Kapitán

Robert Schwentke se konečně po všech těch snímcích v Hollywoodu vrátil do své domoviny a natočil nesmírně sugestivní a emocionálně drtivé válečné drama. Člověk by při sledování tohoto filmu snad ani nevěřil, že se tento příběh doopravdy ke konci druhé světové války stal, ale opak je někdy pravdou. Černobílé filmy rád ocením, pokud se k nim tento nevšední filtr hodí. A Kapitána bych si již teď nedokázal představit barevně, v mnoha momentech mi to připomínalo Schindlerův seznam (takový kompliment obdrží málokterý film). Co se týče hereckého obsazení, tak si nemám nač stěžovat, hlavní postava ztvárněná Maxem Hubacherem bezchybná, tento mladý herec se fakticky zaskvěl. I vedlejší role se kastingově vydařily na jedničku s hvězdičkou. Akce se zde moc nedočkáte, Kapitán si spíše zakládá na perfektní stísněné atmosféře a parádním dialogům, z nichž budete jako na trní. Kdo neviděl, tak doporučuji. A pokud si najdete čas, tak si i přečtěte něco málo o tom opravdovém příběhu. Stojí to za to. Za mě dávám 83 % (04.07.2020)

Kdybychom neměli druhou světovou válku, tak bychom si ji museli vymyslet. To je mor, vážně... Fakt je ten, že hodně příběhů vytěžených filmem je opravdu nevšedních a zajímavých a o Kapitánovi to platí jistě taky. Ta doba byla naprosto šílená a to by bylo, aby nás, které hubí maximálně autonehody a rakovina, nechávalo něco tak extrémního v klidu. (29.11.2019)

Velmi zajímavý příběh, jenž je dokonce založen na skutečných událostech u sklonku druhé světové války. Film je velmi silný, s některými scény v lágru jsem měl problém-ano, i prostých vojáků wehrmachtu bojujících na straně zla mi bylo líto, když se tváří v tvář setkali s sadistickým mladým "kapitánem", kterému divák přeje na konci filmu spravedlivý osud. Film kazí velice nevhodně dobraná hudba a některé zpomalené "bullet-timy", proto nedávám plný počet. (04.09.2021)

Ohromující herecké výkony, zejména na talentovaného Maxe Hubachera se těším i v dalších počinech, zmíním ale i vynikajícího Bernardsa Hölschera (Schütte), kterého, jistě k velké škodě německého filmu, bohužel jinde než v seriálových detktivách nepotkáme. Němci mají v tomto směru v posledních dvaceti letech opravdu z čeho rozdávat. Téma těžko stravitelné, tím spíš, že se věrně drží skutečnosti, tak jak ji v dubnu 1945 tehdy devatenáctiletý Willi Herold a ti, kterým bohužel zkřížil cestu, prožívali. Příběh z filmu záměrně působí dojmem vyhrocené bizarnosti a artového nereálna, jako by „událost podle skutečnosti“ byla to poslední, co by mohl připomínat. Zdánlivě dadaistický dojem akcentuje absurditu možného v závěrečných měsících války. Překvapení, v němž divák zjistí, že příběh je reálný, je samozřejmě hlavním účinkem, na němž film staví. Ale aby to na konci z obou směrů secvaklo dohromady, něco přece jen chybí. (09.01.2019)

Další variace na téma "šaty dělaj člověka", tentokráte podle skutečné události. Ona proměna vyjukaného svobodníka v sebevědomého kapitána vraždícího bez slitování byla fascinující a nemalou zásluhu měl na tom Hubacher v hlavní roli. Co se týče černobílého formátu, tak s tím jsem neměl problém, ale nemůžu si pomoct, vhodně zvolený filtr by byl lepší a filmu by dodal na syrovosti. Obešel bych se i bez artových vložek, ale těch tu zaplať Bůh tolik nebylo. Závěr se příliš nepovedl, ale ať tak nebo tak, Schwentkemu se ten úkrok od své standardní tvorby celkem vydařil. 70% (16.09.2018)