Satan's Slaves
Režie:
Joko AnwarKamera:
Ical TanjungHrají:
Bront Palarae, Tara Basro, Dimas Aditya, Endy Arfian, Ayu Laksmi, Egy Fedly, Fachry Albar, Arswendi Nasution, Asmara Abigail, M. Adhiyat, Elly D. LuthanObsahy(1)
Píše se rok 1981. I přesto, že je Kak Rini dcerou známé zpěvačky, nevede se jí a její rodině příliš dobře. Doba slávy dávno pominula, tantiémy nevynášejí, úspory jsou z důvodu matčiny dlouhodobé nemoci pryč. Co teď? Prodat dům a přestěhovat se do menšího? To podle otce nepřipadá v úvahu. Nezbývá tedy nic jiného, než čekat. Když pak konečně skončí matčino utrpení, přinese to s sebou smutek. Smutek, ale i jistou úlevu a naději na nový začátek. Jak se ale nakonec ukáže, peníze jsou to poslední, s čím by si měli pozůstalí dělat starosti. Matčin hrob je nedaleko, otec odjel do města a vypadá to, že na legendě o tom, že se nebožtíci mohou vrátit mezi živé, je možná něco málo pravdy. Tedy alespoň v tom smyslu, že se NĚCO může vrátit. Rozhodně ale ne milující rodinný příslušník. (EMIA)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Když člověk vidí na imdb u nového hororu hodnocení 8.1/10 při více než dvou tisícovkách diváků, který je navíc podpořen výborným atmosférickým trailerem, šponuje to očekávání notně vysoko. Pengabdi Setan nakonec podle mne není úplně ultimátní hororový zázrak, ale určitě se jedná o výborně odvedenou práci a řekl bych že i o nejlepší dosavadní film Joko Anwara. Ten má hororové řemeslo v ruce, postrašit dokáže velice efektivně, jeho dva předchozí žánrové filmy dojížděly spíš na až příliš překombinované scénáře. To zda naštěstí úplně neplatí, jeho novinka je totiž vcelku tradiční duchařinou. Co mi chybělo k úplnému štěstí? Zatímco pomalé, atmosférické creepy scény Anwar zvládá levou zadní, když přijde na řadu něco trochu akčnějšího (třeba nehoda motorky a dodávky, nebo dítě nadpřirozeně vlající ve větru), jsou vidět rezervy, které dokládají, že nejsme v Hollywoodu, ale v Indonésii. Není to pro mě nic zásadího, ale z prožitku to trochu vytrhne. V rámci poměrně štědré stopáže 107 minut je pak ve filmu i pár přebytečných pasáží, které by se hodily pokrátit, a úplné finále bych naopak trochu prodlužil a ještě víc vyhrotil. ()
Ešte predtým, ako začnete sypať oheň a síru na kvalitu tohto snímku sa zamyslite nad tým, koľko kvalitných hororov bolo vyrobených v Čechách a na Slovensku. Potom si zaspomínajte na horory s podobnou tématikou ( v rýchlosti ma napadla Druhá strana dverí ) a pravdepodobne sami uznáte, že sa nejedná o zlý film, aj keď herecké výkony špeciálne efekty a dokonca i dej v niektorých pasážach dosť pokrivkávajú. Napriek tomu sa v ňom objavili momenty, ktoré mohli divákov vystrašiť. Celkovo ide o klasicky hororový príbeh. v ktorom sa po úmrtí člena rodiny začínajú odohrávať zvláštne veci. Film kvalitou prevyšuje béčkové horory, nie je však zas tak dobrý aby ste si ho pamätali dlhšiu dobu. 75%. ()
Takej řbitov zviřátek z Indonésie, akorát teda tady je v tom chudák rodina zcela nedobrovolně a rozhodně nechtěli, aby se jim mamička vracela v takto dezolátním stavu a určitě by jí radši nechali hezky pod zemí se rozložit na atomy. Rodinka jinak celkem sympatická, tatík sice holá prdel, ale nejstarší dcera šukézní, brašule dobrák a dva menší bráškové překvapivě milí kluci a žádní rozmazlení kreténi, jooo moment, tohle vlastně neni Amerika, tak pak je to jasný. Jako bonus mají babičku, co terénní na vozejku a mamina, když ještě neprděla do hlíny, tak občas cinkla na zvoneček, aby jí pročísli háro. Když pak je mamča pod drnem a zvoneček vesele cinká dál, tak se rychle zjišťuje, že je něco kurevsky špatně. Každopádně obdivuju indonésany, páč navzdory mamce a dalším bubu věcem dál vesele zůstávaj v domečku a celkem i v pohodě. Já bych na jejich místě chytla infarkt hned první večer, oni se holt chovaj tak, že jim to sice trochu kazí večery, ale tak no booože, tak nám chodí mrtvola po baráku, svět se nezboří. Jelikož i mamce dojde, že sama asi neni dostateně bubu, tak vzbudí celej hřbitov a povolá jako bonus satanskou sektu a podnikne se hloubková invaze do domu. To už je, za mě pádnej důvod k vystěhování, pokud to teda rodinka vůbec přežije. ()
"Tuhá v patře vám to natře!" Zajímavá exkurze do indonéské rodiny, pověrčivé a tudíž nadpřirozenými jevy se zbytečně neznepokojující. Rodiny ne úplně chudé, neboť vlastnící pár zajímavých elektrospotřebičů, např. interaktivní rádio či reverzní gramofon a jako bonus ve spižírně vykopanou děsně hlubokou a pět metrů širokou studnu, to aby měly posedlé děti kam padat. Ideální film pro nerozhodné diváky. Co si dnes pustit? Duchařinu, zombárnu nebo něco o sektách? Hrozné dilema, Pengabdi Setan aby to spral! No vida, a problém vyřešen. Film nám též odpoví na palčivou globální otázku, proč se v Asii obyvatelstvo množí geometrickou řadou, místo aby, kvůli tendenci max jedno (nejlépe žádné) dítě v rodině, ukázněně vymírali jako my. Je to díky semenu, samozřejmě. Takové u nás v Agrofertu ještě nevyšlechtili (výzkum ustrnul na množení motýle). Leč firma Anwar-Tantowi to dokázala a jejich sémě zla hrstmi rozsévá jurodivá sekta satanových družstevníků po celé Indonésii, zejména na hřbitovech. Pak i zalévají, kvalitně pohnojí a sklízí, co zaseli (jako Babiš). KVÍZOVÉ OKÉNKO: [][] Slyším-li cinkání, co to znamená? A) Do obýváku ke stromečku přiletěl Ježíšek, děti honem tam! B) Cinká mi ve věži, ze šéfa v práci. C) To straší cinkací bába, ležící v patře v rigor mortis. [][] Je čas začít se bát. Pár týdnů se teď určitě budu vyhýbat cyklostezkám. Cink, cink, cink, cink... ()
Nechtělo se mi to dokoukat ze dvou důvodů. Za a) příběh se děsně táhne. Za b) z děsivejch scén jsem měl šílenou husinu. Nehostinná, chudá, špinavá atmosféra, na hony vzdálená hollywoodskejm hororům, posouvá film do ranku zlejch filmů, kterým přesto musím dát čtyři hvězdičky. Jen mi to prosím nepouštějte znova. 🔔🔔🔔 ()
Galerie (16)
Photo © Mayfly
Reklama