Léto

Ze začátku to bylo takové trošku přitažené za vlasy, ty feministické nápady, protesty, písně a k tomu spousta kouře. I ten počátek vzplanutí působil tak trochu násilně. Ale pak se to pozvolna začalo lámat; věci začaly být uvěřitelnější, scény reálnější, problémy opravdovější. Tyhle příběhy jen těžko hledají šťastné konce, zvlášť když se odehrávají v době před čtyřiceti lety. Nelze neocenit autentičnost pubického i axilárního ochlupení a spíše charismatické než klasicky krásné hlavní hrdinky. Zpočátku nudnější, ale nakonec velmi zajímavý, vtahující a lehce dojemný závěr letošního Febiofestu. [80%; 2016-03-22 Febiofest Cinestar Nový Smíchov] (22.03.2016)

Začátek s ženským hnutím byl trochu otravný, ale jakmile se holky přesunuly na venkov, byla to krása. Dopadlo to ... jak to asi v tehdejší době dopadnout muselo. V rámci žánru urcite jeden z těch výrazně lepších. Jen tatínek Delphine mi připadal spíš jak po řádné mozkové mrtvici než jak po infarktu, ale to je detail. (10.07.2018)

Mladá Delphine je pripútaná k rodičovskej farme. Vykonáva všetky potrebné práce a zdá sa, že ostane privarená k pôde a rodičom naveky. Lebo je viazaná nielen povinnosťou ale aj vášňou k zemi. Vydá sa za miestneho nápadníka a nejako bude. Lenže Delphine je iná. Odchádza načas do Paríža, kde pričuchne k feministickému radikálnemu hnutiu. Hneď prvý deň stretne skupinku dievčat, ktoré na ulici preplieskavajú nič netušiacich mužských chodcov po zadku. Robia to ako protipól rovnakej mužskej zábavky, ktorú muži samotní voči ženám považujú často za úplne normálnu. Pridá sa k skupine a aktívne sa zapojí do diania. Dôvodom nie je len očarenie myšlienkami voľnomyšlienkárskeho hnutia, oslobodzujúceho ženy spod mužského i spoločenského útlaku. Dôvodom je láska. Živo predstavené obdobie prvej polovice 70. rokov, kedy vo francúzskych veľkomestách aktívne odoznievali revolučné študentské 60. roky (najmä radikálne ľavičiarsko - maoistické revolty na univerzitách v Paríži v roku 1968), ktoré otvorili brány hnutiam novým (napr. za práva žien). Vidiek si popri tom žil stálym, často veľmi konzervatívnym životom. Prejavenie homosexuálnej lásky na vidieku bolo preto veľkým hriechom nielen v očiach rodiny aj dedinskej komunity. Vierohodne, živo a eroticky príťažlivo predstavený príbeh veľkej lásky, ktorej nepriali okolnosti. Napriek tomu sa po rokoch od rozchodu dostavila katarzia. (08.07.2020)

Pomalu celou první půlhodinu jsem si myslela, že film ani nedokoukám, jak brutálně mě babské revoltování a plkání nudilo. Pak se daly holky ale dohromady, odjely na farmu a celé se to rozjelo tak, že jsem pomalu ani nedýchala. Atmosférou mi film nejvíce připomínal Kyss mig, v závěru filmu se mi svíral hrudník, jako by ho někdo stáhnul kazajkou. Cécile De France mě v lesbických rolích snad nikdy neomrzí, poznat takovou v reálu, vlak si ujet rozhodně nenechám. (07.07.2016)

Prvá časť v Paríži ma značne iritovala. Pokiaľ sa feministky potrebujú prejavovať hádzaním predmetov na profesorov namiesto diskusie, ani sa vám s nimi nechce sympatizovať. Film sa našťastie po nadviazaní fyzického kontaktu medzi holkami rozbehne a nemôžem povedať, že by mi pripadal málo uveriteľný, alebo nedostatočne psychologicky prepracovaný. Proti medzinožným bobrom nič nemám, ale tie podpazušné, autenticita neautenticita doby, vidieť nechcem. Téma mimo mňa, ale film fajn. 70%. (10.12.2016)