Psí ostrov

Wese Andersona mám rád, ačkoliv ne všechny jeho filmy považuji za zábavné a i s Psím ostrovem jsem občas měl trochu problém. Pokud jste Wesovi nikdy nepřišly na chuť, Psí ostrov vám nijak nepomůže, ba právě naopak vás utvrdí v tom, že to není režisér pro vás. Jednoduché téma psů vykázaných na ostrov odpadků zpracovává formou sobě vlastní a nesnaží se jít konzumnímu divákovi ani trochu naproti. Film je z velké části v japonštině (se simultálnním překladem) a do angličtiny je přeložen pouze štěkot psů (oficiální upozornění tvůrců filmu) a ve všech záběrech je vidět Wesův rukopis. Psí ostrov je plný nádherných barev a všemožných detailů, které na první shlédnutí ani není možné postřehnout. Dokáže rozesmát i dojmout zároveň, ale pro mnohé může být nesnesitelnou nudou a pokud se vám některý z předchozích režisérových filmů líbil, neznamená to, že se vám bude líbit tento. Psí ostrov je možná nejméně přístupným filmem Wese Andresona, ale je to film dělaný s láskou, s láskou pro film a pokud budete chtít, můžete se do něj zamilovat. Ale bude to obtížnější, než by se mohlo zdát. (08.10.2018)

Wes Anderson a jeho tvůrčí tým patří bezpochyb k nejlepším a nejnápaditějším animátorům současnosti. Psí ostrov je přehlcený vizuálními nápady a podněty, charaktery hlavních psích postav mají švih a hloubku a opravdu krásně se na to kouká. Jenže ta přehlcenost podněty jakoby trochu přebrala kontrolu nad Andersonovým tvůrčím smýšlením. Děj skáče zleva doprava, zepředu dozadu a tříští ho na separované zábavné fragmenty, které ale při celkovém komplexním pohledu nevytvářejí funkční příběh, který by mě nějak extra zajímal. 100 minut jsem tedy sledoval přehlídku vizuálních nápadů a roztomilých psích pohledů, kterým ale chybí smysluplnější a koncentrovanější dramaturgické propojení. Kupodivu si teď nemyslím, že by se Wes Anderson už nějak nenávratně sebepohltil. Chtělo by to ale možná se na malý moment zastavit, nadechnout se, rozhlídnout se kolem sebe a pak to i vložit do filmu. 6/10 (01.06.2018)

Wes Anderson je neuvěřitenej v detailu v libovolné filmové složce, příběh, hudba, postavy/zvířata a obrazu. Nikdo nemá takovou schopnost udělat pouhým obrazem scénu nebo vtip o originalitě se ani bavit nebudu, to by bylo jak chcát do moře. Nejsem moc na zvířecí filmy, ale Wes tomu dal i hezký společenský přesah a já se toho jeho filmařského rukopisu nedokážu nabažit, protože je to kombinace všeho co na filmech miluju, jedinečnost, originalita, humor, inteligence, fantazie, prostě možná přijde i kouzelník. (10.05.2018)

Jakkoliv mně výtvarně Psí ostrov ani v nejmenším nevyhovoval – nelíbil se mi ani mě nedráždil ani netrýznil, prostě jen mělce stékal po obrazovce (a myslím, že by i na plátně stékal stejně ledabyle) a nechával mě chladným – a podobné alegorie mi byly vždy cizí (včetně Zvířecí farmy, dlužno dodat), ocenil jsem vedle silného příběhu jeho angažovaný zápal – a také jeho originální filosofii jazyka. Napětí mezi rozuměním a nerozuměním, mezi jasnou – organickou a rajskou – mluvou psů a temnými střety dialektů lidských sdělení, konfliktních frází a hněvivých žargonů. Zatímco kousající pes mluvil řečí Adamovou, dvojnožci jen skřípali zuby, i když se vyznávali z lásky. (14.03.2020)

Miešať sociálno-kritické téma a ručnú stop motion animáciu nemuselo dopadnúť zle. Lenže to by musel Wes Anderson operovať s lepším scenárom, ktorý je v tomto prípade plný iba náznakov a akejsi modernistickej agitky. Chce to zasiahnuť, ale netrafí sa. Aspoň, že tu máme skvelú technickú stránku a úžasnú hudbu Alexandre Desplata. (26.10.2018)