Drtivý dopad

V roku 1998 vznikli dva filmy o niceni Zeme. V akcnejsom a zabavnejsom podani nam ho ukazal Michael Bay v ARMAGEDDONE (1998) a v tomto pre zmenu reziserka Mimi Leder, ktora ma za sebou PEACEMAKER (1997) alebo POSLI TO DAL (2000). Mozno je tento film brany az prilis vazne, skor sa tu jednalo o rodinne problemy redaktorky Tei Leony a jej rodicov a hlavne o tom, co by asi robili ostatne rodiny posledne tyzdne zivota pred dopadom nicivej komety, pricom este stale dufali, ze by vesmirna expedicia dokazala kometu znicit. Mne osobne sa film velmi pacil a vobec mi nevadilo, ze sa takmer cely film vobec nic nenicilo, pretoze mi stacilo bohate hviezdne obsadenie, nadherna hudba Jamesa Hornera a produkcia Stevena Spielberga... 28.12.2009 ______ Téa Leoni - (Jenny Lerner) +++ Elijah Wood - (Leo Biederman) +++ Morgan Freeman - (Prezident Beck) +++ Robert Duvall - (Spurgeon Tanner) +++ Maximillian Schell - (Jason Lerner) +++ Vanessa Redgrave - (Robin Lerner) +++ James Cromwell - (Alan Rittenhouse) +++ Leelee Sobieski - (Sarah Hotchner) +++ Blair Underwood - (Mark Simon) +++ Produkcia: Steven Spielberg +++ Hudba: James Horner +++ (28.12.2009)

Slušné katastrofické dílo, které v některých chvílích postrádá logiku a silný scénář. Dost tomu chybí více poutavá a zajímavější režie než je mimi Ledera. Srovnání v ostatních komentářích s Dnem nezávislosti a Armagedonem... No nevím, ale Den je mnohem mnohem lepší a Armáč i přes svůj odhadnutelnej happyend je více nadupaný a Bay tam více poutá sledující osoby k dění. (29.07.2004)

Důvod, proč spousta lidí nad tímhle filmem ohrnula nos, je poměrně prostý - vznikl totiž paralelně s Armagedonem, a tak masové publikum čekalo (nevím proč, ale prostě čekalo) něco podobného - že partička amerických kovbojů nasedne na raketu a pojede nakopat tomu teroristickému asteroidu prdel. Mimi Leder však neměla v úmyslu natočit další pestrobarevnou kulisu pro konzumaci popkornu, ale chtěla se na problém ohrožení Země z vesmíru podívat trochu seriózněji. A povedlo se jí to téměř dokonale. Film má velice realistickou atmosféru a alespoň trochu přemýšlivý divák určitě ocení umně spletené předivo politických intrik a houstnoucí atmosféry, alespoň po první třičvrtěhodinu. Lederová je však evidentně méně zdatná, pokud jde o zvládání katastrofického, neřkuli postkatastrofického žánru. Že Drtivý dopad není plný akce na počátku a uprostřed, to je v pořádku a celkovému vyznění a myšlence to jen prospívá. Ale že plyne v podobně poklidném tempu i tehdy, kdy by se už konečně mělo začít něco dít, to je poměrně vážný nedostatek. Přesto čtyři hvězdičky za myšlenku, snahu a odvahu. (05.11.2004)

Solidní katastrofická jednohubka, která zaujme velkorysým obsazením a efektně natočenou finální vlnou tsunami. Jen škoda, že celkový dojem markantně sráží chabý a patetický scénář, který po nějaké chvíli začne působit vážně hodně hloupě. „We watched as the bombs shattered the second comet into a million pieces of ice and rock that burned harmlessly in our atmosphere and lit up the sky for an hour.“ (18.06.2020)

„Veriť v niečo. Dúfať v niečo. A pre túto vieru žiť.“ Spoilery. Toto je vážne dobrý film. Niektoré veci sú divné (rôzne krkolomné časové veľké skoky), iné zásadné veci nevidíme (pokus o zničenie s pomocou amerických a ruských rakiet), ale pravdupovediac čím častejšie Drvivý dopad vidím, tým mi pripadá vyzretejší. Na jar 1998 bol vnímaný ako udalosť, keďže sa jednalo o jeden z prvých filmov nového Spielbergovho (a Geffenovho a Katzenbergerovho) štúdia DreamWorks. Kasting bol v rámci možností nabúchaný, režírovala solídna Mimi Leder (rok dozadu pre DreamWorks natočila podobne "civilného" Peacemakera s Clooneym a Kidman, ktorým štúdio debutovalo na trhu), pekný 75-miliónový rozpočet, prorocký scenár (afroamerický prezident USA) a povesť realistickejšieho "klonu" tohoročného Armageddonu od Baya. Moje primitívne Ja dáva 4* práve Armageddonu, ale ono je vlastne blbosť tie dva filmy porovnávať, sú veľmi odlišné. Dokonca by som povedal, že kým v Armageddone to ku koncu búcha (všetko) už vyložene  neznesiteľne, Drvivý dopad na to ide skrz postavy, vzťahy a psychológiu, čo starne pomalšie, než CGI a nekonečné akčné sekvencie. Ono je to vlastne veľmi ponurý a tragický film. Áno, mnohé postavy sú prekvapivo nesympatické (cez mŕtvoly idúca reportérka, pomerne nadutý astronaut-dôchodca, americký prezident znechutene vstávajúci od kamery vo chvíli, keď sucho oznámi, že pokus o likvidáciu nevyšiel), ale mne sa to paradoxne práveže páčilo, pripadalo mi to realistické. Nakoniec je to ale žiaľ "len" čosi podobné, ako Peacemaker: vidno na tom investované peniaze a herci sú fajn, ale zároveň je to zvláštna natočená polonuda. Publikum ale bolo prekvapivo nadšené, obdarilo snímku parádnou celosvetovou tržbou 349 miliónov (pri rozpočte, ktorý sa podarilo udržať v rozumnej výške 75 miliónov). (03.01.2009)