Posel úsvitu

Plachý – do očí bijící merkel sign. Božek má patrně horečku a fantazíruje: „Po jednom otočení země zůstavají hvězdy na stejném místě jako den před tím.“ Je příznačné, že mladého pána tyto prolhané žvásty nezajímají, protože dobře ví, že i když nikdo nic necítí, tak Země přece obíhá v elipse kolem slunce rychlostí 30 km za vteřinu. A že sluneční soustava letí Mléčnou dráhou rychlostí skoro milion kilometrů za hodinu. Ale hvězdy jsou zcela záhadně stále na stejném místě. Rok po roce, století po století, tisíciletí po tisíciletí. Nebo si snad pan vzdělanec Božek myslí, že země stojí ve vesmíru na jednom místě a nehne se ani o milimetr??? Zednáři vyzdobení maltézskými kříži. Nesmysl se seznámením. V Brně zahlédne holku, která se mu líbí. A v Praze ji úplně náhodou potká znova. Globusy všude – na univerzitě, u mladého pána. Asi rekordní počet globusů v českém filmu. On totiž Božek nebyl jen vynálezce. On to byl i astronom. A jeho šéf Gerstner rovněž. Kolem obou se motá podezřele moc Jezuitů. A co Jezuita, to astronom. A prominentní katoliční kněží 19. století jakbysmet. Božek vystudoval katolické gymnázium v Těšíně. 60 % (27.03.2021)

Zaujímavé nahliadnutie do profesného života historického vynálezcu, mne síce teda úplne neznámeho, ale to vôbec nevadí. Som rád, že sa film točil okolo tvorby nových hračičiek, a nielen okolo životných radostí a útrap. Trochu vadí, že postavy sú šablónovito podané. Napriek tomu, že je tam do istej miery cítiť ideologický vplyv - robotníci sú tí naj, šľachta iba vydriduchovia a tie klasické nemilosrdné praktiky ziskuchtivých veľkozamestnávateľov - tak je to nie celkom čiernobiele a predvoj robotníckej triedy tu nie je ani v zárodku spomínaný. Svojou výpravou a pútavosťou nezostal iba históriou, ale dokáže zaujať aj dnešného diváka. (12.09.2017)

Krškův steampunkový velkofilm s opravdu krásným Vladimírem Rážem v hlavní roli. Škoda, že schéma nechápající vrchnosti a chápajícího lidu je sem našroubováno tak neústrojně. Asi proto, že logicky by to mohlo být skoro naopak, což film částečně naznačuje (šlechtici a průmyslníci se projevují jako mecenáši, dělníci ničí stroje, které jim berou práci), ale to se samozřejmě nehodilo. (22.12.2011)

"Parovozy budou jezdit a rozdrtí svými koly všechnu malichernost a sobeckost vašeho života." Další povedený životopisný snímek s Vladimírem Rážem v hlavní roli. Škoda, že oproti (o pár let později natočenému) Tajemství krve se Posel úsvitu úplně nedistancoval od doby vzniku, a tak film, který má spád, skvělou dobovou atmosféru, výtečnou hudbu a chlubí se senzačními herci a herečkami, tu a tam něco naruší. Především mám na mysli konflikt vrchnost vs. lid, který vyvrcholí povstáním v továrně, a pak do očí bijící (leč naštěstí krátkou) scénu, kdy při zprávě o Napoleonovi utíkajícím z hořící Moskvy začne jakýsi chudák na ulici radostně tančit kozáčka. Přesto čtyři hvězdy. (04.01.2012)

Československý film vyprávějící o českém vynálezci a konstruktérovi Josefu Božkovi (1782-1835). Talentovaného mladíka, jenž se zapsal do historie konstrukcí prvního vozu poháněného párou, ztvárnil V. Ráž. Životopisný snímek vypráví o příchodu mladého nadšence do mechaniky do Prahy a o jeho těžkostech v prosazování svého talentu a uskutečňování svých průkopnických myšlenek. Potíže v jeho práci a rozvoji jeho schopností mu způsoboval především F. J. Gerstner, ředitel a zakladatel Královského polytechnického učiliště v Praze, předchůdce Českého vysokého učení technického, v podání J. Plachého. Ve snímku jsou dobře patrné historické události a souvislost oné doby, od Napoleonova tažení na Moravu v době Božkova příchodu do Prahy až po zobrazení počátků průmyslové revoluce v Čechách, kdy byly průkopníci jako pan Božek, často nepochopeni. Stroje poháněné párou začínaly být průmyslově využívány místo dělníků, kteří ztráceli práci, a to sebou neslo patřičné společenské problémy. Snímek V. Kršky, jenž se v některých svých dílech věnoval životům zapomenutých českých géniů, vnímám jako čistě historický, neboť jsem v něm zaznamenal pramalý vliv tehdejší všudepřítomné komunistické propagandy. Ona nespokojenost dělníků vůči vrchnosti a aristokracii pramenila z dobové situace, kdy stroje začaly nahrazovat jejich pracovní pozice, a navíc se celý děj odehrává ještě před vydáním komunistického Manifestu. V malých rolích se v tomto snímku objevili pozdější slavní herci jako S. Fišer, Z. Řehoř, V. Hrubý, a jak jsem se dozvěděl později, také J. Lír. Mistrovský kousek se Božkovi povedl, když svému příteli Václavovi (V. Švorc), který ztratil ruku v boji proti proti Napoleonovi, vyrobil umělou končetinu. Majitele továrny, jemuž Božek zdokonalil postřihovací stroj, který zvýšil produktivitu práce, ztvárnil B. Karen. Podporovatele z řad lidu, kteří Božkovi poskytovali útěchu a zpočátku přístřeší, představoval J. Vojta s J. Kurandovou. Božkovu manželku ztvárnila téměř neznámá H. Kavalírová. Krškův historický film se mi líbil a navzdory datu vzniku a jeho naprostému zapomenutí ho budu hodnotit nadprůměrně, neboť dává jasný příklad toho, že i filmy vzniklé na počátku nechvalně proslulých 50. let mohou být kvalitní a co je ještě výjimečnější, mohou být také neovlivněny tehdejším politickým režimem. (22.04.2023)