Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny. (Pohrobek)

Videa (1)

Trailer

Recenze (86)

Shaqualyck 

všechny recenze uživatele

Jak je asi nevinnému člověku, který musí za mřížemi čekat, až si pro něj přijde krvelačný dav „slušných lidí“??? A jak se onen dotyčný zachová, když tento justiční omyl náhodou přežije a octne se na druhé straně barikády…??? Působivá a nadčasová záležitost z dílny Fritze Langa, která velmi názorně ukazuje, že právo a spravedlnost jsou dvě odlišné věci, a že její tvůrce rozhodně není jen „pan Metropolis“. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Zakladatelský film žánru angažovaného hraného filmu, zhruba tak lze charakterizovat toto pozoruhodné dílo exilového německého režiséra Langa. Pohled na mladého Spencera Tracyho zaujme nejen překvapivostí jeho vzhledu, ale ještě více kvalitou Tracyho uměleckého výkonu. Výpověď o americké demokracii soudce Lynche rozhodně není Langovým výmyslem; v rooseveltovských USA šlo stále o součást všedního dne, který se protáhl až do přelomu druhé a třetí čtvrtiny minulého století. Zvraty díla, dnes působící buď jako překvapivé nebo nelogické či přímo vykonstruované, jsou pro svou dobu příznačné i sentimentalitou, kterou zčásti také vyzařují. A nejsou nevěrny skutečné tváři doby svého vzniku (jedná se o film ne historický, ale dobově současný). Buďjakbuď film jednoznačně převyšuje průměrné standardy své doby a na jasně položenou otázku po jeho kvalitě a nadčasovosti - v tom se shoduji s většinou svých spolukomentátorů - je odpověď jasná. Ano, je kvalitní, ano je současně i nadčasový. Právem. ()

Reklama

InJo 

všechny recenze uživatele

Pokud divák překousne lehce nevěrohodnou a naivní zápletku, dostane se mu velmi silného filmu, při kterém se může mimo jiné zamyslet nad tím, jestli by měl být trest za cílený pokus o vraždu stejně přísný jako za vraždu skutečně spáchanou. Zdařilé po všech stránkách, především zásadní a takřka absolutní přeměna charakteru hlavní postavy je díky skvělému výkonu Spencera Tracyho bez problémů uvěřitelná. Docela jsem se bál konce, ale i ten je naštěstí přinejmenším snesitelný. 80 - 90 % ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

No tak musím teda konstatovat, že od prvního zvukového filmu Fritze Langa který jsem viděl Vrah mezi námi je tu znatelný krok kupředu. Tenhle film mě svou otevřeností docela nekompromisně sejmul a asi chápu proč tenhle režisér radši zmizel z Německa a dobře udělal. Kdoví co by se s ním v pozdějších letech stalo. Každopádně velmi znepokojivá ukázka odvrácené stránky té skvělé Americké země a od začátku až do konce naprosto strhující kousek. Akorát to finále bych možná pojal jinak a nebral bych si servítky a pověsil všechny ty slušné členy spořádané komunity která by klidně upálila nevinného a pak se ještě navzájem pokrytecky přikreje. Pocity hlavního hrdiny naprosto chápu. Tak jako tak vynikající záležitost. Vřele doporučuji! 95% ()

Ilicka 

všechny recenze uživatele

Dav nepřemýšlí, nemá na to čas Fritz Lang ukazuje, jak snadné je zfanatizovat dav, jak jednoduše v davu jedinec zapomíná na zákony, jak bezproblémově se odhodlá dav k vraždě. Běsnění "spořádaných" američanů je mrazivé, odpovídá společenské situaci ve světě roku 1936, jejich apologetika v soudním procesu neméně. Ale ani sám lynčovaný se nechová jako člověk, dle formulky "Násilí plodí násilí" baží po krvi svých trýznitelů, ačkoli se v závěru vykoupí prozřením. Lang vede navíc vyprávění rukou jistou, soudní proces má pořádné grády, navíc překvapí vtípky (slepice, telecí mozky). ()

Galerie (34)

Zajímavosti (7)

  • Fritz Lang tvrdil, že MGM urobilo veľmi málo pre propagáciu filmu a že v dôsledku toho mal malé tržby. V skutočnosti to bol však jeden z najvýnosnejších filmov štúdia v roku 1936. (Bilkiz)
  • Pôvodne sa film končil detailným záberom na uplakanú tvár Sylvie Sidneyovej. MGM však prinútilo Fritza Langa natočiť koniec, v ktorom sa Spencer Tracy a Sylvia Sidney bozkávajú v súdnej sieni, čo režiséra nahnevalo. (Bilkiz)
  • Autorem námětu byl Norman Krasna, jehož k napsání příběhu inspiroval článek o lynčování, který si přečetl v magazínu The Nation. Krasna následně předložil nápad studiu MGM, kde zaujal Samuela MarxeJosepha L. Mankiewicze. Krasna prohlásil, že ve skutečnosti příběh nikdy nesepsal, pouze ho ústně převyprávěl Mankiewiczovi, který ho potom nadiktoval. Ve finálním scénáři se nakonec objevilo několik změn oproti původnímu námětu. (Zdroj: ČSFD)

Reklama

Reklama