Reklama

Reklama

Miloval krásu, moc ho nezajímala. Portrét duševně chátrajícího bavorského krále... V roce 1972 natočil proslulý italský režisér Luchino Visconti film, v němž ztvárnil tragické životní osudy duševně nemocného krále Ludvíka Bavorského. Po Soumraku bohů (1968) a Smrti v Benátkách (1970) představuje Ludvík Bavorský poslední část „německé trilogie". Ta měla být původně tetralogií – Visconti plánoval cyklus završit adaptací Mannova románu Kouzelný vrch, tento záměr však nedotáhl do konce. V době, kdy točil Ludvíka, se Visconti horečně snažil sehnat peníze na svůj dlouholetý sen – adaptaci Proustova Hledání ztraceného času. Ludvík byl jakýmsi vedlejším projektem, na výsledku to však nepoznáme. Precizní režisér se nenechal omezovat stopáží a na velké ploše pečlivě vystavěl portrét postupného úpadku mladičkého a krásného krále, který miloval umění a pohrdal přízemností, nebyl však dobrým vládcem a nad celým jeho životem visela hrozba duševní choroby. Celý život se snažil vybudovat univerzální říši umění, jež mu měla dopomoci k nalezení absolutní krásy. V hlavní roli exceluje Viscontiho tehdejší partner Helmut Berger, kterému sekundují Trevor Howard jako Richard Wagner, Silvana Manganoová jako Wagnerova žena Cosima a především Romy Schneiderová, která zde opět ztvárnila svou nejslavnější roli – císařovnu Alžbětu. Na rozdíl od naivní Sissi je ale Viscontiho Alžběta zralá, zahořklá žena, která si dobře uvědomuje všechna úskalí panovnického života. Spolu s Ludvíkem uctívají krásu, na rozdíl od pragmatické Alžběty ale Ludvík nikdy nepochopí rozpor mezi skutečným světem a říší estetiky. Stává se obětí svého vlastního velikášství a snadnou kořistí intrikánů. (Česká televize)

(více)

Recenze (36)

honajz 

všechny recenze uživatele

Zcela se ztotožňuji s komentářem gudaulina, navíc mi film přišel vlastně hrozně televizní na to, jak se snaží v těch jednotlivostech působit pompézně. Přišlo mi to rovněž odtažitě natočené a opovrhující divákem. Délka filmu je také negativem, které zde nemá opodstatnění - na rozdíl třeba od Geparda, kde se divák současně seznamoval s prostředím a současně vnímal změny a proměny světa šlechty a tehdejší doby. Ostatně samotný román k tou poskytoval bohatý podklad. Tady si to Visconti psal sám, přestal vyprávět a soustředil se na formu natolik, až zapomněl, jestli vlastně vůbec něco vypráví. Jak zde někdo také v komentářích píše - subjektivně jako by se na to člověk díval týden, a ne čtyři hodiny. I když popravdě, mě trvalo půl roku to po kouscích dokoukat. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Začnem menšou kritikou. Visconti dĺžkou svojho filmu akoby naznačoval, že ho divák nijak zvlášť nezaujíma, že je podstatné, aby bol s filmom na sto percent spokojný iba sám. Zaujímavé, že si dokázal presadiť 4 hodinovú dĺžku pri kostýmovom historickom veľkofilme. Je to boj s diváckou trpezlivosťou, ale treba Viscontimu uznať, že vydržať stojí za to. On sem totiž dal asi úplne všetko, čo mal v úmysle a teda rozhodne sa nedá tvrdiť, že by niečo nebolo vysvetlené, alebo nebodaj skratkovité. Posledná hodina už naberie na obrátkach a pokiaľ divák nadviazal za tri hodiny k Ludwigovi empatický vzťah, bude jeho premenou a vnútornými démonmi pohltený. Korením filmu je cárovna v podaní Romy Schneider, bez nej by mi film pripadal asi až príliš akademický. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Slabší Visconti. 1) Hned úvodní scéna Ludvíkovy korunovace ukazuje, že 66letý režisér a scénárista hrabě don Luchino Visconti di Modrone byl schopen vytvořit skvělý filmový zážitek. Ludvík hýřící v chatě, příchod krále na Berg a další scény dokazují, že Mistr prostě uměl. 2) Bohužel však většinu snímku tvoří poněkud nudná ukecaná televizně inscenační konverzačka se zcela nepatřičnou zurčivou italštinou. 3) Zaujal mě Viscontiho životní partner (žili spolu 12 let) 28letý Helmut Berger (Viscontiho dvorní herec) v roli Ludvíka I. a hezký 19letý John Moulder-Brown (princ Ota). Zajímavá byla i 34letá Romy Schneiderová (císařovna Alžběta). ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Vynikajúce historické dielko, kde sa dokonca mihla Romy Schneider, normálne mi práve toto najviac utkvelo v pamäti. Zaujímavá postava je stvárnená dokonale. Na jednej strane vyšinutý človek, na strane druhej pokrokový vladár a staviteľ rozprávkových zámkov. Milovník umenia ale aj milovník komorníkov a ďalšieho mužského osadenstva jeho paláca. A jeho smrť je dodnes opradená závojom tajomstva. ()

evulienka3 

všechny recenze uživatele

Mimoriadne časovo náročný o to však komplexnejší životopisný film o Luďovítovi II. Bavorskom. Premena krásneho, idealistického a zasnívaného kráľa na nepekného, zatrpknutého a osamelého vládcu. Príbeh človeka, ktorý sa nenarodil s danosťami, ktoré by mu umožnili, zvládnuť jeho vopred nalinkované životné role. Fyzická skaza a duševný rozklad poznamenali jeho život, ktorý vyústil v dodnes nevyjasnenú tragickú smrť. Veľkolepé výpravné dielo, ktoré si rozhodne zaslúži pozornosť. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (9)

  • Mezi přecitlivělou Romy a pedantským Viscontim se odehrávali konfrontace od samého začátku. Docházelo k bouřlivým hádkám, bylo často slyšet bouchnutí dveří a pak následovalo usmiřován. (theSaint)
  • V době natáčení často Romy navštěvoval Alain Delon a snažil se ji marně získat zpátky. „Jsem vdaná žena,“ často odpovídala a podle Bergera si vychutnávala sladkou pomstu. (theSaint)

Reklama

Reklama