Záskok pro Sissi (útržek rakousko-uherský) (E06)

Krátký úsek ze života rakouské císařovny Alžběty zvané Sissi. V roli stárnoucí Sissi podala Jana HLAVÁČOVÁ bravurní výkon. V roli herečky Katy Schrattové hrála úžasně Hana MACIUCHOVÁ. Bylo to setkání dvou žen, které měly v životě císaře Franz Josefa každá své nezastupitelné místo. První byla manželkou, druhá přítelkyni a milenkou stařičkého mocnáře za tichého souhlasu Sissi. (10.10.2007)

Ty útržcích se mi líbí, že si na nic nehrají, jsou zcela vědomě a plánovaně pouhými úrtžky. Jakási hravá skica v divaledním stylu, kulisy pouze rámují to podstatné - dialogy. A Ty jsou skutečně důmyslně sestavené. Tím, že jde o fikci, slova přiřknutá historickým postavám, o kterých něco víme, něco si domýšlíme. Postava Kateřiny Schrattové v podání Hany Macichové nekoresponduje s mou představou, ale to není důležité. Dobré na tom je, že se mi líbily obě dvě dámy. Moc pěkný díl. (08.08.2017)

Představuji si to nějak tak: je pět hodin ráno, nad orosenou loukou se pomalu začíná zvedat mlha a zdály přichází rozvážným krokem Jana Hlaváčová. Rozhlédne se, pobídne své sekundanty, aby začali připravovat zbraň. Mlha se rozhrne a vystoupí z ní Hana Maciuchová se svými sekundanty. Podívají se na sebe, tasí a obě naráz zamíří. Tak nějak začal souboj dvou hereckých es. A jeho průběh jsme mohli sledovat v této inscenaci. A jestli chcete vědět, která z nich vyhrála, nebo zda zvítězily obě, musíte se na tuto hříčku podívat. (01.02.2013)

Původní česká televizní i divadelní tvorba měla v Oldřichu Daňkovi osobnost, která – stejně jako se to úspěšně daří spisovateli a scénáristovi Zdeňku Mahlerovi – dokázala z nedostupných střípků historických pramenů vykreslit příběh rámovaný daným reálným podkladem v minulosti, ovšem fabulovaným a dokresleným. Toto zpřítomnění zapomenutých osudů pak dokáže oslovit i o mnoho desítek či stovek let později. Taková je i šestá Daňkova hříčka o královnách, intimní příběh rakouské císařovny Alžběty. Pro Daňka je příznačné, jak dokázal z jedné situace, jednoho příběhu vystihnout či dokonce vystopovat rozsáhlost následujícího i předcházejícího osudu. Tentokrát se děj odehrává během jedné noci na konci léta roku 1885. Kroměřížský zámek žije slavnostní atmosférou. Právě zde se setkává s císařem Františkem Josefem ruský car. Pro publikum, složené výhradně ze vznešených dvořanů, hraje vídeňský Burgtheater i jeho půvabná herečka Kateřina Schrattová, utápějící se v nešťastném manželství s chudým diplomatem. Sličná umělkyně, předurčena k tomu stát se miláčkem vídeňského dvora a císaře samého, vědoma si svého postavení, nečekaně dostává pozvání na noční schůzku s Jejím Veličenstvem císařovnou Sissi. Přestože Kateřina nemá nejmenší tušení, co by ji mohla císařovna chtít, nečeká od šlechtičny netoužící příliš po oblibě dvora, pohrdající servilitou poddaných a žijící v ústraní slávy a vrtochů svého muže, přílišnou náklonnost a otevřenost. Právě dialog těchto dvou žen, jejich první vzájemné setkání, které nasměrovalo jejich působení i na následujících třicet let, se stalo středobodem Daňkovy hříčky. Rozhovor intimní, plný náznaků, jemné ironie i sebeironie. Nic v něm není řečeno otevřeně, přesto strojená hereččina servilita i nucená afektovanost císařovny jsou komunikativními prostředky, které obě ženy natolik ovládají, že se svých rolí nechtějí zbavit ani ve chvíli pro ně osudné. Příběh utajovaného milostného trojúhelníku je však zejména alegorií na lidské a společenské role, do nichž nás život nuceně postavil. Kateřina svou roli pochopí až po tajné noční schůzce, kdy jí císařovna unavená svým hereckým partem dokáže vylíčit, co může od císařovy velkorysosti očekávat. Musíte mít štěstí, když hrajete svou roli ráda, svěřuje se v nejintimnějších okamžicích rozhovoru císařovna Sissi. Sázeje na osvědčenost do všech detailů, využil Daněk divadelních kvalit hereček jeho dvorní vinohradské scény a vedle průvodkyně příběhem Jiřiny Jiráskové obsadil do titulních rolí Janu Hlaváčovou a Hanu Maciuchovou, procházející se stoletím Daňkovy vskutku roztomilé hříčky již téměř domácky. (28.07.2011)

Jen taková kostymně-konverzační televizně inscenovaná mile anekdotická hříčka... Škoda jen té zbytečně přílišné divadelní dikce, s chutí bych dal pět hvězdiček, protože d.m.s.n. dnes už v naší >televizi< nikdo nic takového nevyrobí... :-/ - - - - - (Poprvé viděno 14.7.2011 na >královnině prostoru< , hodnocení 82., komentář zde jako čtvrtý - 14.7.2011) (14.07.2011)