Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jiří MacákHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Josef Somr, Vida Neuwirthová, Július Satinský, Zdeněk Svěrák, Miloš Kopecký, Lubomír Lipský st., Jiří Kaftan, Milan Lasica (více)Obsahy(1)
Dělostřelec Pankrác, dragoun Bimbác a kuchař Servác jsou váleční vysloužilci, kteří dostanou od skřítků tři kouzelné dary: klobouk, schopný vyčarovat jakýkoliv předmět, bezedný váček se zlaťáky a harfičku, přivolávající libovolný počet sloužících. Zatímco Pankrác by chtěl jít na ryby a Servác odpočívat, Bimbác si přeje navštívit všechna místa, kde bojovali. Když hodlá na poli, kde už oráč obdělává půdu, zopakovat bitvu, rozhodnou se kamarádi, že ho ožení, aby přišel na jiné myšlenky. Nápad by to byl dobrý, jen kdyby se Bimbác nezamiloval do zlé princezny Bosany z království Monte Albo, která se svým otcem veterány o jejich kouzelné předměty okrade. A tak zase nemají nic a musí spoléhat jen na sebe. Jsou sice tak mazaní, aby kouzelné předměty získali zpátky, a ještě nenechavou princeznu i jejího otce vytrestali, co je ale důležitější, poznají, co je v životě důležité a co naopak vůbec ne, co vadí a co nevadí. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (587)
Lipský bol kráľom komédie, ale mňa jeden z jeho najslávnejších kúskov príliš nerozosmial. Nápad fajn, herci fajn, spracovanie fajn, ale ja od Lipského očakávam vždy iba dokonalosť. Mnohí tento film za dokonalý považujú, takže je vlastne všetko v poriadku a ja sa zmierim s tým, že nie vždy si divák s obľúbeným režisérom padnú do noty. No a ja som nikdy príliš nemusel pesničky v našich filmových klasikách. ()
Pohádka, kterou jsem jako dítě sotva dokázal ocenit, ale ledva odletěl čas praků a indiánů, vyklubala se z ní neobyčejně poetická a aktuální věc, na kterou se člověk rád podívá kdykoli znovu. Werichův pohádkově-modernistický námět skvěle opentlil hláškami Zdeněk Svěrák a zhmotnilo jej ústřední fenomenální herecké trio s asistencí plejády skvělých bočních rolí. Připočteme-li nezapomenutelnou titulní písničku a laskavou hravost, která tu zůstala z knižní předlohy, patří Tři veteráni rozhodně do zlatého fondu české kinematografie. A na ty Slováky vlastně taky nezapomínat... s velbloudééém! ()
nostalgické 5* Další doplňující komentář ze vzpomínek na tuto kultovní pohádku. Možná míň přirozené a víc divadelně přehrávané, ale to k Werichovi sedí i jeho typickému humoru, který mám tak rád. Za mě mu patří plný počet i vzhledem k tomu, že těch kvalitních pohádek je čím dál méně. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Víte proč byly české pohádky let 50. až 80. neljepší na světě? Inu, měly totiž speciální tajnou přísadu - inteligentní a laskavý humor. Ať už je to Byl jednou jeden král, Hrátky s čertem, Šíleně smutná princezna, Tři oříšky pro Popelku, S čerty nejsou žerty nebo právě Tři veteráni, ze všech těchhle pohádkových kotlíků to voní onou nezaměnitelnou a neodolatelnou ingrediencí. Proto myslím není tak těžké pochopit, proč pohádky natočené po revoluci jsou tak unylé a nudné. Buď v nich totiž není humor žádný, nebo jen takový ten "novácký", tzn. pitvorný, přiblblý a dětinský. Česká pohádka stále čeká na dalšího Brdečku, Zemana či Svěráka. ()
Na tomhle filmu jsem v podstatě vyrůstal a už ani nespočítám, kolikrát jsem si ho pouštěl na staré dobré VHS. Ono jen sledovat pány Hrušínského, Čepka a Somra je pořád obrovský zážitek, navíc za doprovodu nestárnoucí písničky "Není nutno" a s typickým Svěrákovským humorem, který nemá v českých komediích obdoby. Princezna se mi sice nikdy moc nelíbila, ale ten frňák měla vážně parádní.. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (45)
- Na filme pracovali až traja z rodiny Lipských. Oldřich Lipský ako režisér a spoluautor scenára, jeho syn Dalibor Lipský ako hlavný strihač a Oldřichov brat Lubomír Lipský ako prostredný škriatok s nekonečným mešcom zlatiek. (Raccoon.city)
- Představitelé tří veteránů se spolu na natáčecím place potkali znova o 2 roky později při natáčení filmu Slavnosti sněženek (1983). (karda1)
- Vida Skalská (Bosana) nemohla so svojím dlhým nosom nikam chodiť sama, asistenti ju museli sprevádzať na každom kroku, aby jej neodpadol. Jediné miesto, kam chodila bez nich, bola toaleta, kde si so svojou rekvizitou musela poradiť sama. (Arsenal83)
Reklama