Já, Tonya

Celkem zajímavý příběh Tonye Hardingové a jediný důvod proč jsem si film pustil je fakt, že mám rád sportovní dramata, kde outsider všem vytře zrak, což z úvodu splnilo má očekávání a chtěl jsem pochválit výbornou Tildu Swinton v roli matky, kde jsem se nyní dozvěděl, že to byla Allison Janney, nuž nevadí byla perfektní a odstranit ji po půl hodině je trestuhodná chyba. To je jak by někdo odstranil JK. Simmonse z Whiplashe, bez něj by ten film rozhodně nedostal takové uznání jako teď. K samotné Tonyi, toho bruslení zde bohužel moc není, rivalita vesměs žádná a triky předvádí pořád stejné, spíš se film soustředí na její osobní život a vztah s manželem, který místy připomínal Valku Roseových, ale na to jsem moc nebyl zvědavý. 2 hodiny jsou moc a ke konci se to bohužel už táhne. Plusy- Margot Robbie i Allison Janney solidní, zajímavý příběh. Mínusy- Pomalé tempo. Humor jen v prvních 30 minutách potom absentuje. Nedostatek bruslení a chybí vypjaté intenzivní finále, které bylo například v Borg/Mcenroe. 6/10. (23.02.2021)

Austrálska rodáčka MARGOT Robbie vo svojej jednoznačne najodvážnejšej úlohe kariéry, vo vskutku kontroverznom životopise profesionálnej krasokorčuliarky Tonyi Harding. Podáva naprosto fascinujúci herecký výkon, s ktorým sa dá počítať do budúcna. Zručne jej sekunduje filmová matka LaVona ( perfektná Allison Janney ), ktorá nezachádza s vulgarizmami príliš ďaleko, z jej strany ide o absolútne prirodzený jav, s akým sa bežne stretávam v prostredí, v ktorom sa zdržujem, vôbec, dá sa povedať, že tento kraj je tým už akosi povestný. Keď spojím tieto dva herecké články, tak vtedy nie je núdze o poriadne napätie medzi nimi, lebo matka takto systematicky, psychicky i fyzickými útokmi týra svoju dcéru už od jej útlych štyroch rokov, odkedy vstúpila po prvýkrát na ľad, a odvtedy sa to len a len, čoraz intenzívnejšie stupňovalo, cez pôsobiaci pubertálny vek, k dospelosti, sú takéto konfrontácie na dennodennom poriadku ! Vyzdvihujem v prvom rade Margot a Allison i dokumentárny štýl zvolený pre samotný film, ktorým sa Craig rozhodol, že takto ozvláštni tento športový, kriminálny snímok. Použil som synonymum : „trestný” ...Bude mať čo vysvetľovať ohľadom svojej kolegyne Nancy Kerrigan... V prvej časti sa venujeme zaujímavému športovému vývinu hlavnej postavy, v druhej časti je táto téma odsunutá o kúsok na inú stranu, pretože INCIDENT uzrel svetlo sveta, a i napriek tomu - môže zatiaľ pokračovať v krasokorčuľovaní, kde sa občas tá „krása” vytráca. Scenár Stevena Rogersa nadmieru „nadľahčuje” danú situáciu, keď sa tak trochu snaží očistiť jej meno, opraviť známku na vysvedčení z nedostatočnej na dobrú, síce nie je žiadne neviniatko, ale po rokoch sa priznala, že o všetkom vedela, tak ako to i film vyrozprával. Mierne nadpriemerný snímok (7/10) som si mal možnosť vychutnať, s pozoruhodným STRIHOM, ktorý mám tak rád. Všeobecne sa naň zameriavam... (25.02.2018)

Jakkoli herci excelují, hlavní hvězdou je režisér Gillespie - ten dokázal poskládat bujarý příběh, v němž některé motivace nelze úplně pochopit a v závěru není pro morální ošklivost všech aktérů moc komu fandit, tak energickým a soudržným způsobem, jak to uměl ve svých nejlepších dílech třeba i Martin Scorsese. Nevzpomínám si na jiný snímek, kde by mě retrospektivní schéma doplněné zúčastněnými vypravěči tak bavilo, navíc doplněno "soderberghovskými" vsuvkami v podobě výrazného soundtracku, na němž je inscenace mnoha scén závislá, nebo náhlými časovými úskoky ve prospěch údernějšího vypointování. Pod přívalem skvělých nápadů a zajímavých (byť většinou svinských) postav nakonec opravdu skoro nevadí, že by to sneslo kratší stopáž a silněji vygradované vedlejší linie. Vítané provětrání stereotypních akademických vitrín, škoda že i na Margot se nedostalo.. (27.02.2019)

Proč mají zimní sporty ty nejlepší filmy? Melissa Rauch a její úžasné The Bronze odpustí, ale zkrátka to tak je. A Tonya se rozhodně minimálně u mě zařadí k zastáncům těch úplně nejlepších filmů z tohoto ranku, které si třebas za čas i rád připomenu. Ne, že by to byla nějaká obrovská pecka a zkultovněla by podobně jako například u nás oblíbené Kokosy na sněhu, ovšem film od začátku naprosto parádně šlape, respektive doslova utíká jak o závod, člověk se ani ke konci nezačne ani na chvilku nudit a na úplném konci ho ještě pravděpodobně semele vyhrocení těch (z části skutečných) událostí. Tónem a stylizací mi Já, Tonya částečně připomínala nedávné Battle of the Sexes, což je i přesně ten protějšek, na kterém mi jde skvěle porovnat plynulé tempo, které je prostě u tohoto filmu o fous výše. Margot Robbie je v roli naprosto úžasná, netroufnu si sice tvrdit, jestli na toho zlatého plešouna nakonec dosáhne či nikoliv, ale její odhodlání pro roli je naprosto bezprecedentní. Sic tu trošku koliduje uvěřitelnost jejího a Stanova skutečného věku, ale to už je dnes tak nějak normální. Margot je zkrátka hvězda první velikosti a ačkoliv se již dnes snaží vybírat roli, kde nevystupuje prvořadě sexy, řekl bych, že ošklivku se z ní úplně dělat nedaří (I protože skutečná Tonya nebyla, ačkoliv leckdo jistě bude tvrdit opak). Budu držet palce. (01.03.2018)

Podílela se nebo nepodílela na napadení rivalky před olympiádou v Lillehammeru? O hromádce neštěstí Tonye Harding asi leckdo slyšel. Patřila k největším talentům ženského krasobruslení ve Spojených státech, víc ovšem proslula coby uječená a věčně nespokojená závodnice, často žádala rozhodčí o možnost opakování své jízdy, ráda se vymlouvala. Poté, co musela skončit s bruslením, neměla často peníze, řídila pod vlivem alkoholu, několikrát se poprala, měnila zaměstnání. Nebudu pronášet, že rutinér Craig Gillespie vypustil do světa kus, který hravě strčí do kapsy libovolný životopis nějakého legendárního sportovce. Určitě na to šel zajímavě a poměrně svěže, Margot Robbie už několikrát dokázala, že s ní musíme počítat, Allison Janney je stejně milým překvapením jako J.K. Simmons v opěvovaném Whiplash. Sic to byla úplně jiná postava, ovšem taky neustále kleje, kritizuje, uráží, hází předměty. I když se na plátně děje něco nemilého, Gillespie to překlápí do černohumorného hávu. Jenže někde měl humor jednoduše vypustit, protože daná scéna si zasloužila něco krapet jiného. Ve výsledku to přesto není ani dostatečně komediální, ani dostatečně dramatické. Druhá polovina mi už úplně nesedla. (05.01.2018)