Braid

V podstate od začiatku veľmi nesympatický film. Teda, tie dve fetky boli sympatické, ale to nestačí. Postupom času sa z toho stal až príliš neprehľadný a mimoriadne bizarný úlet, ktorý ak nie je remeselne excelentne zvládnutý, stane sa skutočne otravným a nezaujímavým. Veľká škoda, že sa režisérka/scenáristka nevedela rozhodnúť ako uchopiť samotný príbeh, ktorý mal niekoľko svetlých momentov, ale vo finále nepovedal nič a neponúkol ani štipku skutočného hororového napätia. 35 %!! (04.02.2019)

Mitzi Peironová je rozhodně talentovaná filmařka, jejíž budoucnost patrně má smysl sledovat. V tomhle snímku předvedla především hodně stylu, dějově je ale její debut a bit of a mess. Zpočátku jednoduše vyhlížející příběh o dvou zfetovaných kriminálnicích, které se své finanční problémy rozhodnou vyřešit vloupačkou ke kamarádce z dětství, jíž mírně řečeno "hrabe", se postupně zkomplikuje tak, že je zpětně celkem složité rekonstruovat, co se vlastně přesně dělo. Na více úrovních si lze vzpomenout na Ghostland Pascala Laugiera, ten měl ale svoje dílo pevněji v rukou. Palec přesto (opatrně) nahoru. (02.02.2019)

Vnější i vnitřní svět tří žen unášený logikou dětských her a snů na první pohled uhrane opentlenou strhující vizualitou, aby záhy nechal osobnosti postav i mysl diváka rozplynout v psychedelickém vyprávění. Výsledkem je noční můra z domečku pro panenky rozkročená mezi anarchistickou surreálností "Sedmikrásek", slastnou zákeřností "Oklamaného", podmanivou přízračností "Pikniku na Hanging Rock" i uhrančivou patologičností "Grey Gardens", přičemž stejně jako všechny jmenované referenční tituly zůstává i "Braid" ódou na sounáležitost a nespoutanost žen navzdory okovům vnějšího světa. "Reality will never keep up with our dreams." (20.09.2020)

Chtěla jsem být hodná, ale tohle po mně nemůže nikdo chtít hodnotit víc než dvěma ubohými hvězdami. Děj je tak dementní a divný, že vůbec nechápu, co tím chtěl básník říct. Mitzi Peirone má jistě smysl pro vizuál a zavedla tu pár oku lahodících vychytávek, které dodávají filmu šmrnc. Nicméně to mi k dobrému zážitku nestačí. Scénář je totiž hrozně nesmyslný a než se divák zorientuje, co se tam s hlavními hrdinkami vlastně děje, je konec. Občas se to sice snaží naznačit nepatrnými detaily, o co tam jde, ale ve finále to stejně nezapadá do sebe a působí to strašně neuceleně a tak, že samotná režisérka nevěděla, co chce. Braid je filmová anarchie bez špetky pravidel, řádu a smyslu. Za mě asi ztráta času. Dvě hvězdy dávám za vizuál a za pěkný plakát. (05.02.2019)

Nedávno jsem tu nadšeně psal o jiném "ženském" filmu (Nancy), takže tentokrát tu snad můžu tenhle takyženský film pořádně ztrhat, aniž bych byl za misogyna. Takže: Dvě okázale arogantní kurvoidní čůzy opravdu nejsou zrovinka ty správné typy filmových hrdinek které by mi imponovaly, na kterých by mi nějak záleželo, nebo které by mě aspoň trochu zajímaly. A jelikož jejich cáklá afektovaná kámoška (třetí do party) mě nebavila o nic víc, bylo od začátku všechno špatně, protože dívat se na film, jehož postavy vás absolutně nezajímají ba jsou vám děsně protivné, je otrava. Pí rejžová zjevně moc a moc chtěla mít svůj filmeček artový a extraordinární a charmantní a enigmatický a interesantní, ale zůstalo jen u křečovité upocené snahy. Jelikož jsem si už minimálně od poločasu hrál většinu času s mobilem, netuším ani, jestli rádoby mindfuckově psychedelická zápletka měla či neměla nějaký smysl. Někdo by mohl namítnout, že moje hodnocení je tedy v tom případě jen povrchní póza a schválnost, ale to je asi tak všechno, co s tím může dělat. Jedna za hudbu, barvy a za to, že jsem už viděl ještě větší sračky. (05.03.2019)