Equalizer 2

První Equalizer, byl jako staré samurajské filmy, samuraj - ronin, zlomený životem a plný bolesti, raději předstírá smrt a uklidí se do ústraní, než aby svoji přítomnosti, ohrožoval zbytek lidí na kterých mu záleží. Zatímco dvojka je sebepoznání a uvědomění, že když bude pomáhat lidem, tak bude užitečnější, než když neni vidět. Ano, i ve dvojce se dost jedou tyhle, poetické věci a Denzel čte hodně haiku a poezie, ale tohle filmu prospívá. Já (divák) si udělá lepší přehled, o tom jaký Robert McCall, byl a je. Ve filmu je dost mini příběhů, tak jako v jedničce, ale tady je na ně kladen větší důraz a mají svůj vlastní příběh a vyústění, celkově se jedná o velice silné mini příběhy, které by výborně fungovaly i bez toho hlavního. Hlavní příběh se točí okolo smrti, jednoho agenta a následně se to nabaluje aby to pak skončilo v bouři, v klidné bouři. Je super, že Denzel tady nepředvádí žádné akční veletoče, ty přenechá Pascalovi který opět překvapuje, velká část akce se skládá ze chvatů, úderů a vynalézavosti jakou McCall projevuje a to hlavně ke konci. Akce je tu víc a má velice dobré tempo, které si drží od začátku až dokonce. Čím více lidem McCall pomůže, (chci trojku) tím víc je ohrozí a tohle se mu může v budoucnu vymstít. (18.08.2018)

Abych pravdu řekl, čekal jsem asi o něco více. Teď když nad tím přemýšlm, nejsem zklamaný z McCalla, ale spíše z jeho protivníků, kteří byli prostě naprosto tuctový. A s tuctovostí přišli samozřejmně i tuctové zbraně (až na jednu kuši) a se zbraněmi samozřejně i tuctová akce. Po Baumaxu a mafii je to z mého pohledu krok zpět. Přesto je film opravdu povedený, Fuqua ukazuje, že se z něj stal opravdový profesionál. Ale chce to i nové nápady...Nápady. Za mě 75% (28.07.2018)

Denzel Washington se opět vrací k postavě Roberta McCalla, avšak činí tak ve filmu, který mu ve většině případů neslušně podráží nohy. The Equalizer 2 je totiž jedním z těch filmů, které by raději neměli vůbec vzniknout, protože zde vyjma charismatu hlavní postavy skoro nic nefunguje. Příběh je velmi nešikovně sestavený a hlavní záporná postava k smíchu, což jde také ruku v ruce s otřesnou kamerou a šíleným střihem. Sice se zde najde pár velkorysých akčních scén, nicméně ani ty snímek The Equalizer 2 nezachrání před potupným odchodem mezi další průměrné, potažmo i podprůměrné snímky. Škoda. „There are two kinds of pain in this world. The pain that hurts, the pain that alters.“ (05.11.2018)

Denzel akoby súťažil s Neesonom, kto je po šesťdesiatke vo väčšej forme. Pred kamerou to vyzerá vyrovnane, ale Denzel hrá v posledných rokoch v stále horších filmoch. Ekvalizér jednička sa ešte celkom dala, dvojka má slabú dejovú líniu, akciu i dialógy. Washington hrá správneho chladňáka, ale tak chladne pôsobí aj celý film. Bez nejakého výraznejšieho vzrušenia. (30.07.2018)

Atmosférou niekde inde, než prvý diel, čo Fuquovi kvitujem, pretože mi E2 v tomto smere asi sadol viac. Chýba však už akýkoľvek nadhľad a divák by mal po konci fimu pocítiť súznenie s menšinami, pretože tvorcovia asi predpokladali, že pred návštevou kina toho schopný nikto nebol a keď z neho bude vychádzať, tak sa asi zázračne zmení spoločnosť. Vlastne všetky odbočky sú pre ústredný dej úplne zbytočné, vrátane kamarátstva s maliarom. Otrepaná vnútro-inštitútno-korupčná zápletka je síce otrepaná, ale na druhú stranu prekvapí tým, ako celú vec všetci berú racionálne a nikoho vlastne nič neprekvapilo. Bum-bum však bude aj tak, len tu nikto nič neberie extra osobne, proste rozkazy zhora. Finále poteší, ale skôr prostredím než priebehom. Bill Pulman asi nakrúcal súbežne niekde inde, je tu len v zopár scénach a taktiež je pre dej zhola zbytočný. (09.03.2020)