Rozum a cit

Expresivní Rozum a cit potřebuje rozum a cit pro úplné pochopení a vychutnání. Jsem si vědom velkého kvanta pozitiv (citlivá režie, nádherná hudba, skvělí herci a nadupaný scénář) ale takovou porci hluchých míst, aby divák pohledal! To je jediný a zároveň největší zápor, který mi zkrátka nedovoluje jít s hodnocením výše. Je také možné, že romanticko-historické filmy nejsou pro mě, soudě podle Valmonta a Pýchy a předsudku. Snad mě Ang Lee ohromí něčím jiným. (02.06.2011)

Není to paradox, že se o jednu z největších osobností anglické literatury začne člověk zajímat po zhlédnutí jednoho dílu neméně významného britského sitcomu? Dost možná je, ale nic to nemění na faktu, že Jane Austenová byla skutečně talentovaná žena. Typově perfektní obsazení, (na 36 let neuvěřitelně mladě vypadající) Emmou Thompsonovou počínaje a Alanem Rickmanem konče, je hlavním pilířem když už ne citu, tak alespoň rozumu, který mi velí říct, že tady vzniklo něco, co lze spojením "skvělá podívaná" označit jen velmi eufemisticky. Je to totiž něco víc - je to zážitek nad jiné příjemný. 90% (05.09.2005)

Jane Austenovú som nebola schopná čítať a pravdepodobne to už nikdy neskúsim. No vydarene sfilmovaná kostýmovka so skvelým hereckým obsadením je tá forma Jane Austenovej, ktorá sa mi páčila. Citlivo, takmer až psychologicky nasnímaný príbeh, ktorého morálka je už síce zastaraná, ale zápletka sa nemení po storočia. (21.03.2006)

Poznal to v té či oné míře prakticky každý - film má skvělé kritiky, festivalová uznání, nadšené komentáře fanoušků - a když ho konečně shlédnete, máte pocit, že jste obětí spiknutí a že to ostatní nemůžou myslet vážně. Nejsem sice typickým fanouškem romantických snímků, ale řadu z nich si přesto dokážu vychutnat. Rozum a cit k nim ale rozhodně řadit nemůžu. Problém není v hereckém obsazení, výkonech herců nebo v režijním pojetí a výpravě - ty jsou naopak vesměs vysoce profesionální. Problém je v samotné literární předloze. Přirovnávat tvorbu Jane Austenové k harlekýnkám je příliš laciné, její tvorba má přece jen vyšší ambice a výrazně lepší literární styl, nicméně její román je červená knihovna jako vyšitá, se vším negativním, co se na tenhle žánr váže. Dají se tam lehce vystopovat všechny používané typy, zápletky i nezbytný a lehce předvídatelný happyend. To všechno by se dalo ještě odpustit, kdyby autorka používala živý jazyk a své postavy zlidštila. Možná je problém zejména v kvalitě překladu a originál je přirozenější, ale z dialogů čišela umělost a šroubovanost, jaká se často nevidí, a postavy se blížily spíše svým karikaturám, takže jsem se ve chvílích horoucího vyznání kousal do rtů, abych smíchem neshodil dojemnost scény. Takhle se možná, ba pravděpodobně, lidé chovali na společenských dýcháncích a oficiálních příležitostech, ale v soukromí ani náhodou. Je to strašně nevěrohodné - celé to používání důsledně spisovného jazyka, velkých slov a myšlenek. Celkový dojem: 35 % za kostýmní velkolepě nasnímanou a zahranou nudu. (10.07.2008)

"Vzdy jen odevzdanost a smireni se situaci, vzdy jen obezretost, cest a povinnost. Kde je srdce?" To je motto celeho filmu. A mozna proto me to neoslovilo tolik jako Pycha a predsudek. Chybi mi tam nejake emoce, nejake napeti, nejake ciny. Tedy az na poslednich dvacet minut, ktere mnou trochu pohnuly. Muzske osazenstvo bylo vyborme (zvlast Alan Rickman a Hugh Laurie), ale to zenske mi nejak nesedlo (vcetne vedlejsich postav, ktere mi byly snad jeste vic nesympaticke nez ty hlavni). Ovsem dobove prostredi skvele. (16.05.2011)