Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu

Dr. Divnoláska na absurdně ochromující, děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických jako Lumetův Failsafe, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je taková globální stopka vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. ***** Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** Ale já už to tak s Kubrickem mám, vnímám, že se vždycky nechá něčím neproporčně strhnout a natočí o tom či z toho film, "velké dílo". Proč ne, ale mně jeho díla nepřijdou ani tak velká, jako spíš neproporční a hysterická a Kubricka mám osobně za nekonzistentní a poměrně nedůvěryhodnou tvůrčí osobnost. ***** Ostatně, k zamyšlení je i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání nepříjemně připomíná tentýž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde na ČSFD, v obsahu u Failsafe, oficiálním textu ČT. Lumet i Kubrick pracovali na podobných scénářích ve stejný čas (spojovníkem je i jméno Petera George, autora jedné předlohy a spolutvůrce jednoho scénáře), cituji: "Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem." **** Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. Takhle je z toho spíš smutné memento mori. *~ (01.04.2021)

Mrazivá apokalyptická "komedie" na (pro mě) jedno z vůbec nejfascinujícnějších témat, vyšla ještě v bezprostředním stínu kubánské raketové krize a ač je plná absurdit, má bohužel brutálně blízko k realitě. Herci (Sellers x3, Scott, Hayden, Pickens) jsou tu excelentní, humor byť zvláštní, tak skvělý. Závěrečných 10 minut, umocněných "We'll Meet Again", je geniálních. Mám takový ten pocit, že to bude chtít vidět znovu jen k chycení pár detailů a uvědomění si dalších pár věcí mimo film, už teď jsem si jistý opáčkem a rozhodně časem navážu FAIL-SAFE, pár dokumenty o Bombě a sérií MANHATTAN z prostředí Los Alamos. Říkám, tohle téma mě velmi poutá a čas od času vždycky posadí na prdel. Kdo nemáte kontext, vřele doporučuju projít si UNTOLD HISTORY OF US od Olivera Stonea. (03.07.2017)

Námetom dosť podobné Lumetovmu snímku Fail-Safe (1964). Oba snímky rozoberajú, čo by sa stalo, keby sa či už zlyhaním techniky alebo zlyhaním človeka, dostal svet na pokraj jadrovej vojny. Len zatiaľ čo Lumetov snímok viac dbá na psychológiu jednotlivých postáv a je vážnejší, Kubrick vsadil na satiru a humor. Je na divákovi, čo preferuje. Mne sa o malinkatý kúsok páčila viac Lumetova verzia. 75/100 (22.11.2016)

"Nesmíme připustit závody v zabírání důlních šachet." Studená válka byl velkej prevít a je s velkým podivem, že v bordelu panujícím na obou stranách nikdy nedošlo k doručování jadernejch hlaviček přes oceán. Určitě by to nebyla tak povedená podívaná, jako tento snímek, ve kterým má svý kouzlo i poetika atomovejch hříbků. Byla radost sledovat, jak generál Ripper svévolně vyrazil na fluoridující komunisty, jak hajlující Dr. Merkwürdigliebe osvětloval technickou stránku věci, jak generála Turgidsona uspokojil předpokládanej poměr deset zachráněných plodných žen na jednoho muže i jak prezident Muffley diplomaticky neokecal jaderný výbuchy v zemi, kde včera snědli to, co měli sníst až zítra. (07.02.2012)

Stanley Kubrick a jeho žánrová odbočka od většinou mnohem vážnějších témat. I když - Dr. Divnoláska je také vážný film. Avšak s velikou nadsázkou a černohumornou, až mrazivou satirou. Peter Sellers je kapitola sama pro sebe a popisovat zde jeho herecký koncert v bláznivé trojroli, by zabralo spoustu času a popsaných stránek. To se prostě musí vidět. Zdatně mu však konkuruje George C. Scott, který je taktéž dokonalý a svého až psychopatického důstojníka, s přílišnou averzí k ruskému velvyslanci, ztvárnil na jedničku s hvězdičkou a některé jeho grimasy, by si zasloužily vytesat do kamene. Dr. Divnoláska je zvláštní snímek. Chytře vtipný a vtipně chytrý, s nepříjemným podtextem a strašákem jaderné války. Rozhodně stojí za zhlédnutí je to tzv. nadčasový film. (20.03.2012)