Ninočka

Je prinajmenšom podivné a problematické prijať fakt a spôsob prerodu krásnej ruskej dievčiny a behom kratučkého obdobia ju skrz vášnivé palety túžob ideologicky premostiť od striktných kázní o "179 stupňov." Avšak v takejto konštelácii to možné je a sústredíme sa primárne na úplne iné veci. Celkovo aj námety a ich exekutívna výkonnosť sa pri práci bláznivého komedializmu v bujarom štúdiovom systéme neraz podujali k závažným spoločenským tématom a snažiac sa odbremeniť od ružovej stratosféry vzletných iskierok vo vedomé narážky, obludnej morbídnosti politického radikalizmu a vysoko prehrávanú štylizáciu. Našťastie, Lubitsch mal jednak zmysel pre senzualitu, vedel čiastočne odosobniť Wilderov cynizmus v akúsi korektnosť a chvalapánu k ľudskosti a jej podstate. A láske. A chýb a potrieb, ktorými sme oddaný a urobíme pre ne čokoľvek. Ninočka je v rámci dobových zvyklostí a uzavretých konvencií viac ako pozitívnym ohlasom zaužívanosti systému, ktorý sa musí redukčne poupraviť, aby fungoval blahodarne a pre všetkých. Práve jej komornosť a nenásilný efekt výsledného účinku ju vytiahol ledva ledva predsa len na tie štyri hviezdičky. A možno mám aj dobrú náladu. (18.04.2016)

Opět film plný protikladů. Jako komedie funguje Ninotchka výborně. Ve screwball momentech je cítit Billy Wilder na sto honů, ty slapstickové zase baví svojí upřímností. Menší problém jsem měl s linií romantickou, která tempo filmu zpomalovala, nemluvě o tom, že chemie mezi ústřední dvojicí nebyla podle mě nikterak výjimečná. Zásadní nedorozumění se však týká ideologické stránky Ninotchky. Chápu, film vznikl v roce 1939. To mi ovšem nepomůže přenést se přes vnímání očividné propagandy, která na diváka číhá za každým rohem a obrazem. Nemám nejmenší problém s tím, když někdo haní komunismus, nicméně propaganda zabalená do romantické komedie mi vadí z principu. 6/10 (21.11.2017)

Tento snímek už má čtyřiaosmdesát let, ale za sebe můžu říct, že vypadá mladší. Švihák jeden. Příliš jsem si toho od něj nesliboval, ale příjemně mě překvapil, protože mě, i přes některé zjednodušené pohledy na jisté situace, po celou dobu bavil a ani ta romantická část mě nikterak nedeptala. Greta Garbo byla skvělá v uvědomělé i v méně uvědomělé poloze, použitý humor na mě i dnes výborně fungoval, a pokud se budu chtít vyhnout dnešní všudypřítomné politické korektnosti, asi mi nezbude nic jiného, než hledat únik ve starších filmech, které se točily pro diváka a ne pro schvalující komisi. Komunisti byli špatnými vládci, tomuto názoru rozumím a souhlasím s ním, proč ale téměř nikomu nevadí současná cenzura a stále se zvyšující mantinely, které drží stádo na jediné správné cestě, to nechápu. A když mě k takovým myšlenkám přivedl snímek z roku 1939, je jasné, že je stále aktuální, přestože politické větry už vanou z opačného směru. Ale to nebylo hlavním přínosem této záležitosti. Za nejdůležitější považuji to, že jsem se mohl zasmát a na chvilku zapomenout na všechno to, co mě štve. / "Tento pokoj by se vám hodil, ale obávám se, že by neladil s vaším přesvědčením." / "Stydím se v téhle místnosti vyndat fotku Lenina." / Poučení: Každý uvědomělý soudruh musí dbát na to, aby nepodlehl svodům prohnilého, buržoazního západu. (07.07.2023)

Po neuveriteľne našlapanej komediálnej prvej hodine prichádza romantické zvolnenie a film trošku stratí čaro ale stále platí, že so súdruhmi nikdy nebola väčšia sranda ( možno s výnimkou Raz, dva, tri) ako tu. A Greta Garbo so svojim nekompromisným Arnoldovsko - Terminátorovským výkonom je úplne dokonalá. 9/10 (07.01.2015)

„Vždycky mě v zimě zajímalo, proč vlaštovky odlétají do kapitalistických zemí.“ Tři ruští emisaři v Paříži jsou pověřeni prodejem vzácných šperků pro dobro své vlasti. Dojde ke komplikacím a nastolit pořádek přijíždí soudružka Jakešová, komunistka tělem (nic proti Gretě, i v komunistickém mundúru je sexy) i duší. Jak dopadne střet marxismu a kapitalismu? Vězte, že si užijete romantiku, sentiment i humor. Zpočátku je kadence vtipů nevídaná, film připomíná valící se kámen, pak nutně přichází romantické intermezzo a jisté zvolnění tempa, ale o Ninočce stejně můžeme hovořit jako o filmu vtipném od začátku do konce. Charakteristický je pro ni humor sofistikovaný a spíše konverzační nežli situační. Ačkoli k tomu námět přímo vybízel, autoři (mj. Billy Wilder) se nesnížili k jednostrannému výsměchu ruským poměrům („Fascinuje mě váš pětiletý plán na posledních patnáct let“) a stejně nelítostní jsou vůči západním ideologiím. Úžasná je svižná režie, úžasná je něžná kamera se zálibou v detailech na obličeje, úžasná je od srdce se smějící Garbo. Těžko hledat lepšího zástupce žánru té doby, ač konkurence nebyla pomíjitelná, a těžko hledat lepší důkaz Lubitschova režisérského mistrovství. 90% Zajímavé komentáře: Oskar, Kass, Machrovic (08.08.2006)