Kapitán

Geniálně natočený film o jednom svobodníkovi jménem Herold,který najde důstojnickou uniformu v opuštěném autě a probudí v sobě to horší JÁ o kterém neměl ani tušení.Po tom co si díky novému ošacení začne hrát na kapitána se k němu připojí několik dalších vojáků a spolu masakrují přesně stejné typy lidí jako byli oni sami.Chladnokrevnost je tu vidět na každém rohu a otázkou je zda byl Herold takový hajzl od přírody a nebo zda ho k tomu donutily okolnosti blížícího se konce vyčerpaného Wehrmachtu.Jeho jednání to neomlouvá a právem byl se svými kumpány po válce odsouzen a popraven.Příběhově ta známá byrokratická německá preciznost kontrolovat každého podezřelého dostává trhliny asi stejně jako v dramatu Von Ryanův Expres(1965).Jinak je to velmi povedené a hlavně neokoukaný děj i herci. (02.08.2023)

Zřejmě nejbrutálnější sebekritika německých filmařů vůči jejich národnímu odkazu – druhé světové válce. A natočeno tak dobře, že jsem měl co dělat, abych našel nějaké negativum. Robert Schwentke je evidentně profík každým coulem. Po umělecké stránce to pojal černobílou formou s tak dobrou kamerou, že dlouho jsem lepší neviděl. Atmosféra je taková, že by se dala krájet a chvílemi jsem měl i pocit, že dialogy tu okopčili od Tarantina. Ta scéna u toho sedláka, kde si mladej kapitán Willi Herold vytváří speciální rotu, nebyla za pět, ale rovnou za šest hvězd. Příběhově to bylo pojato spíše komornější formou, ale vlastně to bohatě stačilo. Neuvěřitelná cesta Williho od řadového vojína po kapitána byla tak bleskurychlá, že jsem minutu, co minutu zíral, co jedna nalezená uniforma dokáže s jedním vojákem na sklonku války. To, že je vše podle pravdy jen utvrzuje fakt, že válka rozevře skryté lidské vlastnosti dokořán a ukáže, co se v lidské bytosti vůbec skrývá. Ač by to nikdo z nás nedokázal připustit, natož pak pochopit. Kapitán je neuvěřitelný film. Kvalitní filmařina, skvělý námět a kopa brilantních nápadů vč. samotné závěrečné scény nebo jediného barevného záběru dokázala, že se jedná o jeden z nejlepších válečných filmů posledních let, co jsem měl možnost vidět. (29.01.2019)

Stačí si obliecť U.N.I.F.O.R.M.U, mať extrémne silné sebavedomie, ale najmä veľkú guráž, pretože tá si to bude doslova vyžadovať, ktorá je aj skúškou odvahy ! Týka sa obyčajného, rádového vojaka WEHRMACHTU-Williho Herolda, z ktorého sa po počiatočnej „lovnej zvery” , keď ho opití kolegovia s bombastickou chuťou naháňali s nabitými pištolami, že mal vôbec šťastie v nešťastí, a ušiel svojej koristi, ako zebra levovi, aby sa z neho vzápätí stal úplne iný jedinec, ktorý sa „prevtelí” do Kapitána, vezme na seba novú IDENTITU, a ja som sa iba mlčky prizeral, čo sa z neho nakoniec vykľulo...? _ Nemeckí tvorcovia-režisér Schwentke a kameraman Ballhaus naprosto famóznym spôsobom spracovali látku z konca druhej svetovej vojny, pár týždňov pred samovraždou Führera v bunkri, s minimalistickým čiernobielym snímaním a s brutálnou, naturalistickou režisérskou víziou som bol priamym svedkom, ako fungovala už takmer dosluhujúca: “BRANNÁ MOC” v ešte stále v Tretej ríši, kde viedli vlastnú, súkromnú vojnu v pracovnom tábore, kam boli umiestňovaní všelijakí dezertéri a rôzni zbehovia, keď sem raz zavíta práve „novopečený” KAPITÁN Herold, a ten tu určite nastolí PORIADOK _ Sledoval som naprosto nepredstaviteľne zhýralú spoločnosť, strašne skazenú, zdecimovanú alkoholom, keď už v hlave nemali ani kúsok rozvahy zamyslieť sa nad svojimi zbytočnými činmi a skutkami. Namiesto aktívnych bojov na fronte, viedli akúsi podivnú, upadajúcu vojnu medzi sebou, že by sa tak ani zviera nechovalo. Strhujúca pasáž je z tábora, ale ani po jej skončení by som nepovedal, že by snímok upadal _ Je to v prvom rade film, v ktorom sa sami NEMCI zamýšľajú nad svojou temnou históriou, a pritom sa vôbec neboja ukázať, ako to k-l-a-p-a-l-o v skutočnosti, a verte mi, že to nie je zrovna príjemné na pohľad. (08.09.2018)

Tohle byla opravdu válečná lahůdka. Filmu moc pomohla jeho nebarevnost, která vždy alespoň u mne umocňovala sychravost a zimu jara 45. I ta krev ve snímku černá tak nějak vypadá brutálněji než ve své přirozené rudosti. Příběh je to značně neuvěřitelný, o to větší div, že se stal. Ač má skoro 2 hodiny, divák se nenudí ani minutu. Při sledování mne mimoděk napadla replika z Richarda III od W. Shakespeara - ,,Jak divně k cíli! Vinou všech svých vin dál musím kupit zločin na zločin,“. Kam až opravňuje záchrana vlastního života zajít? Willi Herold si s nějakým svědomím hlavu nelámal ani s důsledky svých činů. V tom je celá ta zrůdnost. Bestie s lidskou tvářičkou, tak se mu po válce říkalo. Na svém kontě měl smrt skoro 200 lidí. Němci konečně bez příkras a dost naostro natočili válečné drama mapující konec války v Německu a zvěrstva s tím spjatá. Měl bych tam pár výhrad, například hned v začátku filmu to krásně osvícené město pouličními lampami... Zatímco štábní vozidlo má krytá světla kvůli zatemnění, město šajnilo do dálky... Pak ten jeden výstřel na ten Thunderbolt či co to bylo... Základní pravidlo v roce 45 když se objevilo letadlo, bylo utíkat od auta do lesa a co co nejdále. Spojenecká letecká převaha byla zdrcující a letectvo útočilo i na povozy! Ten jeden výstřel si koledoval o opakovaný přesnější nálet... I to tažení auta poté co mu došel benzín... mno... Ale to jsou detaily a nic nebrání tomu abych po téhle pořádné válečné hutné porcičce dal 5 lahví šnapsu! Škoda jen těch závěrečných titulků, přeci jen by se Němci měli držet krapet více u země... to závěrečné šacování lidí... no nevím... * * * * * (04.10.2018)

O tom, ako moc dokáže zmeniť človeka. Der Hauptmann je šialený film o besnení človeka, ktorý prepadol moci a jeho zvlčilosť má stupňujúcu tendenciu lebo môže... Čiernobiely formát je dokonalou voľbou a filmu presvedčivo dodáva punc vierohodnosti. Ku koncu sa snímok síce nevyhne skratkovitosti, pokojne mohli tvorcovia pridať pár minút, aby divákovi zavŕšili osud hlavnej postavy. (27.10.2018)