Sanjuro

Třetí viděný film od Kurosawy a troufnu si říct, že i možná lepší než Yojimbo. Přitom zápletka je jak z nějaké pohádky. Padouši (kteří o sobě navíc vědí, že jsou padouši :-D) chtějí ovládnout zemi a v tom jim má zabránit statečný, cynický a lstivý Sanjuro a malá banda tupců. Ve filmu je zajímavé to, že se tam na svůj žánr velmi málo bojuje, neboť Sanjuro svou chytrostí dokáže vždy od boje ustoupit. Kurosawa MISTROVSKY využívá širokoúhlého plátna (hlavně záběry na přírodu a davové záběry stojí za to) a Mifune opět ukazuje, proč je patrně nejlepším japonským hercem. Film opět vznáší pár otázek, které už v dnešní době však nikoho nepřekvapí. Na závěr se dostaví absolutní lahůdka žánru - duel dvou samurajů. Já nevim jak vy, ale já měl při té scéně srdce až v krku. Smekám před Kurosawou, jak dokázal přesně určit délku záběru, aby se scéna nezvrhla v nudu. (27.06.2010)

Stará Kurosawa prekvapila mierou zábavnosti. Vtipné i s hojnou akciou, u mňa výrazne lepšie ako Yojimbo. Asi nemá zmysel spievať chvály na uja Tošira, v jednej scéne si vtipne špára v nose, v ďalšej naporcuje tucet chlapov, akoby sa nechumelilo. No a záverečný krvavý gejzír - nie som odborník na japonskú kinematografiu, ale zdá sa mi, že to bude otec všetkých mohutných krvavých gejzírov v samurajských filmoch. (16.12.2009)

Tak, Kurosawa skrátil stopáž a film je hned konzistentnejší. Sanjuro sa koncentruje na postavu Toshira Mifuneho a je to len dobre, pretože ten ťahá svojou charizmou dej ako sa len dá. Réžia mi pripadala o niečo svižnejšia než v ostatných Kurosawových filmoch čo som videl. Oceňujem snahu nalepiť na jednoduchý dej aspoň nejaké zvraty a väčšiu snahu o psychologické prekreslenie Mifuneho hrdinu. Ale päť hviezdičiek je za posledný súboj, pretože to čo tam Mifune spravil (tasiť ľavou, stiahnuť sayu a potom de facto reverzom spolu so zatlačením pravou seknúť tak zblízka bez toho aby sa sám zranil ) je mimoriadne ťažké, on to však zvládol úplne perfektne. (väčšina z pokročilejších iaidistov by mala veľký problém už len s tasením ľavou). 9/10 (29.12.2006)

Ďalší  videný Kurosawov precízny filmový zárez na svojom konte, čo opäť poteší, keď už teda nič iné. Pomaly, ale už isto vyčerpávam všetky možnosti "rozprávkových" spoluprác - výnimočného režiséra so skvelým, dvorným hercom, pričom sa dosť obávam toho, ako to bude vlastne vyzerať potom, keď sa ich cesty už raz a navždy rozídu, a to mi skrátka pripomína niečo na princíp "domu bez okien" ?! Určite vyskúšam aj absencie Toširóa Mifuneho, no bude mi sakramentsky chýbať ! Tentokrát opäť nakrútil film o samurajovi, či poprípade o samurajských učencoch, len na trochu iný spôsob, než ako bývam možno doposiaľ zvyknutý, kde ale chvalabohu nechýba  tá potrebná dávka adrenalínu, no zároveň aj naivita vedľajších postáv. Našťastie sa svojou minutážou zmestil niečo málo nad 90 minút, kde sa oplatí vydržať až do samého konca, kedy si protagonista pre divákov prichystal jedno 'milé' prekvapenie. To ale ešte neznamená, že sledovanie dlhších filmov, by bolo nejakým strašným utrpením, proste nepohŕdam ani kratšími kinematografickými dielami zo strany progresívneho tvorcu, ktorých až tak veľa zase nemá, a preto si ich tak extra vychutnávam. (29.03.2022)

Japonská režisérská legenda Akira Kurosawa ve své klasice z roku 1962 opět přivádí na scénu potulného samuraje s tváří Toshiro Mifuneho. Tahle postava ale rozhodně není uhlazeným hezounem ztělesňujícím veškeré lidské ctnosti. Právě naopak, charismatický vousáč v otrhaném kimonu spíš holduje alkoholu, nadávkám a zabíjení lidí. V jádru je to ale vlastně "dobrej" chlap s vysokým morálním kreditem, co krájí zlosyny s elegancí baletního velmistra a ještě sem tam přihodí nějaké to životní moudro. Zápletka není nijak výjimečná a tak je zřejmé, že snímek stojí a padá s hlavním hrdinou, který film dovede až k efektnímu krvavému finále. Po tomhle gejzíru rajčatové šťávy si určitě každý zapamatuje, jak má vypadat správný "samurajský" film. (29.09.2006)