, temná řeka. A krve je dosti, i když v mrtvolách by se jí nedořezal...Pěkná noční můra na dobrou noc. (13.11.2021)

Nemohu si pomoci, ale tohle byla prostě nádhera. Úžasná ruská temná fantasy, která se inspirovala u Ospalé díry a rozhodně ji nedělá ostudu právě naopak. Prostředí ruské samoty je úžasné a exkurze do ruské duše se opravdu povedla. Je to napinavé, tajemné a opravdu to má slušnou atmosféru. Že se jedná o vizuální hody se nemá cenu vůbec zmiňovat. V tomto případě dávám palec jednoznačně nahoru a jsem opravdu zvědavý jak tohle bude pokračovat, jelikož tahle Story o záhadném temném jezdci po němž zůstávají zástupy mrtvol má opravdu veliký potencionál. Zatím tedy opravu velká spokojenost . (12.11.2021)