Byl jsem lynčován

Fritz Lang bere diváka jako sobě rovného partnera do diskuze. Jeho moderní filmová řeč je dokonale srozumitelná a mnohem příjemnější než pohled na zfanatizovaný dav v plné ráži. Jeden by se ostýchal, dva by se ostýchali, ale tři už si rádi kopnou. Pobaví nastíněný paradox, že Ústavu Spojených států lépe znají cizinci (na které je vždy svalována vina). S postavou Spencera Tracyho jsem plně soucítil a vyjma posledních pěti minut bych se zachoval stejně. Anebo možná taky ne. Rád bych věřil, že ne. 90% Zajímavé komentáře: genetique, Ajantis, Zakk (07.09.2008)

Tento film som už kedysi veľmi dávno videl a ostali mi naň iba také hmlisté spomienky, že som ho ani nehodnotil. Aj po dnešnej repríze ho považujem za výborné dielo, napriek moralizovaniu a všetkým ďalším nedostatkom, ktoré pochopiteľne 80-ročný film musí obsahovať. Vzácne je na ňom to, že problematika davovej psychózy, lynču, anonymity páchateľov a čudnej matematiky, tvrdiacej, že lynčovanie jedného nevinného nemôže byť potrestané popravou dvadsiatky páchateľov, je stále aktuálna. Samozrejme, že dnes má lynč iné formy, je civilizovanejší a stretávame sa s ním denne na internetových diskusiách, kde anonymizovaní blbečkovia ozvláštňujú svoj stereotypný život výtryskmi neznášanlivosti, nenávisti a potreby plniť svoju trojjedinú úlohu, ak si niekto dovolí mať iný názor ako oni. Aj to je dôvod, pre ktorý považujem tento staručký film za potrebný aj v dnešnej dobe. (18.03.2018)

Věřím, že v době svého vzniku musel film u ctihodných amerických občanů vyvolat vlnu pobouření a nevole. Zejména proto, jak dokonale vystihuje davovou mentalitu, kdy se z těchto ctihodných občanů stávají zvířata, aniž by však později u soudu projevili byť jedinkrát nad svými činy lítost (právě téma odpovědnosti jedince za kolektivní vinu se zde podává velmi názorně, do jisté míry tématicky připomíná i jiný vynikající film se Spencrem Tracym v hlavní roli - "Kdo seje vítr" Stanleyho Kramera). Velmi doporučuji. (14.09.2008)

Další ze snímků, který diváka nadchne. Filmová klasika, která poukazuje na nespravedlnost, která vládla (vládne?) tehdejším (dnešním?) světem. Krásně se mění hlavní hrdina po přežití lynče. Skutečně působivé scény, další z filmů, který u mě patří k tomu nejlepšímu, co jsem viděl. Tematicky podobné westernu Jízda do Ox-Bow. Na mysli mi vyvstává otázka - tak staré filmy (Denunciant, Jízda do Ox-Bow, Rozdvojená duše...) a přece mají co říci i dnes, jsou stále aktuální (v době zfilmování nadčasové) a proč jsou tak skvělé a jejich pointa zastiňuje převážnou většinu dnešních snímků??? Opravdový filmový zážitek. Doporučuji! Malá chybička v titulkách ČT: Katherine přichází k Joeovi (po lynči, zjišťuje, že žije), který je v rozvášněné debatě s bratry a řekne, že je klidně zastřelí (nebo tak nějak) a Katherine vysloví větu, ať tedy zastřelí i ji: A) originální zvuk: twenty-two or twenty-five. (pro vysvětlení - ta čísla vyjadřují počet obžalovaných z lynče - trest smrti + 2 bratři a ona) B) titulky ČT: 22 nebo 23. (21.04.2008)

Ľudská hlúpota nepozná hranice. Tu však nejde len o dav ľudský ako taký, no počiatok podstaty problému spočíva v tých, čo vymáhajú “právo”, pričom sú to práve tí, čo poväčšine zlyhávajú ako prví. Snímok je sondou do nefungujúceho mozgu, ktorý ovláda nezdravá emócia, pričom záver ako taký, je už len akýmsi klasickým americkým obrázkom chorobnej prezentácie ich idealizmu pre dosiahnutie spravodlivosti. Nuž, čo sa im nedarí v realite, to “dokonale” vykresľujú na obrazovkách. (06.08.2020)